Francouzská ekonomika letos kvůli koronaviru patrně vykáže osmiprocentní propad, řekl dnes ministr financí Bruno Le Maire. Za poslední týden už přitom vláda zhoršila výhled podruhé, ještě před pár dny čekala celoroční pokles hrubého domácího produktu (HDP) o šest procent. Ministr pro státní rozpočet Gérald Darmanin v této souvislosti očekává, že deficit veřejných financí letos dosáhne rekordních devíti procent HDP.
Le Maire v rozhovoru s televizí BFMTV a rozhlasovou stanicí RMC dnes také řekl, že objem peněz vyčleněných pro podniky, kterým kvůli koronavirové krizi hrozí krach, se zvýší na sedm miliard eur (187,5 miliardy Kč). Ty společnosti, jimž tržby klesly o více než polovinu, mají nárok na 1500 eur (přes 40.000 Kč). Nově byla z 2000 na 5000 eur zvýšena pomoc podnikům, kterým hrozí bankrot.
Ministr financí zatím nedokáže s jistotou říci, kdy se znovu definitivně otevřou hotely a restaurace. Vládní pomoci z takzvaného fondu solidarity podle něj využívá 900.000 firem.
Devítiprocentní deficit veřejných financí bude znamenat poválečný rekord, řekl dnes Darmanin v rozhovoru se stanicí France Info. Ještě minulý čtvrtek hovořil o deficitu 7,6 procenta. Prezident Emmanuel Macron ale v pondělí oznámil, že karanténní opatření budou prodloužena do 11. května.
Minulý týden ministr Le Maire odhadoval objem pomoci ekonomice zasažené dopady pandemie na 100 miliard eur. Do této sumy ale nebyla zahrnuta záchrana velkých podniků, jako je například letecká společnost Air France-KLM.
Francouzská vláda by měla ve středu představit aktualizaci rozpočtu na letošní rok, k revizi rozpočtu sáhla kvůli krizi už podruhé.
Macron ve svém pondělním projevu uvedl, že Francie nebyla na koronavirovou krizi patřičně připravena. „Vyvodíme z toho všechny důsledky,“ řekl. Že si Francouzi nepřejí, aby země po koronaviru byla stejná jako před koronavirem, potvrdil i průzkum společností Odoxa a Comfluence pro list Les Echos a pro rozhlasovou stanici Radio Classique. Podle něj by po krizi měla být prioritou takzvaná relokalizace. V zájmu mít více výrobků „Made in France“ jsou Francouzi připraveni zaplatit za ně i vyšší ceny.
„Přenést na ostatní naši výživu, naši ochranu nebo naši schopnost pečovat je šílenství,„ řekl již dříve francouzský prezident. A občané s ním patrně souhlasí. Pro zemědělskou soběstačnost se vyslovilo 93 procent oslovených, pro relokalizaci průmyslových podniků 92 procent, a že vláda má usilovat o to, aby se výzkum a produkce francouzských i zahraničních farmaceutických laboratoří odehrával ve Francii, bylo 91 procent oslovených, citoval ze studie Les Echos.
Zdroj: ČTK