DIP, tedy dlouhodobý investiční produkt, zavedl stát jako novou alternativu k penzijnímu připojištění. Jde o daňově zvýhodněný investiční účet. Princip je přitom jednoduchý. Sami si vybíráte, kam peníze půjdou, nejčastěji do akcií, ETF nebo podílových fondů, a stát vám za to sníží daň. A zájem o něj je enormní. Podle dat Kurzy.cz bylo k 31. březnu 2026 otevřeno přes 244 000 účtů DIP, celkem v nich leží 9,5 miliardy korun. Jenže ne každý DIP se vyplatí stejně, a právě tady se rozhoduje, jestli vám stát reálně přidá, nebo jestli vám výhodu sežere banka na poplatcích.
Obsah článku:
Jak funguje odpočet 48 000 Kč a kolik vám reálně vrátí
Vložit do DIP můžete ročně v zásadě kolik chcete. Od základu daně si ale odečtete nejvýš 48 000 Kč za rok. Tento limit je společný pro DIP, soukromé životní pojištění a doplňkové penzijní spoření dohromady, nesčítá se tedy zvlášť pro každý produkt. Při patnáctiprocentní sazbě daně z příjmu to v praxi vychází na úsporu až 7 200 Kč ročně (48 000 krát 0,15). Deset let plného využívání limitu tak navíc k výnosu investice přinese přes 70 000 korun jen na daních.
Čtěte také: Máte na účtu volných 100 000 Kč? Tři cesty, jak je letos ochránit
Příspěvek od zaměstnavatele až 50 000 Kč bez odvodů
Druhá výhoda, o které se mluví méně, je příspěvek zaměstnavatele. Firma může zaměstnanci přispívat na DIP až do 50 000 Kč ročně, a tato částka je osvobozena od daně z příjmu i od sociálního a zdravotního pojištění na obou stranách. I tady platí stejné pravidlo jako u odpočtu: limit si dělí DIP, životní pojištění a penzijní spoření dohromady, nejde o tři oddělené částky. Zaměstnavatel přitom nesmí zaměstnance nutit, aby si DIP založil zrovna u konkrétní instituce, výběr poskytovatele je čistě na zaměstnanci.
Nenechte si ujít: Rozhovor s Miroslavem Novákem
Pravidlo 120/60: proč nejde jen tak vybrat peníze
Daňová výhoda není zadarmo, váže se na takzvané pravidlo 120/60. V DIP musí peníze ležet aspoň 120 měsíců, čili deset let. A s plnou daňovou výhodou se dají vybrat nejdřív v 60 letech. Obě podmínky musí být splněny současně. Pokud někdo vybere peníze dřív, přijde nejen o daňovou výhodu do budoucna, ale finanční úřad může požadovat zpětné dodanění úspor až za posledních deset let. Jedinou běžnou výjimkou je převod celé částky do jiného DIP u jiného poskytovatele, tím se časový test nepřerušuje.
Mohlo by Vás zajímat: Státní dluhopisy se vrací do hry
Pozor na poplatky, které výhodu smažou
Tady přichází nejdůležitější varování. Řada bank nabízí DIP primárně formou vlastních aktivně řízených podílových fondů, kde se celkové roční náklady (TER) běžně pohybují výrazně výš, než u pasivních indexových řešení. Když fond ročně sebere 2 procenta na poplatcích, daňová úspora 7 200 Kč je po pár letech vykompenzovaná, a při delším horizontu může vyšší poplatek sežrat víc, než kolik stát na daních vrátí. Srovnání poskytovatelů DIP, které sestavil Banky.cz, ukazuje jasný rozptyl: zatímco u brokerů a fintech platforem jako WRI Portu nebo Direct Fondee se celkové roční náklady pohybují kolem 0,5 až 0,6 procenta včetně podkladových ETF, u některých bankovních řešení se poplatky počítají jinak a podkladový fond si účtuje TER navrch. Jako hranice rozumné ceny se v oboru uvádí zhruba 0,5 procenta jako levné řešení, do 0,7 procenta jako ještě přijatelné, a nad 1 procento ročně už jako zbytečně drahé.
ETFobchodník recenze: regulovaný broker
Na co se ptát před založením
Než si DIP založíte, ověřte si tři věci: do čeho produkt reálně investuje (aktivně řízený fond, nebo indexové ETF kopírující třeba S&P 500), kolik činí celkové roční náklady včetně podkladového fondu, a jestli si účtují vstupní poplatek za každý nákup. Broker XTB, který se v souvislosti s DIP často zmiňuje, produkt aktuálně nenabízí, na webu uvádí, že jeho zavedení neplánuje, případné spuštění se odhaduje nejdříve ke konci roku 2026. Kdo chce nízké náklady a expozici na širší index už dnes, má na výběr z brokerů a platforem, které DIP s indexovým ETF portfoliem nabízejí už teď.
Mohlo by Vás zajímat: InvestingFox pod lupou
Zdroje:
- Ministerstvo financí ČR: Dlouhodobý investiční produkt a daňová podpora
- Portal POHODA: Daňové zvýhodnění nového spořicího produktu
- Banky.cz: DIP srovnání – který dlouhodobý investiční produkt dává smysl a proč
- Kurzy.cz: Do dlouhodobého investičního produktu dalo od roku 2024 peníze 244 000 Čechů
- Finhacker.cz: DIP u XTB – kdy by mohl být dostupný?
Zdroj fotky: Adobe Stock
