Kryptoměny dnes čelí kombinaci geopolitických otřesů, přísnější regulace i postupného vstupu institucionálních hráčů. Přesto si udržují pozici tématu, které dál přitahuje investory i veřejnost. Jedním z těch, kdo se na tento vývoj dívá z první linie, je Miloš Mázor. Působí jako předseda představenstva a generální ředitel společnosti Madison Six, která stojí za platformou Crypto4me.
Právě tato platforma patří mezi první projekty v regionu, které získaly licenci podle evropské regulace MiCA, a nabízí uživatelům jednoduchý a regulovaný vstup do světa digitálních aktiv. Mázor se dlouhodobě věnuje tématům investování, diverzifikace portfolií a edukace veřejnosti v oblasti kryptoměn, které podle něj postupně přecházejí z role spekulativního aktiva do širšího investičního nástroje.
V rozhovoru vysvětluje, jak kryptotrh obstál v době globálních krizí, proč vnímá Bitcoin jako relativně stabilní aktivum a jaké chyby investoři nejčastěji opakují. Zároveň se dotýká dopadů regulace, psychologie trhu i toho, jakou roli mohou kryptoměny sehrát v osobních financích v následujících letech.
Nepřehlédněte: Jak začít investovat? TOP 10 investičních strategií, které by měl znát každý investor
V posledních týdnech a měsících jsme sledovali řadu geopolitických událostí, zejména na Blízkém východě, které ovlivnily různé investice, včetně těch do kryptoměn. V jaké kondici se podle vás dnes kryptotrh nachází po tomto turbulentním období?
Myslím si, že se kryptotrh ukázal jako poměrně odolný. Já jsem zvyklý na relativně vysokou volatilitu, takže z mého pohledu se toho vlastně tolik nestalo. Trh se výrazně nepohnul. Vnímám ho jako robustní a nečekal bych nějaké zásadní turbulence. Ukazuje se, že lidé, kteří Bitcoin drží, ho drží dlouhodobě a vědí proč. Krátkodobé výkyvy už na ně nemají takový vliv. Když se podíváme zpětně na poslední roky – covid, válka na Ukrajině, vysoká inflace, energetická krize nebo současné dění na Blízkém východě – myslím si, že na Bitcoin to nemá zásadní dopad. Oproti jiným aktivům je jeho cena překvapivě stabilní.
Vnímáte tedy Bitcoin skutečně jako stabilní aktivum?
Ano, vnímám. I když jsme klesli z nedávných maxim na zhruba 75 tisíc dolarů, kdyby mi někdo před pěti, šesti nebo osmi lety řekl, že se Bitcoin dostane na tuto úroveň, nevěřil bych tomu. Přesto Bitcoin vnímám odděleně od zbytku kryptoměn. Dlouhodobě podle mě plní roli určitého uchovatele hodnoty, i když je potřeba počítat s vyšší krátkodobou volatilitou. Do určité míry může sloužit i jako ochrana proti inflaci, kterou jsme v posledních letech zažili.
Zmínil jste aktuální cenu Bitcoinu kolem 70–75 tisíc dolarů. V minulém roce ale dosáhl historických maxim kolem 120 tisíc dolarů. Dá se odhadnout, kdy by se na tyto hodnoty mohl znovu vrátit – případně zda se tak stane ještě letos?
Byl bych rád, kdyby investoři přemýšleli o kryptoměnách dlouhodobě. Snažit se odhadovat vývoj trhu v horizontu jednoho roku je velmi složité, a nerad bych se do toho pouštěl. Jestli se letos dostaneme zpět na historická maxima kolem 126 tisíc dolarů, těžko říct. Sleduje se takzvaný čtyřletý cyklus Bitcoinu, ale otázkou je, nakolik skutečně funguje, nebo zda se naplňuje spíše proto, že se o něm mluví. Investoři mohou začít prodávat právě ve chvíli, kdy očekávají vrchol, a tím ten cyklus vlastně sami vytvářejí. Osobně si navíc myslím, že současná cena kolem 74–75 tisíc dolarů nemusí být dnem tohoto cyklu. Technicky je stále prostor pro další pokles, klidně někam k 50 tisícům dolarů. Pro investory, kteří Bitcoin ještě nevlastní a zvažují vstup, to ale může být příležitost začít trh sledovat a případně nakupovat postupně.
Kdo by podle vás měl do Bitcoinu investovat a jak velkou část portfolia by mu měl věnovat?
Investovat by měl každý, kdo cítí, že tradiční fiat měny procházejí turbulentním obdobím. Inflační epizoda posledních let ukázala, co inflace skutečně znamená – zatímco při dvou procentech si jí lidé téměř nevšímali, při kumulativních třiceti procentech už je dopad na úspory výrazný. Každý, kdo se chce alespoň částečně chránit, by měl zvážit rozložení prostředků do různých jiných aktiv, včetně Bitcoinu. Zbytek kryptoměn vnímám spíše jako spekulativní nástroje. Co se týče velikosti investice, to je velmi individuální. Jinak k tomu přistoupí začínající investor a jinak někdo, kdo už má diverzifikované portfolio – akcie, dluhopisy, nemovitosti nebo třeba drahé kovy. Často se zmiňuje hranice kolem pěti procent portfolia, ale já osobně jsem nad ní. Záleží na rizikovém profilu, příjmech i schopnosti vytvářet rezervy. Neexistuje univerzální ideální procento.
Pokud by se investor rozhodl pro spekulativnější investice, například do altcoinů, měl by už mít zainvestováno jinde a pracovat jen s částkou, kterou si může dovolit ztratit?
Ano, přesně tak. Doporučuji začít vzděláváním – pochopit, co kryptoměny jsou, jak fungují a proč do nich člověk chce investovat. Vždy bych začínal Bitcoinem. Lidé mají často tendenci chtít vlastnit alespoň jeden celý Bitcoin, což už dnes není pro každého reálné, a proto se vrhají na altcoiny, kde mohou vlastnit miliony jednotek. To ale není správná cesta. Po Bitcoinu bych případně přecházel k větším projektům z top 10 nebo 15 podle kapitalizace, a to postupně a s důkladným studiem – kdo za projektem stojí, jak dlouho funguje a co přináší. Nejdřív je ale potřeba pochopit základy: co je blockchain, jak fungují transakce, kde se kryptoměny nakupují a jak se s nimi pracuje.
Kolem kryptoměn, zejména Bitcoinu, se dnes pohybují banky, fondy i regulované firmy. Dá se říct, že je dnes trh bezpečnější než dřív?
Záleží, co přesně myslíme tím „trhem“. Bitcoin jako takový stojí na blockchainové technologii, která je stejně bezpečná dnes jako v roce 2009, kdy vznikl. Pokud ale mluvíme o prostředí kolem něj, tedy o službách a firmách, tak tam určitý posun vidět je. Vstup institucí může přivést více lidí a zvýšit důvěru veřejnosti. Nároky na společnosti, které kryptoslužby poskytují, jsou dnes v rámci EU opravdu vysoké, což přináší určitou úroveň bezpečnosti – například jistotu, že peníze dorazí tam, kam mají, a že si za ně člověk skutečně koupí to, co chce. Na druhou stranu regulace ani instituce nezabrání cenovým výkyvům. Ty k trhu patří a budou pokračovat. Spíš se dá očekávat, že s větším objemem peněz na trhu bude volatilita postupně nižší, protože k výrazným pohybům bude potřeba mnohem větší kapitál.
Nepřehlédněte: eToro – Recenze burzy, která nabízí unikátní funkce
Jakou roli podle vás hraje psychologie investorů, zejména v českém prostředí, kde nemáme tak silnou investiční tradici?
Psychologie hraje obrovskou roli. V Česku a na Slovensku jsme desítky let neměli možnost investovat, takže tu chybí historická zkušenost, která by se přenášela z generace na generaci. Investování pro mnoho lidí stále není samozřejmost. Často to vede k tomu, že lidé trh jen sledují zpovzdálí. Říkají si, že je něco drahé, a čekají na pokles. Když ale přijde pokles o 30 nebo 40 procent, místo aby nakoupili, začnou se bát, že to spadne ještě víc, a nenakoupí. Pak trh začne růst a oni naskakují pozdě, často pod vlivem emocí a médií. To je typický efekt FOMO – strach, že člověku uteče příležitost. Bohužel to často vede k tomu, že lidé vstupují na trh v nejméně vhodnou chvíli.
Jak se tomuto chování vyhnout a nastavit si správnou investiční strategii?
Je potřeba si to srovnat v hlavě. Trh nikam neuteče. Důležité je mít plán, stanovit si časový horizont a držet se ho. Já jsem si například nastavil, že Bitcoin minimálně deset let nebudu prodávat, ať se děje cokoliv. Díky tomu jsem prošel několika cykly – jak růstovými, tak poklesovými – a neudělal jsem unáhlená rozhodnutí. Pokud člověk nemá jasně definovanou strategii, může při velkých propadech, klidně o 80 nebo 90 procent, podlehnout panice a prodávat. To jsou základní chyby. V crypto4me proto klademe velký důraz na edukaci, nejen v oblasti kryptoměn, ale finanční gramotnosti obecně. V kontextu stárnoucí populace a nastavení důchodového systému bude investování do budoucna čím dál důležitější.
Zmínil jste vaši značku crypto4me, která podléhá evropské regulaci MiCA. Co tato regulace přinesla běžnému klientovi?
Přináší především větší bezpečnost a legitimitu. Ukazuje se, že velká část společností, které kryptoslužby poskytovaly, nedokázala splnit podmínky pro získání licence. Pro nás to znamená menší konkurenci, ale zároveň vyšší kvalitu mezi těmi, kteří na trhu zůstali. Pro klienta to znamená méně zmatku – méně neznámých značek a větší přehlednost. Regulace pomohla odstranit pochybné projekty a firmy, které nedokázaly fungovat na dostatečné úrovni. Klient tak získává vyšší jistotu, že jeho prostředky jsou v bezpečí. Je ale důležité zdůraznit, že regulace neovlivňuje samotný trh. To, že má firma licenci, neznamená, že cena Bitcoinu nemůže klesnout třeba o 30 procent. Je potřeba rozlišovat bezpečnost služeb a vývoj trhu jako takového.
Pokud se někdo rozhodne investovat do kryptoměn a hledá regulovanou platformu v Evropě, podle čeho by si měl vybírat?
Díval bych se na několik věcí. Důležitá je komunikace – ideálně v rodném jazyce, aby měl klient jistotu, že se v případě potřeby domluví. Dále bych sledoval, zda má společnost reálné sídlo, kam se dá v případě potřeby obrátit. Transparentnost je klíčová – kdo za firmou stojí, jak dlouho funguje, jak vystupuje navenek. Nedíval bych se jen na výši poplatků. Doporučuji si službu vyzkoušet v praxi – založit účet, poslat menší částku, vyzkoušet nákup, prodej i výběr prostředků, ideálně i na vlastní hardwarovou peněženku. Pokud vše funguje, komunikace je kvalitní a člověk má dobrý pocit, může investovat větší částky.
V poslední době se více mluví o stablecoinech, tedy digitálních aktivech navázaných typicky na euro nebo dolar, které působí jako takové „bezpečnější krypto“. Je to podle vás přesné, nebo jde o zjednodušení?
Záleží na úhlu pohledu. Pokud se na kryptoměny dívám jako na investici, pak je pro mě stablecoin v zásadě k ničemu, protože kopíruje hodnotu podkladového aktiva, tedy například dolaru nebo eura. Můžu si koupit třeba 10 000 USDC za 10 000 dolarů, ale když se pak dívám na graf, nic zásadního se neděje – cena je stabilní. Stablecoiny mají smysl spíše jako nástroj pro práci s volatilitou. Například když Bitcoin vzroste o 20 procent a já nechci vystupovat do fiatu, mohu ho převést do stablecoinu a počkat na případný pokles, abych znovu nakoupil. Co se týče bezpečnosti, technologie je stejná jako u jiných kryptoměn – vše běží na blockchainu. Diskuze se dnes vede spíše kolem využití v rámci digitálních měn centrálních bank, takzvaných CBDC, například digitálního eura. Tam už ale vstupuje otázka svobody a kontroly, protože by šlo o nástroj spravovaný centrální autoritou.
Jak se na koncept digitálních měn centrálních bank díváte vy osobně?
Osobně nejsem příznivcem digitálního eura nebo podobných řešení, která by byla plně pod kontrolou centrální banky. V takovém případě se vracíme zpět k systému s prostředníkem, proti kterému vlastně Bitcoin vznikl. Fiat měny dnes vznikají v podstatě „stiskem klávesy“, zatímco Bitcoin má přesně dané množství – 21 milionů kusů. To je jeho zásadní vlastnost. Technologie jako taková není dobrá ani špatná, záleží na tom, jak ji kdo použije. V případě CBDC ale vidím riziko ztráty určité finanční svobody.
Když se podíváme do budoucna, myslíte si, že se kryptoměny stanou běžnou součástí osobních financí, nebo zůstanou spíše investičním nástrojem pro menší skupinu lidí?
Podle dostupných průzkumů zatím většina lidí vnímá kryptoměny spíše jako investici než jako prostředek běžného placení. Jen malé procento respondentů si umí představit, že by kryptoměny používalo každodenně. V krátkodobém horizontu dvou až tří let tedy nečekám, že by se z nich stal běžný platební nástroj. Spíše budou nadále sloužit jako investice, spekulace nebo uchovatel hodnoty – zejména v případě Bitcoinu.
V čem tedy vidíte jejich hlavní přínos pro běžného uživatele?
Velkou výhodou je přenositelnost a absence prostředníka. V extrémní situaci si můžete „odnést“ hodnotu v podstatě kamkoliv – teoreticky můžete mít přístup k milionům eur bez toho, aby o tom někdo věděl nebo to mohl kontrolovat. To u tradičních finančních systémů není možné. Pro běžné platby ale zatím infrastruktura není dostatečně rozvinutá. Postupně se to může změnit, ale v dohledné době to nevidím jako dominantní scénář.
Jak tedy podle vás bude role kryptoměn v následujících letech vypadat?
Myslím si, že jejich význam bude postupně růst, zejména díky zapojení institucí a nástrojům, jako jsou spotová ETF. Kryptoměny se budou více dostávat do povědomí široké veřejnosti, ale primárně jako investiční nástroj a způsob uchování hodnoty. V oblasti běžných plateb bude jejich rozšíření pomalejší.
Čtěte dále: : crypto4me – První bezpečná cesta ke kryptu s licencí MiCA
Foto: archiv Miloše Mázora
logo: crypto4me.eu
logo: madisonsix.com
