V minulém článku jsme se zabývali českými protidronovými systémy. Kvůli velkému zájmu o tohle téma jsme se rozhodli pro pokračování, a to u našich sousedů. Stejně jako Česko, i Polsko se Slovenskem se chtějí bránit dronům, které k nám přichjázejí z nepřátelských území. A jestli vás zajímá, které konkrétní firmy jsou teď kvůli tomu v kurzu, tak si přečtěte tento článek.
Obsah článku:
- Dronové války – Nové výzvy a investice
- Velcí hráči protidronových systémů v Polsku
- Slovensko a jeho protidronová obrana
- Jak se do toho zapojit – Dronové obranné systémy na burze
- Nesázejte na jednoho hráče – Rozmanitost protidronových systémů
- Budoucnost je zřejmá – Bez protidronové obrany se neobejde žádný stát
Dronové války – Nové výzvy a investice
Drony se z experimentu staly každodenní realitou války i bezpečnosti. Polsko a Slovensko nejsou výjimkou. Naopak — patří mezi regiony, kde se rodí nové kapacity v oblasti proti-dronové obrany. Výdaje na obranu kvůli válce na Ukrajině v obou zemích rostou rekordním tempem. Polská vláda se hned rozhodla pro modernizaci armády. Část peněz teď směřuje do systémů, které umí drony detekovat, rušit je a popřípadě i zničit. Slovensko sice operuje v menším měřítku, ale směr je podobný. Pojďme si proto podrobně říct, jakým způsobem do těchto systémů můžete investovat.

Velcí hráči protidronových systémů v Polsku
V Polsku má obranný průmysl tradici i politickou podporu. Klíčovým symbolem je WB Group, výrobce dronů a loitering munice Warmate. Firma má za sebou kontrakt na téměř deset tisíc kusů Warmate pro polskou armádu. To není jen číslo, to je průmyslový plán. Polsko chce být soběstačné, mít vlastní kapacity a schopnost vyvážet. WB Group tím získává pozici klíčového hráče, který může z malého regionálního podniku vyrůst v exportní firmu evropského významu.
Vedle WB Group stojí gigant Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ). Je to státní holding, zastřešující desítky firem od radarových systémů po pozemní techniku. PGZ také nabízí komponenty, jež jsou schopné reagovat na nízkoletící UAV. Pro investora to znamená něco zásadního. Tyhle firmy jsou v přímém kontaktu s vládními zakázkami. PGZ samotná sice není veřejně obchodovaná, ale její subdodavatelé, například PIT-RADWAR nebo Huta Stalowa Wola, jsou často partnerem nadnárodních koncernů, které na burze najdete.
Mohlo by se Vám líbit: Česká protidronová obrana
Slovensko a jeho protidronová obrana
Na Slovensku je tempo klidnější, ale směr podobný. Vláda v posledních dvou letech podepsala dohody s Izraelem o dodávkách mobilních protivzdušných systémů a zvažuje vznik společného výzkumného centra pro technologie C-UAS (Counter-Unmanned Aerial Systems). Zapojené jsou především domácí firmy jako EVPÚ Defence nebo InMeco, které spolupracují s izraelským Rafaelem a českou Retií. Bratislava navíc připravuje rámec pro civilní řízení dronů (tzv. UTM – Unmanned Traffic Management), což může být krokem k propojení civilní a vojenské sféry.
Trh s proti-dronovými technologiemi je přitom mnohem širší, než by se mohlo zdát. Vedle „čistých“ specialistů se na něm pohybují i velcí integrátoři — zbrojní koncerny, které mají C-UAS systémy jako část většího balíku produktů. To je klíčová nuance pro investory: čistí specialisté přinášejí vyšší potenciál výnosu, ale i volatilitu. Integrátoři zase nabízejí stabilitu a rozložení rizik.
Jak se do toho zapojit – Dronové obranné systémy na burze
Z firem, které můžete reálně koupit, zaujme například DroneShield (ASX: DRO, OTC: DRSHF). Australský výrobce rušiček a senzorů má za sebou rok, který připomínal horskou dráhu – akcie kolísaly od 0,58 do 2,72 AUD. Kdo nastoupil včas, mohl vidět růst přes 200 %. DroneShield už má potvrzené kontrakty v Evropě, včetně spolupráce s polskými a německými partnery.
Dalším hráčem je izraelský Elbit Systems (NASDAQ: ESLT), který sází na integraci – spojuje elektronický boj, senzory, AI a protivzdušné systémy. Jeho akcie se v posledním roce drží stabilně nad 200 USD, s výnosy kolem 20–30 % ročně. V roce 2025 firma posílila díky novým kontraktům v Polsku a Rumunsku, kde dodává systémy schopné zachytit malé UAV jednotky. Elbit je příkladem firmy, která má diverzifikované portfolio a umí přežít i období, kdy vojenské rozpočty klesají.
Čtěte více: InvestaGO
Nesázejte na jednoho hráče – Rozmanitost protidronových systémů
Podobně silně se drží Rheinmetall AG (RHM.DE). Tenhle německý obranný koncern má zisky tažené hlavně poptávkou po munici a obranných systémech. Do těch naštěstí spadají i systémy proti dronům. Jeho akcie se během posledních dvanácti měsíců téměř zdvojnásobily z 230 na 460 eur.
V Evropě pak najdete další možnosti. Leonardo S.p.A. (BIT: LDO) je třeba italský hráč, co dodává senzory a C-UAS technologie do Polska i Slovenska. Jeho akcie měly meziroční růst o 18 %. Saab AB (STO: SAAB-B) je zase švédský výrobce radarů a elektroniky. I ten hlásí podobný růst. Jako poslední můžeme zmínit A Thales Group (EPA: HO), francouzský obranný gigant, který posiluje hlavně ve střední Evropě.
Budoucnost je zřejmá – Bez protidronové obrany se neobejde žádný stát
Z pohledu investora to znamená jediné – diverzifikaci. Nesázejte na jediného vítěze, ale čtěte vývoj trhu, tendry a sledujte státní zakázky. Když Polsko oznámí nový kontrakt pro PGZ, reagují i akcie jejích partnerů. Když Slovensko otevře projekt UTM, může to zvednout hodnotu menších vývojářů senzorů a softwaru. Celý tenhle trh je propojený. A jenom ten, kdo rozumí souvislostem, má náskok.
Podle serveru Bloomberg překročí globální trh s C-UAS technologiemi do roku 2030 hodnotu 12 miliard dolarů. To je víc než dvojnásobek současné úrovně. Evropa má přitom ambici hrát klíčovou roli, protože většina poptávky přichází právě od států NATO, které posilují obranné rozpočty.
Při pohledu na čísla je snadné propadnout dojmu, že obrana je novým „zeleným sektorem“. Ale je potřeba zůstat nohama na zemi. Tyto akcie jsou citlivé na politiku i geopolitiku. Každé snížení rozpočtů, každá změna vlády nebo odklad tendru se okamžitě projeví na grafech. Naopak zprávy o nových kontraktech často vyvolávají krátkodobé skoky, které ne vždy vydrží. Region střední Evropy se tak mění. Polsko a Slovensko nejsou jen příjemci zbrojních zakázek. Stávají se hráči, kteří chtějí exportovat know-how. A pro investory, kteří vidí za horizont jednoho kvartálu, to může být příběh, u kterého se vyplatí být od začátku.





