Čína ostře reagovala na nejnovější hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa, že od středy zavede další 50procentní clo na čínské zboží, pokud Peking nezruší svá odvetná opatření. Podle čínského ministerstva obchodu se země „nikdy nepodvolí vydírání“ a je připravena „bojovat až do konce“.
Trumpovo oznámení může podle analytiků znamenat, že celková americká cla na dovoz z Číny letos přesáhnou 100 procent. Již nyní činí kombinovaná sazba 54 procent poté, co Washington minulý týden zavedl 34procentní clo na veškerý dovoz z Číny. Peking obratem reagoval stejnou měrou vůči americkému zboží.
„Jedná se o chybu na chybu,“ uvedlo čínské ministerstvo obchodu v prohlášení. „Pokud budou Spojené státy nadále postupovat tímto směrem, Čína přijme veškerá nezbytná opatření na ochranu svých legitimních práv a zájmů.“ Ministerstvo zahraničí Spojené státy rovněž obvinilo z nedostatku ochoty k serióznímu dialogu a apelovalo na respekt, rovnost a vzájemný prospěch.
Evropa volá po klidu
Do vyhroceného sporu vstoupila i Evropská komise. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová během telefonátu s čínským premiérem Li Čchiangem apelovala na deeskalaci napětí. Oba představitelé se shodli na vytvoření mechanismu, který by měl sledovat možné dopady přesměrování obchodu, především v odvětvích zasažených nadměrnou kapacitou.
Von der Leyenová připomněla, že Evropa a Čína jako dva klíčové světové trhy nesou odpovědnost za udržení stabilního a férového obchodního prostředí.
Tvrdý dopad na čínské vývozce
Trumpova politika cel podle odborníků už nyní vážně ohrožuje zisky čínských exportérů. Dan Wang z Eurasia Group uvedl, že jakmile americká cla překročila 35 %, většina čínských vývozců přestala být zisková. „Teď už je pro čínské firmy nejvýhodnějším trhem Evropa,“ řekla Wang.
V reakci na tlak USA zvýšila Čína své úsilí o stabilizaci domácí ekonomiky. Státní investiční společnosti oznámily navýšení investic do akciových trhů a některé firmy přistoupily k odkupům vlastních akcií. Čínská centrální banka přislíbila podporu likvidity.
Xi míří do Evropy i Asie
Čínský prezident Si Ťin-pching se tento týden chystá na diplomatické turné, které začne setkáním se španělským premiérem Pedrem Sánchezem. Hlavními tématy mají být vztahy s Evropskou unií, spory o dovoz elektromobilů a aktuální vývoj americko-čínského obchodního konfliktu.
Poté navštíví Malajsii, Vietnam a Kambodžu – země, které v minulosti těžily z přesunu čínské výroby kvůli americkým sankcím. Dnes se však i na ně vztahují nová cla z dílny Trumpovy administrativy.
Obavy z globálních dopadů
Nad obchodní válkou visí stín širšího dopadu na globální trhy. Zasažené jsou nejen korporace a exportéři, ale i obyčejní lidé. „Tato cla ničí naši ekonomiku,“ říká 58letý obyvatel Šanghaje Qi Xiushun. „Jsou to prostě Trumpova cla a běžní lidé to neunesou.“
S pokračujícím napětím mezi dvěma největšími ekonomikami světa se zdá, že obchodní válka vstupuje do nové a ještě tvrdší fáze. Míč je momentálně na straně Washingtonu – a svět napjatě sleduje, jak daleko je připraven zajít.
