Paušální daň se od ledna 2027 opět změní. Podnikatelé v prvním pásmu zaplatí o 500 korun měsíčně více než letos, tedy o šest tisíc korun ročně navíc. Přesto může být pro některé živnostníky výhodnější než klasické zdanění. Jiným se naopak nevyplatí a zbytečně je připraví o tisíce korun. Rozhodují především příjmy, druh podnikání a možnost využít daňové slevy. Na třech konkrétních příkladech ukazujeme, kdo může ušetřit a kdo by měl raději zůstat u běžného daňového přiznání.
Jedna platba měsíčně, minimum administrativy a žádné každoroční vyplňování daňového přiznání. Paušální daň si v posledních letech získala oblibu mezi českými živnostníky především díky své jednoduchosti. Zbavuje je totiž povinnosti samostatně vypočítávat a odvádět daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Při splnění zákonných podmínek navíc nemusejí podávat ani daňové při znání a pojistné přehledy.
S blížícím se koncem roku ale přichází otázka, zda se podnikatelům tento režim stále vyplatí. Od ledna se totiž zvýší odvody v nejnižším pásmu a spolu s nimi porostou i minimální zálohy podnikatelům, kteří paušální daň nevyužívají.
Rozhodovat se pouze podle měsíční platby by však byla chyba. Podnikatel s nižším příjmem může na paušální dani prodělat, zatímco jinému dokáže při vyšších příjmech ušetřit i desítky tisíc korun ročně.
Obsah článku:
- Paušální daň 2027: Kolik budou podnikatelé platit?
- První příklad: Příjem 50 tisíc měsíčně. Paušální daň se nemusí vyplatit
- Druhý příklad: Příjem 75 tisíc měsíčně. Paušální daň začíná šetřit peníze
- Třetí příklad: Příjem 100 tisíc měsíčně. Úspora může překročit 40 tisíc korun
- Pozor na rozdíl mezi paušální daní a výdajovým paušálem
- Rodiny s dětmi a lidé s hypotékou by měli počítat obzvlášť pečlivě
- Od ledna přibude další změna. Někteří podnikatelé zaplatí za výjimku z EET
- Rozhodnout se musíte do 11. ledna. Pozdější změna už nemusí být možná
Paušální daň 2027: Kolik budou podnikatelé platit?
Od 1. ledna 2027 se měsíční paušální daň v prvním pásmu zvýší z dosavadních 9 162 korun na 9 662 korun. Ročně tak podnikatel zaplatí 115 944 korun, tedy o šest tisíc více než letos. Z uvedené částky připadá 100 korun na daň z příjmů, 6 074 korun na sociální pojištění a 3 488 korun na zdravotní pojištění.
Ve druhém a třetím pásmu zůstanou platby beze změny. Podnikatelé ve druhém pásmu budou nadále odvádět 16 745 korun měsíčně, zatímco ve třetím pásmu zaplatí 27 139 korun.
Vyšší částka v prvním pásmu souvisí především s růstem průměrné mzdy, od které se odvíjí výše povinného pojistného. Pro rok 2027 byla podle nařízení vlády č. 177/2026 Sb. stanovena průměrná mzda pro účely pojistného na 51 663 korun.
Podnikatelé mimo paušální režim přitom podle současných zákonných parametrů zaplatí v roce 2027 při hlavní činnosti minimálně 5 281 korun měsíčně na sociálním pojištění a 3 488 korun na zdravotním pojištění. Dohromady jde o 8 769 korun měsíčně, ještě před případnou daní z příjmů.
Rozdíl mezi minimálními měsíčními zálohami a paušální daní v prvním pásmu tak představuje 893 korun. Právě zde se začíná rozhodovat, zda se podnikateli paušální režim vyplatí.
Nenechte si ujít: [TOP 10] Černé díry za miliardy: Největší státní IT ostudy, které jsme zaplatili z daní
První příklad: Příjem 50 tisíc měsíčně. Paušální daň se nemusí vyplatit
Představme si živnostníka, který si za rok vyfakturuje 600 tisíc korun. Jeho průměrný měsíční příjem tedy činí 50 tisíc korun. Podniká v oboru, kde může uplatnit šedesátiprocentní výdajový paušál.
Při klasickém zdanění si odečte 360 tisíc korun jako paušální výdaje. Jeho daňový základ tak dosáhne 240 tisíc korun. Daň z příjmů před uplatněním základní slevy na poplatníka představuje 36 tisíc korun. Po odečtení slevy ve výši 30 840 korun zaplatí na samotné dani pouze 5 160 korun.
K tomu je potřeba připočítat sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k relativně nízkému daňovému základu bude odvádět zákonné minimum.
Celkové roční zatížení v běžném režimu tak v našem modelu vychází přibližně na 110 400 korun. Pokud by stejný podnikatel využíval paušální daň, zaplatil by 115 944 korun. Výsledkem je, že při klasickém zdanění může ušetřit přibližně 5 600 korun ročně.
Z finančního hlediska se mu tedy paušální daň nevyplatí. Může pro něj ovšem stále představovat pohodlnější řešení díky menšímu množství administrativy. Záleží proto také na tom, jakou hodnotu přikládá úspoře času.
Druhý příklad: Příjem 75 tisíc měsíčně. Paušální daň začíná šetřit peníze
Nyní se podívejme na živnostníka, který má roční příjmy 900 tisíc korun. Měsíčně tedy fakturuje v průměru 75 tisíc korun a stejně jako v předchozím příkladu může uplatnit šedesátiprocentní výdajový paušál. Po odečtení paušálních výdajů mu vychází daňový základ 360 tisíc korun. Daň z příjmů po uplatnění základní slevy na poplatníka činí 23 160 korun.
Při započtení povinného sociálního a zdravotního pojištění dosáhne celkové roční zatížení v běžném režimu přibližně 128 400 korun. V prvním pásmu paušální daně přitom zaplatí již zmíněných 115 944 korun.
Roční úspora se tak pohybuje kolem 12 400 korun.
V tomto případě už paušální režim přináší nejen administrativní zjednodušení, ale také skutečnou finanční výhodu. Je ovšem důležité připomenout, že výsledek se může změnit, pokud má podnikatel děti, splácí hypotéku nebo uplatňuje další daňové slevy a odpočty. Ty mohou klasické zdanění výrazně zatraktivnit.
Třetí příklad: Příjem 100 tisíc měsíčně. Úspora může překročit 40 tisíc korun
Nejvýraznější rozdíly se objevují u podnikatelů s vyššími příjmy. Uvažujme například osobu samostatně výdělečně činnou, která ročně fakturuje 1,2 milionu korun a její činnost spadá do kategorie umožňující uplatnit čtyřicetiprocentní výdajový paušál.
Po odečtení výdajů jí zůstane daňový základ 720 tisíc korun. Při běžném zdanění by zaplatila na dani z příjmů po základní slevě 77 160 korun. K tomu je však nutné připočítat sociální pojištění ve výši přibližně 115 600 korun a zdravotní pojištění 48 600 korun.
Celkové roční zatížení by tak činilo přibližně 241 400 korun. Vzhledem k charakteru příjmů a jejich výši by se však podnikatel mohl zařadit do druhého pásma paušální daně. V něm zaplatí 16 745 korun měsíčně, tedy 200 940 korun ročně.
Rozdíl představuje úsporu přibližně 40 500 korun za jediný rok. Právě u podnikatelů s vyšším daňovým základem může být paušální režim výrazně výhodnější než klasické zdanění.
Poznámka k výpočtům: Všechny tři příklady jsou modelové a vycházejí z parametrů pro rok 2027. Předpokládají hlavní samostatnou výdělečnou činnost po celý rok, standardní minimální vyměřovací základy a pouze základní slevu na poplatníka. Nezohledňují další daňové slevy, odpočty, případné zvýhodnění související s evidencí tržeb ani dobrovolné nemocenské pojištění. Jde o srovnání celoroční daňové a pojistné povinnosti, nikoliv pouze měsíčních záloh. Konkrétní výsledky se mohou podle individuální situace lišit.
Nepřehlédněte: Rozhovor s Lukášem Míkou
Pozor na rozdíl mezi paušální daní a výdajovým paušálem
Podnikatelé někdy zaměňují dva odlišné pojmy. Paušální daň a výdajový paušál totiž nejsou totéž. Výdajový paušál umožňuje při klasickém zdanění odečíst určité procento příjmů jako náklady na podnikání, aniž by bylo nutné dokládat každý jednotlivý výdaj.
Podle druhu činnosti se používají sazby 80, 60, 40 nebo 30 procent. Jejich výši a jednotlivé kategorie podrobně popisuje Finanční správa. Paušální daň naproti tomu znamená pevně stanovenou měsíční platbu zahrnující daň z příjmů i povinné odvody. Rozdíl je důležitý také při výběru pásma.
Podle pravidel Finanční správy mohou do prvního pásma vstoupit všichni podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun bez ohledu na charakter jejich činnosti. Při splnění dalších podmínek však mohou první pásmo využívat také podnikatelé s příjmy do 1,5 milionu korun, pokud alespoň 75 procent jejich příjmů pochází z činností umožňujících šedesáti- nebo osmdesátiprocentní výdajový paušál.
U činností s osmdesátiprocentním výdajovým paušálem lze za stanovených podmínek využít první pásmo dokonce až do dvou milionů korun ročních příjmů. Právě správné zařazení do pásma může rozhodnout o tom, zda podnikatel zaplatí za rok o desítky tisíc korun více, nebo méně.
Rodiny s dětmi a lidé s hypotékou by měli počítat obzvlášť pečlivě
Paušální daň má vedle jednodušší administrativy také svá omezení. Jedním z nejvýznamnějších je nemožnost uplatňovat běžné daňové slevy, zvýhodnění a odpočty. Podnikatel v paušálním režimu si například nemůže odečíst úroky z hypotéky ani uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Zejména u rodin proto může být klasické zdanění výhodnější, přestože samotné porovnání základních odvodů vychází ve prospěch paušální daně. Od roku 2027 se navíc vracejí některé dříve zrušené daňové úlevy, například školkovné a sleva na studenta. Podnikatelům, kteří na ně budou mít nárok, se tak mohou možnosti úspory v klasickém režimu dále rozšířit.
Zda se paušální daň vyplatí, proto nelze spolehlivě určit pouze podle výše fakturace. Zásadní roli hraje i rodinná situace, způsob podnikání a možnost využít jednotlivé daňové výhody.
Nepřehlédněte: Fumbi Network
Od ledna přibude další změna. Někteří podnikatelé zaplatí za výjimku z EET
Rok 2027 přinese podnikatelům ještě jednu důležitou novinku. Od 1. ledna začne fungovat nová elektronická evidence tržeb EET 2.0, jejíž pravidla stanovuje zákon č. 180/2026 Sb.. Pro část nejmenších podnikatelů vznikne možnost využít takzvaný režim EET OFF. Ten umožní za splnění zákonných podmínek vyhnout se evidenci tržeb výměnou za měsíční příplatek 1 400 korun k paušální dani.
Podle oficiálního informačního portálu EET je však tato možnost určena pouze podnikatelům v prvním pásmu paušální daně s ročními příjmy ze samostatné činnosti do jednoho milionu korun. Pokud si podnikatel tuto možnost zvolí, zaplatí v roce 2027 místo standardních 9 662 korun celkem 11 062 korun měsíčně. Roční zatížení tak vzroste na 132 744 korun.
Z finančního hlediska proto bude důležité porovnat nejen paušální a klasické zdanění, ale také náklady a povinnosti spojené s novou evidencí tržeb. Samotný paušální režim totiž od EET automaticky neosvobozuje.
Rozhodnout se musíte do 11. ledna. Pozdější změna už nemusí být možná
Podnikatelé, kteří chtějí do paušálního režimu vstoupit od začátku roku 2027, musejí své rozhodnutí oznámit finančnímu úřadu nejpozději 11. ledna. Standardní lhůta totiž připadá na 10. ledna, což je neděle.
Stejný termín se vztahuje také na dobrovolné vystoupení z paušálního režimu nebo změnu pásma. Výjimky platí například pro osoby, které podnikání teprve zahajují v průběhu roku.
Podnikatelé, kteří už paušální daň využívají a chtějí ve stejném pásmu pokračovat, se znovu přihlašovat nemusejí. Měli by však upravit trvalý příkaz, pokud se jich týká zvýšení měsíční platby.
První záloha za leden 2027 je splatná do 20. ledna. Před konečným rozhodnutím je vhodné porovnat očekávané příjmy, druh podnikání, možné výdajové paušály a všechny využitelné daňové slevy. Pomoci může také oficiální kalkulačka Ministerstva financí.
Paušální daň totiž není automaticky nejlevnější variantou pro každého živnostníka. Zatímco někomu dokáže ušetřit desítky tisíc korun a hodiny administrativy, jiný za její jednoduchost zaplatí více, než by musel. A právě včasný propočet může rozhodnout o tom, kolik peněz podnikateli v příštím roce skutečně zůstane.
Čtěte recenzi: Coinmate recenze
Zdroj fotky: Unsplash







