Umělá inteligence se během několika let změnila z technologického trendu na jeden z největších investičních příběhů v historii. Nvidia prodává rekordní množství čipů, Microsoft vykazuje rychlý růst cloudových a AI služeb, Oracle oznamuje prudce rostoucí objednávky datových center a společnosti jako OpenAI nebo CoreWeave uzavírají kontrakty v hodnotě desítek až stovek miliard dolarů.
Když se ale na jednotlivé obchody podíváme blíže, objeví se neobvyklý vzorec. Dodavatelé čipů investují do firem, které jejich čipy nakupují. Cloudové společnosti financují vývojáře AI modelů, kteří následně utrácejí získané prostředky za cloudové služby. Provozovatelé datových center získávají kapitál od výrobců hardwaru, nakoupí za něj jejich čipy a ještě obdrží záruku, že neprodanou kapacitu odkoupí právě původní investor.
Peníze tak neputují jednoduše od zákazníka k dodavateli. Často obíhají mezi několika strategicky propojenými společnostmi. Každá z nich přitom může ve správný okamžik vykázat investici, objednávku, budoucí kontrakt nebo tržbu.
Znamená to, že jsou rekordní tržby AI společností uměle vytvořené? Ne nutně. Samotné propojení investora, dodavatele a zákazníka není automaticky nelegální. Přesto vzniká důležitá otázka: jak velká část současné poptávky po AI infrastruktuře pochází od nezávislých zákazníků a jak velká část je výsledkem vzájemného financování několika dominantních hráčů?
Jak funguje finanční kruh kolem umělé inteligence
Zjednodušeně může současný systém vypadat následovně. Výrobce čipů investuje do společnosti vyvíjející umělou inteligenci. Ta získané prostředky použije na nákup výpočetního výkonu. Cloudový poskytovatel nakoupí servery osazené čipy původního investora a začne AI společnosti účtovat cloudové služby. Výrobce čipů tím získá zákazníka, cloudová firma vykáže růst kontraktů a AI společnost získá infrastrukturu potřebnou pro další expanzi.
Pokud se poptávka po AI produktech následně rozšíří mezi tisíce nezávislých firem a miliony platících uživatelů, může být tento model zcela racionálním způsobem, jak urychlit výstavbu nového odvětví. Problém by nastal tehdy, pokud by koncoví zákazníci nevytvářeli dostatečné příjmy a celý systém by zůstával závislý na nových investicích od stejných společností.

Současná AI infrastruktura je mimořádně kapitálově náročná. Vyžaduje datová centra, elektrickou energii, chlazení, síťové prvky, pokročilé procesory a dlouhodobě rezervovanou cloudovou kapacitu. OpenAI, Oracle a SoftBank například v roce 2025 představily projekt Stargate, který počítal s investicemi až 500 miliard dolarů do americké AI infrastruktury. Prvních 100 miliard mělo být nasazeno bezprostředně po zahájení projektu.
Právě enormní kapitálové nároky vysvětlují, proč se v AI odvětví stále častěji objevuje takzvané vendor financing neboli financování zákazníka dodavatelem.
Nenechte si ujít: crypto4me recenze
Co je vendor financing a proč ho používá Nvidia
Vendor financing je způsob financování, při kterém dodavatel přímo nebo nepřímo pomůže zákazníkovi získat peníze na nákup vlastních produktů. Může jít o úvěr, kapitálovou investici, garanci odběru, odložené platby nebo pomoc se získáním levnějšího financování.
Tento model není nový. Používá se v letectví, automobilovém průmyslu, telekomunikacích i při výstavbě velké infrastruktury. Výrobce tím podporuje vznik trhu, ke kterému by zákazník bez dodatečného kapitálu neměl přístup.
V případě Nvidie je motivace poměrně jasná. Čím více datových center vznikne, tím více grafických procesorů a síťových technologií se prodá. Nvidia proto nemusí čekat, až její zákazníci sami získají dostatečný kapitál. Může jim pomoci financování zajistit a současně si tím vytvořit budoucí odběr.
Taková strategie může být pro všechny zúčastněné strany výhodná. Zároveň však komplikuje posuzování skutečné poptávky. Pokud dodavatel investuje do zákazníka a zákazník získané prostředky použije na nákup produktů dodavatele, vykázaná tržba může být účetně správná. Pro investora je ale podstatné vědět, zda zákazník dokáže svou investici splatit z reálných příjmů od třetích stran.
Nvidia investuje do OpenAI, OpenAI nasazuje systémy Nvidia
Jedním z nejvýraznějších příkladů je strategická dohoda mezi Nvidií a OpenAI oznámená v září 2025. Nvidia uvedla, že hodlá postupně investovat až 100 miliard dolarů do OpenAI. Investice však mají být uvolňovány v návaznosti na nasazování nejméně deseti gigawattů systémů Nvidia v infrastruktuře OpenAI. První gigawatt založený na platformě Vera Rubin měl být podle oznámení nasazen ve druhé polovině roku 2026.
Nejde tedy o běžnou investici, při které startup získá peníze a může je využít podle svého uvážení. Kapitál je spojený s konkrétním infrastrukturním cílem a ten předpokládá masivní nasazení technologií Nvidia.
Z pohledu Nvidie má dohoda několik výhod. Firma podporuje růst jednoho z největších odběratelů AI výpočetního výkonu, získává lepší přehled o budoucím vývoji modelů a zároveň vytváří dlouhodobou poptávku po vlastních systémech.
OpenAI naopak získává přístup ke kapitálu, čipům a infrastruktuře, kterou by bylo velmi obtížné vybudovat pouze z provozních příjmů. Výsledkem je vztah, ve kterém je Nvidia současně investorem, technologickým partnerem a jedním z hlavních ekonomických příjemců infrastrukturní expanze OpenAI.
To samo o sobě neznamená, že jsou tržby Nvidie falešné. Čipy skutečně existují, jsou dodány do datových center a používají se k výpočtům. Otázkou zůstává, zda budoucí výnosy vytvořené těmito datovými centry ospravedlní objem kapitálu, který je do nich investován.
Nepřehlédněte: Spořicí účet vs. investování: kdy se vyplatí držet hotovost a kdy už pálíte peníze?
CoreWeave jako klíčový článek celého systému
Ještě názorněji lze vzájemné propojení sledovat u společnosti CoreWeave. Jde o specializovaného poskytovatele cloudové infrastruktury, který zákazníkům pronajímá výpočetní výkon postavený převážně na grafických procesorech Nvidia.
CoreWeave nakupuje hardware Nvidia, provozuje datová centra a prodává jejich kapacitu firmám vyvíjejícím AI modely. Mezi významné zákazníky CoreWeave patří například OpenAI. V březnu 2025 společnost oznámila první dohodu s OpenAI v hodnotě až 11,9 miliardy dolarů. Následovalo další rozšíření a na podzim 2025 dosáhla celková hodnota oznámených závazků mezi OpenAI a CoreWeave přibližně 22,4 miliardy dolarů.
Současně má CoreWeave mimořádně úzký vztah s Nvidií. Nvidia společnosti dodává grafické procesory, drží její akcie a v lednu 2026 do CoreWeave investovala další dvě miliardy dolarů v hotovosti. Podle dokumentu předloženého americké Komisi pro cenné papíry získala Nvidia při této transakci téměř 23 milionů akcií CoreWeave.
Nejzajímavější část vztahu ale představuje dohoda o nevyužité cloudové kapacitě. V září 2025 uzavřely CoreWeave a Nvidia smlouvu s počáteční hodnotou 6,3 miliardy dolarů. Pokud CoreWeave nedokáže určitou část kapacity svých datových center prodat jiným zákazníkům, Nvidia je za stanovených podmínek povinna tuto neprodanou kapacitu odebrat. Dohoda má platit až do dubna 2032.
Nvidia tedy stojí na několika stranách stejného ekonomického vztahu. Dodává CoreWeave hardware, investuje do jejích akcií a zároveň funguje jako záložní zákazník pro kapacitu, kterou se CoreWeave nepodaří prodat na trhu.
Pro CoreWeave je podobná garance mimořádně cenná. Snižuje riziko, že nově vybudovaná datová centra zůstanou nevyužitá, a může společnosti pomoci při získávání financování. Pro Nvidii zase dohoda podporuje další výstavbu infrastruktury založené na jejích čipech.
Pro investory ale vzniká zásadní otázka: je růst CoreWeave důkazem nezávislé poptávky po AI výpočtech, nebo je částečně zajišťován samotným dodavatelem hardwaru?
Nenechte si ujít: Investice do nemovitostí – jak začít a jak se vyhnout častým chybám
Microsoft, OpenAI a cloudové kredity
Další důležitý vztah existuje mezi OpenAI a Microsoftem. Microsoft do OpenAI investuje od roku 2019 a jejich partnerství se postupně rozšířilo od financování výzkumu až po hluboké technologické a obchodní propojení.
Microsoft v minulosti poskytoval OpenAI nejen peníze, ale také přístup ke cloudové infrastruktuře Azure. OpenAI následně využívala Azure k trénování a provozu svých modelů, zatímco Microsoft získal přístup k technologiím OpenAI a integroval je do produktů, jako jsou Copilot nebo Azure OpenAI Service.
Microsoft v lednu 2025 uvedl, že OpenAI přijala nový významný závazek k využívání Azure. Partnerství bylo současně upraveno tak, aby Microsoft měl přednostní právo na poskytování nové cloudové kapacity, ale OpenAI mohla za určitých okolností nakupovat infrastrukturu také od jiných dodavatelů.
Po pozdější restrukturalizaci Microsoft oznámil, že jeho investice v OpenAI Group PBC měla hodnotu přibližně 135 miliard dolarů a odpovídala přibližně 27% podílu při plném přepočtu vlastnické struktury.
Také zde platí, že Microsoft je investorem, cloudovým dodavatelem, technologickým partnerem i distributorem produktů založených na modelech OpenAI. Peníze, které vloží do rozvoje OpenAI, proto mohou částečně podporovat poptávku po vlastních cloudových službách Microsoftu.
Na druhou stranu Microsoft nevykazuje růst pouze díky OpenAI. Ve třetím čtvrtletí fiskálního roku 2026 překročil jeho AI byznys roční tempo tržeb 37 miliard dolarů a Microsoft Cloud dosáhl čtvrtletních tržeb přes 54 miliard dolarů. To ukazuje, že za růstem stojí širší zákaznická základna, nikoliv pouze jeden strategický partner.
AMD nabídlo OpenAI akcie výměnou za odběr čipů
Podobnou, ale ještě explicitnější strukturu vytvořilo AMD. V říjnu 2025 společnosti AMD a OpenAI oznámily partnerství zaměřené na nasazení až šesti gigawattů grafických procesorů AMD Instinct. První gigawatt měl využívat čipy řady MI450.
Součástí dohody se stal warrant, který umožňuje OpenAI za splnění stanovených podmínek získat až 160 milionů akcií AMD za realizační cenu jednoho centu za akcii. Jednotlivé části warrantu se uvolňují podle objemu nakoupených čipů a dalších obchodních i akciových podmínek. Plné uvolnění je spojeno s odběrem šesti gigawattů produktů AMD Instinct.
OpenAI tak získává možnost podílet se na růstu hodnoty AMD, pokud současně pomůže vytvořit masivní poptávku po jeho čipech. AMD získává strategického zákazníka a potenciální referenci, která může přesvědčit další provozovatele datových center, že Nvidia není jedinou možností.
Z obchodního pohledu jde o pochopitelnou pobídku. Z pohledu investora však opět není možné hodnotit objednávky pouze podle jejich nominální hodnoty. Je potřeba zohlednit také ekonomickou hodnotu warrantů a dalších výhod poskytnutých zákazníkovi.
Stejný model se rozšiřuje také k Anthropicu
Síť vzájemných investic a odběrů se neomezuje pouze na OpenAI. V listopadu 2025 oznámily Microsoft, Nvidia a Anthropic strategické partnerství, v jehož rámci se Anthropic zavázal nakoupit cloudovou kapacitu Azure za 30 miliard dolarů a rezervovat další výpočetní výkon až do objemu jednoho gigawattu.
Současně Nvidia oznámila záměr investovat do Anthropicu až deset miliard dolarů a Microsoft dalších pět miliard dolarů. Anthropic má své modely provozovat na infrastruktuře Microsoft Azure využívající systémy Nvidia.
Struktura je opět podobná. Microsoft a Nvidia investují do AI společnosti. AI společnost se zaváže nakupovat infrastrukturu od Microsoftu. Azure je postavený na technologiích Nvidia, takže část peněz se prostřednictvím cloudových investic vrací také výrobci čipů.
Takový systém nemusí být automaticky problematický. Ukazuje ale, že růst tržeb výrobců čipů, cloudových platforem a AI laboratoří nelze posuzovat jako několik zcela nezávislých příběhů. Jde o propojený ekosystém, ve kterém mohou stejné kapitálové zdroje podporovat výsledky více společností současně.
Nenechte si ujít: Podílové fondy vs. ETF
Kolik peněz v AI infrastruktuře skutečně obíhá
Přesný součet všech oznámených kontraktů není jednoduché určit. Některá čísla představují maximální možnou hodnotu smlouvy, jiná jsou podmíněna budoucím nasazením infrastruktury a další závazky se mohou časově překrývat.
Analytické součty veřejně oznámených závazků OpenAI vůči hlavním dodavatelům se pohybovaly nad hranicí jednoho bilionu dolarů. Některé mediální odhady hovořily o infrastrukturních dohodách v celkové potenciální hodnotě až 1,5 bilionu dolarů. Nejde však o částku, kterou by OpenAI musela okamžitě zaplatit. Většina kontraktů je rozložena na několik let, závisí na výstavbě datových center a obsahuje podmíněné nebo maximální hodnoty.
Do této sítě patří Nvidia, AMD, Microsoft, Oracle, Amazon Web Services, Broadcom, CoreWeave a další poskytovatelé infrastruktury. OpenAI například uzavřela dohodu s Amazonem na využívání výpočetního výkonu AWS v hodnotě 38 miliard dolarů.
Část trhu se tedy postupně diverzifikuje mezi více dodavatelů. Současně ale zůstává silně koncentrovaná kolem několika AI laboratoří a několika výrobců čipů a cloudových platforem.
Vytvářejí si firmy tržby uměle?
Odpověď závisí na tom, co přesně považujeme za uměle vytvořené tržby.
Pokud Nvidia prodá skutečné čipy do fungujícího datového centra, které je používá k poskytování výpočetních služeb, jedná se o reálný obchod. To platí i tehdy, pokud Nvidia předtím do zákazníka investovala. Stejně tak může cloudová společnost oprávněně vykázat tržbu, pokud zákazník skutečně spotřeboval objednaný výpočetní výkon.
Problém by vznikl tehdy, pokud by transakce neměla skutečný ekonomický smysl, byla vytvořena primárně za účelem nafouknutí výsledků nebo pokud by firma vykázala tržbu dříve, než skutečně splnila své závazky.
Americká Komise pro cenné papíry dlouhodobě upozorňuje, že při účtování tržeb je nutné zkoumat ekonomickou podstatu transakce, nikoliv pouze její právní formu. Pokud uspořádání ve skutečnosti představuje financování nebo pokud prodávající nadále nese podstatná rizika spojená s produktem, nemusí být okamžité vykázání tržby správné.
SEC v minulosti zasahovala také proti takzvaným round-trip transakcím, při nichž si společnosti předem domluvily vzájemné platby bez skutečného ekonomického účelu a následně je vykázaly jako tržby. V takových případech už může jít o účetní podvod.
U současných dohod mezi Nvidií, OpenAI, Microsoftem, AMD nebo CoreWeave ale zatím nelze pouze na základě jejich propojenosti tvrdit, že jde o nelegální round-tripping. Produkty a služby jsou skutečně dodávány a jednotlivé kontrakty mají hospodářský účel. Diskuse se proto netýká pouze legality, ale především kvality poptávky a dlouhodobé návratnosti investovaného kapitálu.
Nenechte si ujít: Kryptoráje – Žebříček TOP 10 zemí, které dávají své peníze do krypta
Proč skutečné tržby ještě nemusí znamenat zdravý trh
Tržba může být účetně skutečná, ale ekonomicky méně kvalitní. Pokud zákazník nakupuje především díky kapitálu poskytnutému dodavatelem, zůstává otázkou, zda bude schopen pokračovat v nákupech bez dalšího financování.
Představme si cloudovou společnost, která získá miliardy dolarů, postaví datové centrum a koupí tisíce grafických procesorů. Výrobce čipů vykáže tržbu. Cloudová společnost začne vykazovat budoucí kontrakty. Pokud však koncoví zákazníci nebudou za výpočetní výkon dostatečně platit, datové centrum může zůstat nevyužité a cloudový poskytovatel bude mít problém splácet dluhy.
Riziko se pouze přesune z výrobce čipů na provozovatele datového centra, banky, soukromé úvěrové fondy nebo investory. Pokud navíc výrobce poskytl garanci neprodané kapacity, může se část rizika vrátit zpět k němu.
Největším nebezpečím tedy není nutně falešná faktura. Mnohem realističtější hrozbou je vybudování příliš velkého množství infrastruktury na základě očekávání, která se později nenaplní.
Připomíná současný AI boom dot-com bublinu?
Paralela s přelomem tisíciletí není úplně neopodstatněná. Během telekomunikačního boomu dodavatelé síťového vybavení financovali své zákazníky, aby si mohli koupit další zařízení. Růst objednávek následně působil jako potvrzení silné poptávky.
Když se ukázalo, že koncoví zákazníci nedokážou generovat dostatečné příjmy, část objednávek zmizela a provozovatelé infrastruktury se dostali do finančních problémů. Některé společnosti navíc používaly vzájemné transakce bez ekonomické podstaty k umělému navyšování výnosů, což vedlo k vyšetřování a účetním skandálům.
Současná situace má ale i významné rozdíly. AI produkty už dnes využívají miliony spotřebitelů, vývojářů a podniků. Nvidia, Microsoft a Oracle nejsou firmy bez příjmů. Jde o vysoce ziskové společnosti se silnými rozvahami a existujícími zákazníky.
Nvidia za první čtvrtletí fiskálního roku 2027 vykázala rekordní tržby 81,6 miliardy dolarů, z nichž 75,2 miliardy připadalo na segment datových center. Meziročně tržby datových center vzrostly o 92 %.
Oracle ve čtvrtém čtvrtletí fiskálního roku 2026 vykázal celkové tržby 19,2 miliardy dolarů. Tržby z cloudové infrastruktury meziročně vzrostly o 93 %.
Tato čísla ukazují, že reálná poptávka po AI infrastruktuře existuje. Neodpovídají ale automaticky na otázku, zda je současné tempo výstavby dlouhodobě udržitelné a zda všechny rezervované kapacity najdou dostatečně ziskové využití.
Mohlo by Vás zajímat: InvestingFox pod lupou
Největší riziko neleží nutně u Nvidie
Nvidia je díky vysokým maržím, dominantnímu postavení a silným peněžním tokům v relativně výhodné pozici. I pokud se část investic do AI infrastruktury ukáže jako přehnaná, Nvidia už v mnoha případech inkasovala peníze za dodané čipy.
Vyšší riziko nesou společnosti, které datová centra financují dluhem a jejichž obchodní model závisí na vysokém využití kapacity. Patří sem specializovaní poskytovatelé AI cloudu a provozovatelé infrastruktury, kteří musí dlouhodobě splácet výstavbu, elektřinu a hardware.
CoreWeave například ve svých dokumentech upozorňuje na rizika spojená s kapitálovými potřebami, schopností získávat financování, koncentrací zákazníků i pokračující poptávkou po AI infrastruktuře. Současně rychle navyšuje objem nasmlouvané energie a kapacity datových center.
Pokud bude poptávka pokračovat, mohou podobné společnosti růst mimořádně rychle. Pokud se ale vývoj AI modelů zpomalí, ceny výpočetního výkonu klesnou nebo zákazníci začnou využívat efektivnější čipy, může se jejich dluhová zátěž stát problémem.
OpenAI musí převést technologický růst do skutečných příjmů
Klíčovou společností celého systému je OpenAI. Právě její schopnost vytvářet dlouhodobé příjmy rozhodne, zda budou masivní infrastrukturní závazky ekonomicky udržitelné.
Mediální zprávy založené na interních finančních projekcích uváděly, že OpenAI může v roce 2026 vykázat ztrátu přibližně 14 miliard dolarů. Jde o projekci založenou na neveřejných dokumentech, nikoliv o auditovaný hospodářský výsledek.
Vysoká ztráta sama o sobě nemusí znamenat selhání. Společnosti budující novou infrastrukturu mohou dlouhé roky investovat více, než vydělávají. Rozhodující bude, zda příjmy OpenAI porostou rychleji než náklady na výpočetní výkon a zda firma dokáže postupně snižovat závislost na externím kapitálu.
Pokud budou podniky ochotné platit za AI agenty, automatizaci, programování, analýzu dat a další aplikace, dnešní výstavba se může ukázat jako oprávněná. Pokud však příjmy koncových zákazníků nenaplní očekávání, OpenAI bude potřebovat další kapitál jen k financování dříve uzavřených infrastrukturních závazků.
Mohlo by se Vám líbit: Wonderinterest Trading Ltd. Recenze
Jak poznat, zda je poptávka po AI skutečně organická
Investor by neměl sledovat pouze oznámenou hodnotu smluv nebo rekordní tržby výrobců čipů. Důležitější je původ peněz a schopnost celého řetězce vytvářet pozitivní peněžní tok.
Prvním signálem je růst příjmů od nezávislých podnikových zákazníků. Pokud budou AI služby nakupovat banky, průmyslové společnosti, zdravotnické organizace, státní instituce a miliony menších firem, sníží se závislost trhu na několika AI laboratořích.
Druhým signálem je skutečné využití datových center. Rezervovaná kapacita nebo backlog ještě neznamenají, že zákazník výkon opravdu spotřebuje a zaplatí za něj v plné výši. Investoři by měli sledovat využití infrastruktury, vývoj cen výpočetního výkonu a kvalitu smluvních závazků.
Třetím signálem je provozní cash flow. Společnost může vykazovat rychle rostoucí tržby a současně spotřebovávat stále více hotovosti. Pokud musí každá další fáze růstu být financována novými akciemi nebo dluhem, je obchodní model citlivý na změny nálady na kapitálových trzích.
Důležitá je také koncentrace zákazníků. Pokud většinu příjmů poskytovatele cloudu tvoří jedna nebo dvě AI společnosti, může ztráta jediného kontraktu ohrozit celý byznys. Podobně je třeba sledovat, jak velkou část objednávek získávají dodavatelé od firem, do kterých sami investovali.
Je AI infrastruktura bublina, nebo začátek nové průmyslové éry?
Obě možnosti mohou být částečně pravdivé současně. Umělá inteligence může zásadně změnit ekonomiku, a přesto mohou být některé společnosti nadhodnocené a některá datová centra zbytečná.
Podobná situace nastala u internetu. Internet nebyl módní výstřelek a skutečně změnil svět. Přesto během dot-com bubliny vzniklo příliš mnoho firem, příliš mnoho infrastruktury a příliš vysoká očekávání. Technologická revoluce pokračovala, ale mnoho investorů přišlo o peníze.
Stejný princip může platit také pro AI. Není nutné zpochybňovat význam technologie, abychom mohli pochybovat o cenách některých akcií, návratnosti konkrétních datových center nebo dlouhodobé udržitelnosti jednotlivých finančních struktur.
Jsou kruhové obchody mezi AI firmami legální?
Ano, ve většině případů mohou být zcela legální. Dodavatel může investovat do zákazníka, zákazník může za získané peníze nakoupit jeho produkty a obě strany mohou transakci správně zaúčtovat.
Legalita závisí na ekonomické podstatě dohody, způsobu vykázání tržeb, zveřejnění souvisejících vztahů a splnění účetních pravidel. Samotný fakt, že se peníze nepřímo vracejí původnímu investorovi, ještě není důkazem podvodu.
Varovným signálem by bylo zatajení podstatných vazeb, vykazování neexistujících dodávek, předčasné účtování výnosů nebo transakce bez reálného obchodního účelu. Veřejně dostupné informace zatím neumožňují tvrdit, že hlavní dohody mezi Nvidií, OpenAI, Microsoftem, AMD a CoreWeave tyto podmínky splňují.
Mnohem přesnější je označit současný model za agresivní formu strategického a dodavatelského financování, která může podporovat skutečný technologický růst, ale také zvyšovat zdánlivou sílu poptávky.
Závěr: Stejný dolar může vytvořit několik růstových příběhů
Peníze obíhající mezi Nvidií, OpenAI, Microsoftem, Oraclem, AMD, CoreWeave a dalšími společnostmi nejsou samy o sobě důkazem účetního podvodu. Ve většině případů financují skutečné čipy, skutečná datová centra a skutečně poskytované cloudové služby.
Propojení investorů, dodavatelů a zákazníků ale znamená, že část růstu nelze považovat za plně nezávislou tržní poptávku. Když výrobce čipů financuje jejich kupujícího, cloudová platforma investuje do svého největšího zákazníka a dodavatel zároveň garantuje odběr nevyužité kapacity, vzniká systém, který je mnohem méně průhledný, než naznačují titulky o rekordních tržbách.
Rozhodující otázkou proto není pouze to, zda jsou jednotlivé obchody legální. Důležitější je, zda dokážou OpenAI, Anthropic, CoreWeave a další společnosti přeměnit obrovské množství výpočetního výkonu na služby, za které budou nezávislí zákazníci dlouhodobě platit.
Pokud ano, dnešní finanční struktury se mohou zpětně jevit jako chytrý způsob, jak rychle vybudovat infrastrukturu nové průmyslové revoluce.
Pokud ne, zjistíme, že stejný dolar pouze několikrát obletěl uzavřený kruh, přičemž na každé zastávce vytvořil novou investici, nový kontrakt a další příběh o rekordním růstu.
Čtěte také: Dlouhodobý investiční produkt (DIP) – Klíč k finančnímu zajištění ve stáří
FAQ – Časté dotazy k tématu AI bublina
Vytvářejí si Nvidia a OpenAI tržby mezi sebou?
Nvidia investuje do OpenAI a dalších společností, které potřebují velké množství výpočetního výkonu. Tyto firmy následně nakupují čipy Nvidia přímo nebo prostřednictvím cloudových poskytovatelů. To může podporovat tržby Nvidie, ale samo o sobě to neznamená, že jsou vykázané výnosy falešné nebo nelegální.
Jsou obchody mezi AI společnostmi legální?
Vzájemné investice, odběratelské smlouvy a financování zákazníků jsou běžné a zpravidla legální. Rozhodující je, zda mají transakce skutečný ekonomický účel, zda byly produkty a služby reálně dodány a zda společnosti správně zveřejňují vzájemné vztahy.
Co znamená vendor financing?
Vendor financing neboli dodavatelské financování je model, při kterém dodavatel pomůže zákazníkovi financovat nákup svých vlastních produktů. Může jít o investici, úvěr, garanci, cloudové kredity nebo jinou finanční pobídku. Tento způsob financování se používá zejména v kapitálově náročných odvětvích.
Jakou roli hraje v AI ekosystému CoreWeave?
CoreWeave provozuje cloudovou infrastrukturu postavenou především na grafických procesorech Nvidia. Nvidia je současně dodavatelem technologií, investorem a za určitých podmínek také odběratelem nevyužité cloudové kapacity CoreWeave. Tento vztah pomáhá CoreWeave růst, ale zároveň vyvolává otázky ohledně nezávislosti poptávky.
Je současný růst AI podobný dot-com bublině?
Určité podobnosti existují. V obou případech se rychle buduje drahá infrastruktura a dodavatelé podporují své zákazníky financováním. Rozdílem je, že dnešní AI produkty již používají miliony lidí a podniků. Ani skutečný technologický přínos však nevylučuje vznik investiční bubliny nebo přebytečné kapacity.
Co je kruhové financování v AI sektoru?
Kruhové financování vzniká, když jedna společnost investuje do svého zákazníka a zákazník získané prostředky použije k nákupu jejích produktů. Peníze mohou následně pokračovat přes cloudového poskytovatele, výrobce čipů a dalšího investora. Každá transakce může být legitimní, ale celý systém může vytvářet dojem silnější poptávky, než jaká pochází od konečných zákazníků.
Zdroje:
- https://alatirok.com/ai-circular-financing-explained/
- https://fortune.com/2025/09/28/nvidia-openai-circular-financing-ai-bubble/
- https://www.highlinewp.com/post/circular-investing-in-the-ai-ecosystem
- https://blockeden.xyz/blog/2026/03/06/ai-circular-financing-loop-vendor-financing/
- https://craftedcharts.com/blogs/marketing/ai-circular-financing-map
- https://www.bloomberg.com/graphics/2026-ai-circular-deals/
- https://www.noahpinion.blog/p/should-we-worry-about-ais-circular
Zdroj obrázků: Generováno AI





