„Beztabáková generace“ podle Evropské komise

Stav, kdy se pouhých 5 procent obyvatel států Evropské unie oddává kouření cigaret? Podle Evropské komise rozhodně reálný cíl, jak vyplývá z nedávno představeného projektu tzv. „beztabákové generace“. Unie se tímto způsobem snaží předejít situaci, kdy se rakovina stane vůbec největším evropským zabijákem. Odborná veřejnost se přesto podivuje nad tím, že se unie pořád nepoučila. Politika stoprocentní abstinence je podle nich nejen nereálná, ale i ideologicky zatížená. Spíše se proto přiklání k cestě harm reduction. 

Evropský plán boje proti rakovině staví na čtyřech pilířích – konkrétně prevenci, včasném odhalení, diagnostice a léčbě s důrazem na zlepšení kvality života onkologických pacientů. Komise Ursuly von der Leyenové na jeho implementaci vyčlenila přes 4 miliardy euro, ze kterých má být financována primárně osvětová činnost a fungování nově zřízeného výzkumného a koordinačního evropského onkologického centra. 

Odborná veřejnost strategii vesměs kvituje jako krok správným směrem, a oceňuje iniciativu podporující vědecké snahy v boji proti rakovině. Vzhledem k dostupným statistickým datům se logicky plán zaměřuje především na rakovinu plic, jejímž prokazatelným důvodem je v 9 z 10 případů závislost na tabáku. S tím souvisí i výběr právních prostředků, kterými se Komise snaží od užívání cigaret odrazovat. Patří mezi ně například striktnější regulace reklamy na tabákové výrobky, omezení kouření na určitých místech, ale také plošný zákaz příchutí, či zatížení těchto produktů vyšším zdaněním. 

„Není možné si myslet, že se někdy staneme společností bez drog, alkoholu, tabáku či hazardu. To je podle nás nerealistický cíl. Mnohem reálnější by to bylo, pokud by stát, případně Evropská unie začaly výrazněji podporovat méně rizikové alternativy ke škodlivým produktům. Pak je možná i skutečná změna o desítky procent, pouze restriktivním způsobem se tam však nedostaneme,“ podivuje se nad deklarovanými cíli Jindřich Vobořil, bývalý národní protidrogový koordinátor a nynější ředitel Institutu pro racionální drogovou politiku

Podle plánu je totiž ideálem takzvaná „beztabáková generace“. Do roku 2050 by se měl počet kuřáků cigaret srazit na pouhých 5 procent z celkového počtu obyvatel členských zemí EU. Nadstandardně ambiciózní plán počítá s prvním záchytným bodem už v roce 2025 – tehdy by se Komise chtěla dostat na 20 procent. A to skokem z nynějších 25 procent. Jak ale Vobořil upozorňuje, plán vychází z ideologií zatížených myšlenek, které mohou mít zásadní dopad i na tržní segmenty, které paradoxně přispívají ke snižování dopadů škodlivých následků už teď. Komise by měla klást větší důraz na tzv. harm reduction, tedy přístup, který je založen právě na redukci škodlivosti, ne slepém směřování k nepravděpodobnému ideálu stoprocentní abstinence. 

Komise chce totiž výrazným způsobem omezit i trh s tabákovými alternativami. Pod drobnohled autorů restrikcí by se brzy měly dostat i populární zařízení na užívání nahřívaného tabáku jako je glo nebo IQOS, kterým by tak například mohla být zrušena výjimka ze zákazu mentolových příchutí. Stella Kyriakidesová, evropská komisařka pro oblast zdravotnictví, připomíná, že Komise nesvádí boj pouze na jedné frontě. „Budeme naši pozornost zaměřovat ke všem klíčovým rizikovým faktorům rakoviny: nejen kouření a konzumaci alkoholu, ale také vůči obezitě, nedostatku fyzické aktivity či vlivu vůči znečištění a karcinogenním látkám a infekcím,“ vysvětluje. Autoři plánu doufají, že by se jim jeho implementací mohlo podařit zachytit včas až 40 procent pacientů v rámci prevence a včasné diagnostiky.

„Jistě, restriktivní kroky Komise povedou ke snížení podílu kuřáků. Ale pouze o jednotky procentních bodů. Pokud by se Komise zaměřila na minimalizaci škod a rizik, dokázala by podíl kuřáků snížit o desítky procentních bodů,“ kritizuje plán Vobořil, přičemž vzpomíná příklad vhodné aplikace přístupu harm reduction v severoevropském Švédsku. Díky němu se zde podařilo snížit podíl kuřáků o 20procentních bodů na současných 7. Podle dat Eurobarometru jde o vůbec nejnižší číslo v rámci celé EU. „Švédsko toho dosáhlo zejména za pomoci substituce – například snusu, tedy bezdýmného tabáku, který se dává pod jazyk. To jsou ty realistické možnosti,“ podotýká. 

Zastánce tohoto přístupu bychom našli však i v řadách poslanců Evropského parlamentu. Například zdravotnický expert Evropské lidové strany (EPP) Peter Liese z Německa již v minulosti vyzdvihoval přínos elektronických cigaret v boji proti závislosti na tabáku a zejména jejím škodlivým zdravotním dopadům. „Elektronické cigarety a nikotinové sáčky jsou alternativami, u nichž jsou negativní dopady na plíce nepravděpodobné,“ sdělil na jednom z jednání výboru pro boj s rakovinou.  

Vyšší zdanění klasických cigaret přitom svůj efekt už má. Pohledem na současné trendy totiž zjistíme, že ve věkové skupině od 15 do 24 let loni kouřilo zhruba 20 procent jedinců. Oproti datům z roku 2017 je to skok o téměř 10 procent. I podle WHO je to zásluha právě zvyšování cen cigaret, jež považuje za jeden z nejefektivnějších nástrojů, jak mladé generace od kouření odradit. Podrobit stejným pravidlům i dostupné tabákové alternativy by ale mohlo tuto snahu podkopat. 

Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *