[TOP 10] českých značek, které už Čechům nepatří. Kdo dnes vydělává na jejich úspěchu?

Zná je téměř každý Čech. Vyrůstali jsme s jejich výrobky, pravidelně je nakupujeme a mnohé považujeme za součást české identity. Jenže zatímco jejich názvy a historie zůstávají české, majitelé dnes často sídlí v Německu, Švýcarsku, Japonsku nebo dokonce v Číně. Podívali jsme se na deset známých českých značek, které přešly do zahraničních rukou, a zjistili, kdo je dnes ovládá.

Automobil Škoda na české silnici, plzeňské pivo v hospodě, sušenky Opavia v obchodě nebo Becherovka při rodinné oslavě. Všechny tyto výrobky spojuje více než jen dlouhá tradice. Přestože vznikly na našem území a dodnes patří mezi nejznámější české značky, jejich vlastníci už dávno nemusí být Češi.

Po roce 1989 prošla česká ekonomika rozsáhlou privatizací. Řada tradičních podniků potřebovala kapitál na modernizaci, nové technologie nebo přístup na zahraniční trhy. Příležitosti využily velké nadnárodní společnosti, které postupně získávaly kontrolu nad významnými tuzemskými výrobci.

Pro některé české firmy znamenal vstup zahraničního investora zásadní rozvoj. Jiné přišly o část původní výroby nebo samostatnost v rozhodování. Jedno však mají společné – o jejich strategickém směřování dnes rozhodují zahraniční vlastníci.

Vybrali jsme deset známých značek s českými kořeny, které dnes spadají pod zahraniční skupiny. Nejde o pořadí podle tržeb ani hodnoty značky, ale o redakční výběr napříč různými odvětvími.

Obsah článku – [TOP 10] českých značek, které už Čechům nepatří:

1. Škoda Auto: Česká automobilová legenda patří Němcům

Mladoboleslavská Škoda patří k nejvýznamnějším českým průmyslovým značkám. Její historie začíná v roce 1895, kdy Václav Laurin a Václav Klement založili podnik na výrobu jízdních kol. Postupně se firma přeorientovala na motocykly a automobily a stala se jedním ze symbolů domácího strojírenství.

Po pádu komunistického režimu však automobilka potřebovala silného strategického partnera. Československá vláda nakonec zvolila německý koncern Volkswagen. V roce 1991 získal Volkswagen první 31procentní podíl. Svůj vliv postupně navyšoval, až se 30. května 2000 stal stoprocentním vlastníkem automobilky.

Dnes je tedy Škoda Auto součástí německého automobilového koncernu, přestože její sídlo, významná část vývoje a rozsáhlá výroba zůstávají v České republice. Zahraniční vlastnictví přitom automobilce pomohlo k výraznému rozšíření. Podle údajů samotné Škody Auto dodala automobilka v roce 2025 zákazníkům více než 1,04 milionu vozů a stala se třetí nejprodávanější automobilovou značkou v Evropě.

2. Plzeňský Prazdroj: Nejslavnější české pivo vlastní Japonci

Plzeňské pivo je jedním z nejznámějších českých výrobků v zahraničí. Jeho příběh začal v roce 1842, kdy plzeňští právováreční měšťané vybudovali nový pivovar. Právě zde vznikl světlý ležák, který dal jméno celému pivnímu stylu známému po světě jako pilsner. Přestože značka Pilsner Urquell zůstává silně spojena s českým pivovarnictvím, její vlastnická historie je už dlouho mezinárodní.

Na konci 90. let získala kontrolu nad Plzeňským Prazdrojem skupina South African Breweries, později známá jako SABMiller. Další zásadní změna přišla v roce 2017, kdy český pivovar převzala japonská skupina Asahi. Součástí transakce byl také širší soubor pivovarnických aktivit ve střední a východní Evropě.

Japonská skupina tak dnes prostřednictvím Plzeňského Prazdroje ovládá nejen značku Pilsner Urquell, ale také další známá česká piva, například Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel nebo nealkoholický Birell. Výroba přitom pokračuje v českých pivovarech a podle oficiálních informací Prazdroje se jeho nápoje vyvážejí do více než 50 zemí.

Nenechte si ujít: [TOP 10] „Nudné“ české firmy, které v tichosti ovládly svět

3. Becherovka: Karlovarský bylinný likér přešel do polských rukou

Málokterý alkoholický nápoj je s Českem spojen tak výrazně jako Becherovka. Karlovarský bylinný likér vznikl v roce 1807 a jeho historie je úzce spojena s rodinou Becherových. Po desetiletí se stal nejen tradičním českým produktem, ale také významným vývozním artiklem. Jeho vlastnictví se však během posledních desetiletí několikrát změnilo.

Dlouhou dobu patřila Becherovka francouzské skupině Pernod Ricard, která vlastní řadu celosvětově známých alkoholových značek. V roce 2024 ale přišla další změna. Francouzská skupina prodala Becherovku polskému potravinářskému koncernu Maspex.

Podle oficiálního oznámení společnosti Maspex byla transakce dokončena 30. dubna 2024. Polská společnost převzala nejen samotnou značku, ale také výrobní závod a sklad v Karlových Varech. Maspex přitom vlastní také polské alkoholové značky Żubrówka nebo Soplica a řadu dalších potravinářských a nápojových produktů. Becherovka tak zůstává tradičním karlovarským výrobkem, její budoucnost ale nyní určují majitelé z Polska.

4. Opavia: České sušenky pod kontrolou amerického giganta

Fidorka, Miňonky, Tatranky nebo Zlaté Esíčka. Tyto sladkosti zná několik generací českých spotřebitelů. Mnohé spojuje právě značka Opavia. Její kořeny sahají až do roku 1840, kdy Kaspar Fiedor začal v Opavě vyrábět oplatky. Z malého rodinného podnikání postupně vznikl významný výrobce trvanlivého pečiva.

Po roce 1989 prošel podnik několika vlastnickými změnami. Sušenková část někdejších Čokoládoven se dostala pod francouzskou skupinu Danone. V roce 2007 následně převzala sušenkové aktivity Danone americká společnost Kraft Foods. Další změna nastala v roce 2012, kdy se část podnikání Kraft Foods vyčlenila do společnosti Mondelēz International.

Právě tomuto americkému koncernu dnes značka Opavia patří. Vedle českých sušenek má v portfoliu například Oreo, Milku nebo Toblerone. Pro české spotřebitele je důležité, že významná část výroby zůstala v tuzemsku. Mondelēz na svém webu uvádí výrobu v Opavě a Lovosicích, odkud dodává produkty pro domácí i zahraniční trhy.

Zdroj fotky: Canva.com

5. Orion: Modrá hvězda, která dnes patří Švýcarům

Značka Orion patří k nejvýraznějším symbolům českého cukrovinkářství. Její kořeny sahají do pražského podniku manželů Maršnerových z konce 19. století. Pod charakteristickou modrou hvězdou se postupně prosadila řada výrobků, které přežily několik generací. Patří mezi ně Studentská pečeť, Kofila, Margot, Deli nebo Ledové kaštany.

Po změně politického režimu se tehdejší Čokoládovny staly součástí rozsáhlých privatizačních změn. V roce 1992 do nich vstoupily zahraniční společnosti Nestlé a Danone. Čokoládové aktivity včetně Orionu postupně získalo pod svou kontrolu švýcarské Nestlé. Značka tak už více než tři desetiletí patří do portfolia jednoho z největších světových potravinářských koncernů. Zajímavé je, že původní pražská výroba Orionu skončila. V roce 2004 se produkce přesunula do olomouckého závodu Zora.

Právě tam se čokoládové výrobky pod značkou Orion vyrábějí dodnes. Podle informací Nestlé olomoucká továrna produkuje více než 40 tisíc tun čokolády ročně, a to nejen pro český trh.

Čtěte také: [TOP 10] Nejlepší práce z domova

6. Hamé: Tradiční paštiky a konzervy vydělávají norské skupině

Paštiky, kečupy, hotová jídla nebo zeleninové konzervy. Značka Hamé je pro mnoho českých domácností synonymem tradičních trvanlivých potravin. Její historie se začala psát ve 20. letech minulého století na Uherskohradišťsku, kde se rozvíjela konzervárenská výroba.

Po roce 1989 prošel podnik privatizací a následně několika změnami vlastníků. Zásadní transakce přišla v roce 2016, kdy společnost Hamé převzala norská skupina Orkla. Cena obchodu přitom ukazuje, jakou hodnotu mohou tradiční české potravinářské značky představovat.

Podle oficiální zprávy norského koncernu dosáhla sjednaná kupní cena Hamé 175 milionů eur, což při orientačním kurzu 27 korun za euro odpovídalo přibližně 4,7 miliardy korun.

Orkla už v té době vlastnila další známou českou značku Vitana, kterou získala v roce 2013 při převzetí norské skupiny Rieber & Søn. Postupně se podnikání Hamé a Vitany spojilo do společnosti Orkla Foods Česko a Slovensko. Pod norskou skupinu tak dnes spadá rozsáhlé portfolio tradičních českých potravinářských značek včetně Májky, Znojmie nebo Otmy.

7. Bohemia Sekt: Český symbol oslav ovládá německá skupina

Silvestrovský přípitek, svatba nebo významné rodinné výročí. Pro mnoho Čechů jsou podobné příležitosti spojené s lahví Bohemia Sektu. Historie výroby šumivého vína ve Starém Plzenci sahá do roku 1942. Samotná značka Bohemia Sekt demi sec se na trhu objevila v roce 1970.

Po změně ekonomických poměrů začala firma postupně získávat zahraniční investory. Rozhodující vliv nakonec převzala německá společnost Henkell, která na počátku nového tisíciletí posílila svou kontrolu nad podnikem. Dnes je Bohemia Sekt součástí skupiny Henkell Freixenet, jejíž vlastnické zázemí je spojeno s německou podnikatelskou rodinou Oetkerových.

Skupina podniká ve výrobě a distribuci šumivých vín po celém světě. Vedle české značky zahrnuje například Freixenet nebo Mionetto. Podle oficiálních informací Henkell Freixenet je český Bohemia Sekt součástí její mezinárodní struktury. Výroba i významné vinařské aktivity zůstávají v České republice. Zahraniční vlastník ale kontroluje společnost, která patří mezi nejvýznamnější hráče domácího trhu šumivých vín.

TIP: TOP 10 investičních strategií, které by měl znát každý investor

8. MORA: České sporáky dnes patří čínskému koncernu

MORA je jednou z nejstarších průmyslových značek, které se na českém trhu dodnes používají. Její historie sahá až do roku 1825, kdy se v oblasti Mariánského Údolí na Olomoucku rozvíjela průmyslová výroba. V průběhu dalších desetiletí se podnik proslavil zejména výrobou kamen, sporáků a dalších domácích spotřebičů.

Pro několik generací Čechů se MORA stala symbolem vybavení domácnosti. České vlastnictví však postupně vystřídali zahraniční investoři. V roce 2005 se MORA Moravia stala součástí slovinské skupiny Gorenje. Ani ta však nezůstala nezávislá.

V roce 2018 totiž skupinu Gorenje převzala čínská společnost Hisense, jeden z významných světových výrobců elektroniky a domácích spotřebičů. Dnes tedy tradiční česká značka spadá prostřednictvím Gorenje pod čínský koncern.

Přesto výroba části spotřebičů pokračuje na Olomoucku. Jak uvádí samotná MORA ve své historii, tradiční závod se postupně proměnil v moderní výrobní základnu, která dodává spotřebiče také do zahraničí.

9. Bohemia Chips: Oblíbené české brambůrky jsou v německých rukou

Jen málokterá značka slaných pochutin je na českém trhu tak známá jako Bohemia.

Její historie se začala psát v roce 1982, kdy se na trhu objevily brambůrky vyráběné v jihočeském Choustníku. Postupně se staly běžnou součástí domácích oslav, návštěv i večerního sledování televize. Po roce 1989 se ale také tato výroba začlenila do mezinárodního podnikání.

V roce 1993 vstoupila na český trh německá skupina Intersnack, která navázala na výrobu tradičních brambůrků v Choustníku a postupně ji rozšířila. Dnes značka Bohemia patří do portfolia skupiny Intersnack se sídlem v Düsseldorfu. Pod stejnou střechou najdeme i další známé značky slaných pochutin, například Chio nebo Pom-Bär.

Podle údajů společnosti Intersnack se výroba v Choustníku od 90. let výrazně modernizovala a rozšířila. Bohemia tak zůstává českou značkou s domácí výrobní tradicí, její vlastnické zázemí je ale německé.

Neodcházejte! Další článek zde: eToro – Recenze burzy

10. Pribináček: Chuť českého dětství patří Francouzům

Posledním příkladem je značka, kterou si mnoho Čechů spojuje především s dětstvím. Pribináček se začal vyrábět v roce 1954 v Přibyslavi na Vysočině. Smetanovo-tvarohový dezert si rychle získal popularitu a postupně se stal jedním ze známých českých mléčných výrobků.

Také v tomto případě ale přišla po roce 1989 změna vlastnických poměrů. V roce 1993 vstoupila do přibyslavského podniku Pribina francouzská skupina Bongrain. Ta se postupně rozšiřovala také do dalších zemí střední Evropy.

V roce 2015 se společnost Bongrain přejmenovala na Savencia Fromage & Dairy. Právě pod tuto francouzskou skupinu Pribináček patří dnes. Kromě něj má Savencia v českém portfoliu také další známé značky, například Lučinu, Sedlčanský Hermelín nebo Krále Sýrů.

Výroba Pribináčku přitom zůstala v Přibyslavi. Společnost Savencia potvrzuje, že francouzský vlastník do tamního podniku vstoupil už v roce 1993. Pribináček tak představuje další případ, kdy tradiční český výrobek pokračuje ve výrobě na domácím území, ale o jeho obchodní budoucnosti rozhoduje zahraniční skupina.

Kdo na českých značkách skutečně vydělává?

Příběhy uvedených značek ukazují, jak výrazně se česká ekonomika během posledních desetiletí proměnila. Z podniků, které vznikaly jako rodinné firmy, měšťanské pivovary nebo pozdější státní podniky, se často staly součásti nadnárodních skupin.

Zahraniční vlastnictví však automaticky neznamená, že veškeré peníze z jejich prodeje odcházejí za hranice. Pokud například česká továrna vyrábí potraviny nebo automobily, stále zaměstnává místní pracovníky, nakupuje suroviny a služby od dodavatelů a odvádí daně podle platných pravidel. Část vytvořených prostředků navíc může zůstat ve firmě a financovat další investice.

Rozhodující rozdíl spočívá ve vlastnických právech. Zahraniční mateřská společnost zpravidla určuje hlavní strategii, rozhoduje o významných investicích a prostřednictvím vlastnických vztahů má nárok na ekonomické výnosy svého podnikání. Případné zisky přitom mohou být reinvestovány nebo za splnění příslušných podmínek vyplaceny vlastníkům například formou dividend.

Právě zde je rozdíl mezi českou značkou a českým kapitálem. To, že se výrobek vyrábí v tuzemsku, ještě neznamená, že jeho konečný vlastník sídlí v České republice.

Na druhou stranu by bylo zjednodušující označovat každý prodej české společnosti zahraničnímu investorovi za ztrátu. Příkladem může být Škoda Auto, která se díky kapitálu, technologiím a přístupu na zahraniční trhy koncernu Volkswagen rozrostla v mezinárodně významnou automobilku.

Český původ značky tedy nemusí vypovídat o tom, komu patří její zisky. Pro spotřebitele zůstává Škoda českou automobilkou, Pilsner Urquell českým pivem a Pribináček českým dezertem. Z pohledu vlastnických vztahů jsou ale všechny tři součástí zahraničních podnikatelských skupin.

Mohlo by se Vám líbit: Wonderinterest Trading Ltd. Recenze

Zdroj fotky: Canva.com