Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním pololetí stoupl meziročně souhrnný čistý zisk o 1,1 miliardy Kč na 55,7 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci června 9,982 bilionu korun, což je o 1,076 bilionu více než na konci roku 2022.
Méně úspěšné první pololetí
Šestice největších tuzemských bank, které mají za letošní rok platit daň z mimořádných zisků, vydělala podle jejich výsledků v prvním pololetí 2023 celkem 37,1 miliardy Kč. Ve stejném období loni to bylo 39,6 miliardy korun. Hlavním důvodem snížení zisku o 2,5 miliardy je podle analytiků meziroční pokles čistých úrokových výnosů bank. Mohlo k tomu přispět i zavedení daně z neočekávaných zisků, dodali.
Této šestice bank se od letoška týká takzvaná windfall tax, kterou schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií.
Působení windfall tax
Analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler míní, že windfall tax při poklesu zisku velkých bank sehrála určitou roli. V reakci na ni sáhly podle něj větší finanční domy k atraktivnějšímu úročení úložek, což vedlo k meziročnímu snížení čistých úrokových výnosů. Naproti tomu menší finanční domy zvedaly úroky průběžně s cílem přilákat nové klienty, proto u nich není tak patrný meziroční nárůst úrokových nákladů. Zejména menší banky mají v tuzemsku rozpůjčovanou menší část bilancí a větší část aktiv udržují u ČNB, což pro znamená ‚bezpracnou‘ cestu k výnosům a pohodlnou marži, dodal.
Zdroj: ČTK
