Sto tisíc korun představuje pro řadu Čechů solidní finanční rezervu. Jenže zatímco částka na bankovním účtu může zůstávat stejná, její skutečná hodnota se postupně mění. Spočítali jsme, co se se 100 tisíci korunami může stát během deseti let, pokud je necháte na běžném účtu, přesunete na spořicí účet nebo investujete. Rozdíly dosahují desítek tisíc korun.
Na účtu máte 100 tisíc korun. Peníze jste si postupně našetřili, nepotřebujete je okamžitě utratit a rozhodnete se, že je necháte stranou. Za deset let se k nim vrátíte. Na bankovním výpisu stále svítí stejná částka, ale za peníze si už nekoupíte tolik co dnes.
Právě v tom spočívá jeden z největších paradoxů dlouhodobého spoření. Člověk může mít pocit, že o žádné peníze nepřichází, přestože jeho úspory rok od roku ztrácejí kupní sílu. Rozhodující přitom není jen samotná inflace. Záleží také na tom, jak s penězi naložíte, jaké úroky vám nabídne banka a zda jste ochotni podstoupit investiční riziko.
Obsah článku:
- Sto tisíc dnes nemusí znamenat sto tisíc za deset let
- První možnost: Necháte peníze na běžném účtu
- Druhá možnost: Spořicí účet přinese téměř 29 tisíc korun navíc
- Třetí možnost: Investování může přinést výrazně více. Ale také ztrátu
- Proč se peníze postupně zhodnocují rychleji?
- Jak velký je tedy rozdíl po deseti letech?
- Kdy je lepší peníze neinvestovat?
- Největší chybou může být nedělat s penězi vůbec nic
Sto tisíc dnes nemusí znamenat sto tisíc za deset let
Inflace představuje postupný růst cen zboží a služeb. Pokud například ceny každoročně vzrostou o dvě procenta, za stejnou částku si v následujících letech koupíte méně. Podle České národní banky je dlouhodobým inflačním cílem České republiky právě dvouprocentní růst spotřebitelských cen. Neznamená to ale, že inflace bude každý rok přesně dvouprocentní.
V říjnu 2026 dosáhla meziroční inflace 2,4 procenta. A podle podzimní prognózy ČNB by v roce 2027 mohla činit dokonce 3,2 procenta. Pro náš desetiletý výpočet budeme přesto pracovat s modelovou průměrnou inflací dvě procenta ročně. Nejde o předpověď, ale o jednotný předpoklad, díky kterému můžeme jednotlivé možnosti porovnat.
Výsledek je překvapivý. Pokud dnes odložíte 100 tisíc korun a nebudete je nijak úročit, za deset let budou mít při takové inflaci kupní sílu odpovídající přibližně 82 tisícům dnešních korun. Přestože vám tedy z účtu nezmizí jediná koruna, v dnešních cenách ztratíte téměř 18 tisíc korun. A pokud by průměrná inflace dosahovala čtyř procent ročně, kupní síla stejných úspor by za deset let klesla dokonce na přibližně 67 600 korun.
První možnost: Necháte peníze na běžném účtu
Nejjednodušší variantou je ponechat peníze tam, kde už jsou. Nemusíte zakládat další produkt, sledovat úrokové sazby ani řešit investiční rizika. Problém nastává ve chvíli, kdy běžný účet nenabízí žádné úročení.
V takovém případě se 100 tisíc korun za deset let nijak nezmění. Na účtu budete mít stále přesně 100 tisíc korun. Jenže při dvouprocentní průměrné inflaci by jejich kupní síla odpovídala dnešním přibližně 82 tisícům korun. Z hlediska reálné hodnoty tak přijdete téměř o pětinu původních úspor. To samozřejmě neznamená, že je běžný účet špatným produktem. Je určen především pro každodenní hospodaření, placení účtů a dostupnost peněz. Pro dlouhodobé uchovávání větších finančních rezerv bez úročení ale představuje nevýhodnou možnost.
Mohlo by Vás zajímat: Unboxing z čínských e-shopů: Levná móda, nebo zdravotní hazard? Otestovali jsme to za vás
Druhá možnost: Spořicí účet přinese téměř 29 tisíc korun navíc
Výrazně lépe může dopadnout situace, pokud peníze přesunete na spořicí účet. Představme si, že banka nabídne úrokovou sazbu tři procenta ročně a tuto sazbu by se podařilo udržet po celých deset let.
V praxi se úročení spořicích účtů průběžně mění. Banky reagují mimo jiné na vývoj sazeb České národní banky, konkurenci a vlastní obchodní podmínky. Zvolená tříprocentní sazba proto představuje pouze modelový předpoklad, nikoli zaručený výnos.
Je zároveň potřeba počítat se zdaněním. Úroky na běžném českém spořicím účtu fyzické osoby zpravidla podléhají 15procentní srážkové dani, kterou odvádí banka. Podrobnosti k daňovému režimu kapitálových příjmů uvádí Finanční správa.
Z hrubého tříprocentního úroku tak po zdanění zbývá přibližně 2,55 procenta ročně. Pokud bychom pro jednoduchost počítali s připisováním čistého úroku jednou ročně a jeho dalším úročením, původních 100 tisíc korun by za deset let vzrostlo na přibližně 128 600 korun. To znamená nominální výnos téměř 28 600 korun.
Po započtení dvouprocentní roční inflace by však skutečná kupní síla této částky odpovídala přibližně 105 500 dnešním korunám. Spořicí účet tedy v našem modelu nejen uchoval hodnotu původních úspor, ale přinesl i mírný reálný výnos. Ten ovšem není nijak závratný. Za deset let představuje zhruba 5 500 korun v dnešních cenách.
Spořicí účty mají zároveň důležitou výhodu v podobě zákonného pojištění vkladů. Podle Garančního systému finančního trhu jsou vklady u jedné banky pojištěny do výše odpovídající 100 tisícům eur na jednoho klienta. Jde proto o vhodný nástroj zejména pro finanční rezervu, kterou potřebujete mít relativně rychle k dispozici.
Zdroj fotky: Canva.com
Třetí možnost: Investování může přinést výrazně více. Ale také ztrátu
Třetím scénářem je investování. Právě zde se rozdíly v dlouhodobém zhodnocení mohou začít výrazně projevovat. Představme si, že 100 tisíc korun vložíte do široce diverzifikovaného investičního portfolia, například prostřednictvím burzovně obchodovaného fondu ETF zaměřeného na akcie světových společností.
Pro model použijeme průměrné roční zhodnocení šest procent po průběžných poplatcích, ale před případnými daněmi. Šestiprocentní výnos není žádnou garancí ani předpovědí budoucího vývoje. Akciové trhy mohou v jednotlivých letech výrazně růst i klesat a konečný výsledek může být podstatně horší než v našem příkladu.
Pokud by se však podařilo dosáhnout předpokládaného zhodnocení a veškeré výnosy by zůstávaly investované, hodnota původních 100 tisíc korun by za deset let vzrostla přibližně na 179 100 korun. Nominální zisk by tedy dosahoval více než 79 tisíc korun.
Po očištění o dvouprocentní průměrnou inflaci by výsledná částka odpovídala kupní síle přibližně 146 900 dnešních korun. Oproti ponechání peněz na neúročeném běžném účtu jde o rozdíl téměř 65 tisíc korun v dnešní kupní síle. A právě zde se začíná naplno projevovat síla složeného úročení, respektive reinvestování výnosů.
Nenechte si ujít: Práce z domova – Tipy, jak si vydělat z pohodlí domova
Proč se peníze postupně zhodnocují rychleji?
Princip je jednoduchý. Pokud investice v prvním roce vydělá šest procent, původních 100 tisíc korun vzroste na 106 tisíc. Ve druhém roce už ale nevydělává pouze původní vklad. Zhodnocuje se i výnos z předchozího roku. Při stejném šestiprocentním zhodnocení tak druhý rok přinese 6 360 korun místo původních šesti tisíc.
Tento efekt se s dalšími lety postupně zesiluje. Po pěti letech by modelová investice dosahovala téměř 134 tisíc korun a po deseti letech zmíněných 179 tisíc. Skutečné investiční výnosy ovšem nepřicházejí každý rok ve stejné výši. Některé roky může portfolio výrazně zhodnotit, jindy naopak ztratit.
Důležitou roli navíc hrají poplatky. Pokud by investice dosahovala šesti procent ročně před náklady, ale průběžné poplatky by její čisté roční zhodnocení snížily na 4,5 procenta, výsledná hodnota by po deseti letech činila přibližně 155 300 korun namísto 179 100 korun. Rozdíl dosahuje téměř 24 tisíc korun.
Jak velký je tedy rozdíl po deseti letech?
Vraťme se k původním 100 tisícům korun. Všechny tři scénáře počítají se stejnou počáteční částkou, desetiletým horizontem a dvouprocentní průměrnou roční inflací. Na neúročeném běžném účtu zůstane 100 tisíc korun. Jejich kupní síla však poklesne na přibližně 82 tisíc dnešních korun.
Na spořicím účtu s modelovým tříprocentním hrubým úročením po započtení daně získáte přibližně 128 600 korun. Jejich kupní síla odpovídá zhruba 105 500 dnešním korunám.
Investice s modelovým šestiprocentním čistým ročním zhodnocením po průběžných poplatcích může dosáhnout přibližně 179 100 korun. V dnešních cenách jde zhruba o 146 900 korun, před případným zdaněním investičního výnosu.
Rozdíl mezi nejméně a nejvíce výnosným scénářem tak činí více než 79 tisíc korun nominálně.
Výpočet vychází ze vzorce pro složené zhodnocení: počáteční částka × (1 + roční čistá výnosová sazba) umocněná na počet let. Kupní síla je následně vypočtena vydělením výsledné částky hodnotou (1 + inflace) umocněnou na počet let.
Všechny výsledky jsou modelové a předpokládají jednorázový vklad bez dalších příspěvků či výběrů. Nezohledňují případné jednorázové poplatky ani individuální daňové okolnosti investora.
Nepřehlédněte: eToro – Recenze burzy, která nabízí unikátní funkce
Kdy je lepší peníze neinvestovat?
Přestože investiční scénář vychází nejvýnosněji, neznamená to, že by každý měl okamžitě převést všechny úspory na finanční trhy. Zásadní je účel, pro který peníze držíte.
Pokud jde o rezervu pro případ ztráty zaměstnání, nečekaných výdajů nebo opravy domácnosti, měla by být bezpečně dostupná. V takovém případě může dávat spořicí účet větší smysl než akciové investice.
Jestliže ale víte, že peníze nebudete potřebovat deset nebo více let, dlouhodobé investování může být zajímavou alternativou. Ani desetiletý horizont ovšem nezaručuje kladný výnos. Investice může v nevhodnou chvíli ztrácet a její hodnota může být nižší než původní vklad. U zahraničních aktiv navíc mohou výsledky v korunách ovlivňovat měnové kurzy. Důležité je proto nespoléhat pouze na očekávaný výnos, ale posuzovat také riziko, dostupnost prostředků, poplatky a daňové důsledky.
Největší chybou může být nedělat s penězi vůbec nic
Sto tisíc korun nemusí být částka, která člověku zásadně změní život. Může však představovat základ finanční jistoty nebo první krok k budování dlouhodobého majetku. Na našem modelu je přitom vidět, že o výsledku nerozhoduje pouze to, kolik peněz dokážete odložit. Podstatné je také to, co s nimi následně uděláte.
Inflace působí nenápadně. Každý rok může ukrojit relativně malou část kupní síly, ale v delším období se jednotlivé ztráty sčítají. Stejně nenápadně může opačným směrem působit reinvestování výnosů.
Rozumným řešením tak nemusí být volba mezi spořením a investováním. Pro mnoho domácností dává větší smysl oba přístupy kombinovat: bezpečnou rezervu ponechat na dostupném spořicím účtu a část prostředků, které nebudou dlouhodobě potřebovat, investovat podle vlastních možností a ochoty riskovat.
Rozhodující totiž není, kolik korun budete mít na účtu za deset let. Důležité je, co si za ně skutečně budete moci koupit.
Čtěte dále: : crypto4me – První bezpečná cesta ke kryptu s licencí MiCA
Zdroj fotky: Canva.com
