Velkou reportáž z letošní BTC Prague přineseme příští týden. Ještě předtím se ale vracíme k jednomu vystoupení z Anycoin stage, které dobře ukázalo, že o bitcoinu se nemusí mluvit jen jazykem grafů, technologií a ceny. Někdy stačí začít mnohem prostěji. Příběhem babičky, která během svého života opakovaně viděla, jak se peníze mění, ztrácejí hodnotu nebo lidem mizí pod rukama.
BTC Prague patří mezi největší bitcoinové akce v Evropě. Letošní ročník se konal od 11. do 13. června v pražském areálu PVA Expo Letňany a během tří dnů nabídl přednášky, panelové debaty, expo zónu i setkání lidí z bitcoinového, technologického a finančního světa. Pro někoho šlo o odbornou konferenci, pro jiného o místo, kde se mohl poprvé blíže potkat s tématem, které se v posledních letech objevuje stále častěji: komu vlastně patří naše peníze, jak je chránit a jakou roli v tom může hrát bitcoin.
Program byl natolik nabitý, že vměstnat všechny zajímavé momenty, rozhovory a postřehy do jednoho textu by nedávalo smysl. Mezi hlavním pódiem, expo zónou, stánky firem, debatami a paralelními programy člověk neustále narážel na další přednášku, u které si říkal, že by stálo za to zůstat. Jenže podobné konference mají jedno neúprosné pravidlo: vždycky něco nestihnete.
Proto jsem si z programu vybral několik momentů z Anycoin stage, které mě zaujaly nejvíc. Jedním z nich byla přednáška Jany Kubalové, lektorky finanční gramotnosti, která se věnuje osvětě kolem peněz a investování mimo jiné na kanálu Aj ženy investujú. Na BTC Prague vystoupila s přednáškou Bitcoin pro začátečníky: revoluce, která už začala. A začala jinak, než by člověk na bitcoinové konferenci možná čekal. Ne grafem, ani cenou, a už vůbec ne technologickým výkladem. Začala příběhem své babičky.
Čtěte dále: Rozhovor s Evou Kellermann z Investování pro holky
Babička, čokoláda a století nedůvěry
„Dneska se s vámi podělím o tři příběhy. Možná až trochu moc osobní příběhy,“ uvedla Kubalová na začátku své přednášky. První z nich patřil ženě, která během jediného života zažila druhou světovou válku, měnovou reformu v roce 1953, normalizaci, rozdělení Československa i inflaci posledních desetiletí.
Kubalová vzpomínala, jak její babička jako malá dívka toužila po čokoládě. Jenže vyrůstala v době druhé světové války. Viděla, že může přijít někdo silnější a vzít lidem šperky, obrazy, domy i životy. Později zažila měnovou reformu, kdy podle Kubalové běžní lidé prakticky ze dne na den přišli o velkou část kupní síly svých úspor. Pak přišel rok 1968, normalizace, další nejistoty a další zklamání.
Není proto divu, že si její babička nesla životem větu, která v bitcoinovém prostředí zní téměř jako manifest: „Já chci mít svoje peníze doma. Já nevěřím bankám, já nevěřím nikomu.“
V podání Kubalové to ale nepůsobilo jako naučené heslo z kryptosvěta. Spíš jako rodinná paměť. Jako věta člověka, který zažil, že peníze nejsou tak samozřejmé, jak se nám někdy zdají. Že úspory mohou existovat, a přesto se jejich hodnota může rozplynout. Že stát umí změnit pravidla. A že důvěra se nedá přikázat.
Když si její babička po letech nakonec přece jen otevřela bankovní účet, nebylo to proto, že by najednou bankám začala věřit. Důvod byl mnohem obyčejnější. Bydlela ve čtvrtém patře bez výtahu a začala se bát, že si jednoho dne už nebude schopná dojít pro důchod. Potřebovala praktické řešení.
Právě v tom byla síla celého vystoupení. Kubalová ukázala, že finanční rozhodování není jen tabulka, výnos nebo procento. Je to také zkušenost, strach, rodinný příběh a otázka, komu vlastně věříme.
Máme to opravdu tak jednoduché?
Druhý příběh už nebyl o babičce, ale o generaci, o které se někdy říká, že si nemá na co stěžovat. Kubalová připomněla, že mileniálové bývají často popisováni jako lidé, kteří to mají jednodušší než jejich rodiče a prarodiče. Nezažili fronty na banány, StB ani cenzuru v podobě, jakou znaly předchozí generace.
Jenže pak položila otázku, která v sále mohla zasáhnout i ty, kteří si na bitcoinovou konferenci nepřišli poslechnout debatu o bydlení – opravdu to máme tak jednoduché, když si chceme vybudovat obyčejný život?
Kubalová popsala, jak si s manželem plánovali budoucnost. Dům, děti, klasický „bungalov s pokosenou trávou“, tedy představu klidného života, kterou člověk zná z reklam na hypotéky i katalogů developerů. Jenže jak šetřili, ceny nemovitostí jim utíkaly rychleji, než se k vysněnému cíli stačili přibližovat.
„Já se omezím, nejdu na tak drahou dovolenou, odložím víc peněz – a místo toho, abych se cíli přibližovala, se od něj ještě víc vzdaluju,“ popsala frustraci, kterou dnes zná spousta lidí bez ohledu na to, jestli někdy vlastnili bitcoin.
Právě tahle zkušenost ji přivedla nejdřív k investování obecně. Začala se učit o ETF, dluhopisech, akciích nebo zlatě. Investování pro ni podle vlastních slov bylo jako „osmý div světa“, protože jí dalo alespoň nějakou naději, že pouhé odkládání peněz stranou nemusí být jedinou možností.
Bitcoin jí ale otevřel ještě jiné dveře. Nejen k investování, ale k otázkám, které si předtím podle svých slov nikdy pořádně nepokládala.
„Začala jsem se ptát: jsou moje peníze vážně moje?“ řekla. „Když je vidím v aplikaci v mobilu, znamená to, že nikdo další nemůže přijít, změnit je nebo vzít?“
V tu chvíli její přednáška přestala být obyčejným úvodem do bitcoinu pro začátečníky. Stala se spíš výzvou znovu se podívat na věci, které bereme jako samozřejmost. Co jsou peníze? Kde se berou? Jak dlouho si udrží hodnotu? A co vlastně znamená spořit ve světě, kde inflace není výjimkou, ale součástí systému?
Bitcoin jako revoluce, ne rychlá sázka
Kubalová se přitom snažila bitcoin nerámovat jako zkratku k rychlému zbohatnutí. Naopak. Opakovaně zdůrazňovala, že pro ni nejde jen o další investiční produkt.
„Bitcoin není skvělá investiční příležitost. Je to revoluce,“ zaznělo z pódia.
Právě tahle věta patřila k nejsilnějším momentům celé přednášky. Bitcoin tu nebyl popsaný jako aktivum, na kterém se dá vydělat, ale jako nástroj, který má běžným lidem vracet možnost chránit hodnotu vlastní práce. Ne jako slib, že se všichni stanou milionáři, ale spíš jako šance, že člověk nebude jen pasivně sledovat, jak se mu úspory v čase znehodnocují.
Zároveň Kubalová nepůsobila jako někdo, kdo chce posluchače dotlačit k jediné správné odpovědi. Neříkala, že má každý prodat všechno a vsadit pouze na bitcoin. Mluvila spíš o dveřích, které se dají pootevřít. O prostoru, do kterého může člověk vstupovat vlastním tempem, ptát se, dělat chyby, vzdělávat se a hledat lidi, kterým důvěřuje.
To je důležité i pro ty, kteří mají vůči bitcoinu odstup. V jejím podání nebyl bitcoin módním aktivem pro technologické nadšence, ale jedním ze způsobů, jak znovu přemýšlet o penězích. O tom, kdo je spravuje. Kdo nad nimi má kontrolu. A co všechno se může stát, když tuto kontrolu necháme výhradně někomu jinému.
Nenechte si ujít: Dá se dnes ještě na investicích zázračně zbohatnout?
Začít lze i se stovkou
V praktické části se Kubalová vrátila úplně na začátek. K lidem, kteří možná přišli na konferenci, slyší o bitcoinu pořád dokola, ale zároveň mají pocit, že je to něco vzdáleného. Něco, co stojí desítky tisíc dolarů a obyčejný člověk na to nemá.
Připomněla proto, že člověk si nemusí kupovat celý bitcoin. Jeden bitcoin se dělí na sto milionů satoshi, takže začít lze i s velmi malou částkou. Klidně symbolicky.
„I pokud jste přišli na konferenci a máte v kapse sto korun, tak si bitcoin koupit můžete,“ řekla Kubalová. Poté postupně popsala, kde se dá bitcoin pořídit. Přes investiční aplikace, banky, kryptosměnárny, burzy, bitcoinmaty nebo přímo od jiného člověka. Právě poslední možnost připomněla jako původní myšlenku bitcoinu: systém, ve kterém si lidé mohou posílat hodnotu napřímo, bez nutnosti prostředníka.
Vysvětlovala i základní pojmy jako peněženka nebo adresa. Ne technicistně, ale jednoduše. Peněženku přirovnala k aplikaci v telefonu nebo fyzickému zařízení, adresu zjednodušeně k číslu účtu, byť s upozorněním, že podobné přirovnání má své limity.
Cílem nebylo vyčerpat každé téma do detailu. Spíš posluchačům pootevřít dveře. Vzbudit zvědavost. Ukázat, že bitcoin nemusí být nedostupný svět pro pár zasvěcených, ale téma, ke kterému se dá přistupovat postupně.
Z BTC Prague 2026 přineseme také samostatné rozhovory se zástupci Trezoru a Sygnum. A jak už zaznělo na začátku, na příští týden chystáme i velkou reportáž z celé konference.
Nepřehlédněte: Jak začít investovat? TOP 10 investičních strategií, které by měl znát každý investor
