Češi patří k národům, které si tradičně zakládají na finanční rezervě. Velká část peněz domácností proto stále zůstává na běžných a spořicích účtech, přestože dlouhodobě nemusí jejich výnos stačit ani k ochraně úspor před inflací. Kdy je tedy spoření ještě rozumnou volbou a ve kterém okamžiku už dává větší smysl začít část volných peněz investovat?
O zdravém poměru mezi finanční jistotou a dlouhodobým zhodnocováním jsme hovořili s Kamilem Ratajem, ředitelem retailového bankovnictví Banky CREDITAS. V bankovním sektoru působí více než 25 let a během své kariéry zastával manažerské pozice například v eBance nebo Raiffeisenbank. V rozhovoru vysvětluje, jak vysokou rezervu by si měli lidé vytvářet, proč není nutné čekat s investováním na velký počáteční kapitál a jakých chyb se Češi při rozhodování mezi spořením a investicemi nejčastěji dopouštějí.
Nenechte si ujít: Rozhovor s Petrem Šedivým z Venture Club
Kde podle vás dnes vede rozumná hranice mezi spořením a investováním? Podle čeho by měl člověk poznat, že už má na spořicím účtu dostatečnou rezervu a další volné peníze může začít směřovat do investic?
Spoření a investování by se neměly vnímat jako dvě konkurenční možnosti zhodnocování vlastních úspor. Každá totiž řeší jinou potřebu. Například spořicí účet slouží jako krátkodobá rezerva a zdroj rychle dostupných peněz, zatímco investice pomáhají dlouhodobě zhodnocovat prostředky, které člověk nebude v nejbližších letech potřebovat.
Ve chvíli, kdy má člověk vytvořenou rezervu pro nenadálé situace a zvládá běžné výdaje i závazky, může začít část dalších úspor směřovat do investic. Nemusí přitom vybírat mezi spořením a investováním. Zdravé finanční plánování stojí právě na kombinaci obou přístupů.
Právě proto i v Bance CREDITAS dlouhodobě podporujeme model, ve kterém si klient ponechává bezpečnost finanční rezervy a současně buduje svůj majetek prostřednictvím investic. Spořit můžete třeba celý život, ale bez investování se připravujete o možnost mnohem zajímavějšího zhodnocení svých úspor.
Často se doporučuje držet finanční rezervu ve výši několika měsíčních výdajů. Je podle vás takové obecné pravidlo stále použitelné, nebo by se její výše měla mnohem více odvíjet od konkrétní životní situace člověka?
Pravidlo tří až šesti měsíčních výdajů je stále dobrým orientačním bodem, ale vždy záleží na konkrétní situaci. Jinou rezervu potřebuje člověk se stabilním zaměstnáním a jinou podnikatel nebo rodina s vyššími závazky. Jinou zase mladý člověk v prvním zaměstnání oproti čtyřicátníkovi s hypotékou a autem na leasing.
Důležitější, než samotná cifra je, aby rezerva odpovídala životní situaci a poskytovala dostatečný pocit jistoty. Zároveň by ale neměla být zbytečně vysoká na úkor dlouhodobého zhodnocování, a už vůbec by neměla jen ležet na běžném účtu, jak je u řady lidí obvyklé.
Liší se podle vás ideální výše rezervy například u zaměstnance se stabilním příjmem, živnostníka nebo rodiny s hypotékou? Jaké faktory by měl člověk při jejím stanovení zohlednit?
Rozdíly mohou být významné. Zaměstnanec s pravidelným příjmem si obvykle vystačí s nižší rezervou než živnostník, jehož příjmy mohou kolísat. Vyšší rezervu často potřebují také rodiny s hypotékou nebo větším počtem členů domácnosti. V časech zvýšené nejistoty se však rozdíly stírají, a jak je vidět na vývoji úspor, i zaměstnanci si dobře uvědomují potřebu dostatečné finanční rezervy.
Při stanovení rezervy je dobré zohlednit stabilitu příjmů, výši pravidelných výdajů, úvěrové zatížení i počet lidí, za které člověk nese finanční odpovědnost.
Nenechte si ujít: Investice do nemovitostí – jak začít a jak se vyhnout častým chybám
Setkáváte se s tím, že Češi drží na běžných a spořicích účtech výrazně více peněz, než skutečně potřebují jako pohotovostní rezervu? Co bývá nejčastějším důvodem?
Ano, je to poměrně časté. Češi byli historicky spíše střadatelský národ a spořicí účet pro ně představuje bezpečné a srozumitelné řešení.
Zároveň ale vidíme, že vztah k investování se mění. Podle našeho průzkumu z počátku roku 2026 má zkušenost s investováním do akcií a dluhopisů už 43 % Čechů a třetina respondentů investovala do podílových fondů. I když celková hodnota vkladů dominuje v rámci úspor českých domácností, investice sehrávají každým rokem stále větší roli.
Kdy už může být příliš vysoký zůstatek na spořicím účtu z dlouhodobého pohledu nevýhodný? Jak velkou roli v tomto rozhodování hrají inflace a skutečný reálný výnos úspor?
Spořicí účet je skvělý pro rezervu a krátkodobé cíle. Pokud na něm ale dlouhodobě leží prostředky, které člověk nebude několik let potřebovat, může přicházet o potenciál vyššího zhodnocení i o ochranu před inflací, jak se ukázalo před několika málo lety, kdy ani vysoké sazby nestačily vykompenzovat rychlý růst spotřebitelských cen.
Klíčové je sledovat reálný výnos, tedy jak se vyvíjí kupní síla peněz po započtení inflace. Právě proto mnoho investorů kombinuje bezpečnou rezervu se spořením a dlouhodobé prostředky směřuje stále více do investic.
Pokud má člověk vytvořenou rezervu a s investováním teprve začíná, musí čekat, až naspoří větší částku, nebo dává větší smysl začít pravidelně investovat třeba i relativně malé sumy?
V Bance CREDITAS klienty motivujeme, aby první krok k investování neodkládali. Zkušenosti totiž ukazují, že pro budování majetku je často důležitější začít pravidelně investovat menší částky než čekat, až se podaří naspořit větší obnos. Proto jsme například propojili investování se zvýhodněnou sazbou na Spořicím účtu TOP, kdy aktivní investoři mohou získat další bonus k základnímu úročení, takže dosáhnou až na 4,25 % ročně.
Čekat na velkou částku podle mě není nutné. Pravidelné investování v řádu stovek či tisíců korun umožňuje začít brzy a postupně získávat zkušenosti, aniž by člověk musel podstupovat jednorázově vysoké riziko. I menší částky mohou při dlouhodobém investičním horizontu sehrát významnou roli. Důležité je nastavit si investování tak, aby bylo finančně komfortní a dlouhodobě udržitelné.
Právě pravidelnost pomáhá překonat obavy z načasování trhu a snižuje riziko, že investor vloží větší částku v nevhodný okamžik. Z našich zkušeností navíc vyplývá, že klienti, kteří začnou investovat pravidelně, postupně lépe rozumějí fungování trhů a snáze rozšiřují své investiční portfolio.
Nenechte si ujít: Rozhovor s Petrem Žabžou z Air Bank
S jakými částkami dnes klienti Banky CREDITAS do pravidelného investování nejčastěji vstupují? Pozorujete, že je investování v posledních letech dostupnější i lidem, kteří nemají k dispozici vysoké úspory?
Investování je dnes výrazně dostupnější než dříve. Řada klientů začíná s částkami v řádu nižších tisíců korun měsíčně a postupně tyto své pravidelné investice navyšuje.
Snažíme se klientům tento krok maximálně zjednodušit. Mohou si například nastavit pravidelnou investici online a současně využívat výhody Spořicího účtu TOP, který při investování umožňuje získat vyšší úročení vlastních úspor 4,25 % ročně, což je jedna z nejvyšších sazeb na trhu.
Změnil se zároveň profil člověka, který o investování uvažuje? Přicházejí dnes k investicím častěji také klienti, kteří byli dříve zvyklí využívat prakticky jen běžné a spořicí účty?
Ano. Investování se postupně otevírá mnohem širší skupině lidí. Už dávno neplatí, že investují jen zkušení investoři nebo lidé s velmi vysokými příjmy.
Potvrzuje to i zmíněný průzkum Banky CREDITAS, podle kterého mají Češi s investováním překvapivě bohaté a pozitivní zkušenosti a stále více lidí kombinuje tradiční spoření s investičními produkty. Jejich motivace investovat se zvýšila poté, co úrokové sazby v Česku i v zahraničí výrazně poklesly. Lidé o to více začali hledat a porovnávat alternativní možnosti zhodnocování svých úspor. I přesto, že investice samozřejmě nikdy není bez rizika.
Co bývá hlavním impulzem, který takového klienta přiměje část úspor skutečně přesunout do investic?
Faktorů bývá více. Velkou roli sehrála vysoká inflace, která řadě lidí ukázala, že samotné spoření nemusí dlouhodobě stačit k ochraně hodnoty majetku.
Důležitá je ale i pozitivní zkušenost investorů. V našem šetření uvedlo 60 % investorů do akcií a dluhopisů a stejný podíl investorů do podílových fondů, že jsou se svými investicemi spokojeni. Přibližně pětina respondentů naopak zpětně litovala spíše toho, že investovala pozdě nebo málo. I proto se snažíme klientům první investiční krok co nejvíce usnadnit a motivovat je, aby se nebáli začít pravidelně investovat již s menšími částkami. Investice samozřejmě znamenají jisté riziko, ale i s ním se dá pracovat a vybírat přiměřené nástroje.
Mohlo by Vás zajímat: Jak číst ukazatele ziskovosti
Jaké produkty lidé při prvním kroku od spoření k investování nejčastěji volí? Hledají především konzervativnější řešení, nebo jsou ochotni přijmout větší kolísání výměnou za potenciálně vyšší dlouhodobý výnos?
Začínající investoři většinou preferují jednodušší a srozumitelná řešení, u kterých dokážou lépe odhadnout míru rizika. Často proto volí zejména dluhopisy, které jsou pro řadu lidí přirozeným mezikrokem mezi spořením a investováním, případně podílové fondy umožňující rozložit investici mezi více aktiv. Právě kombinace dluhopisových a fondových investic pomáhá lépe zvládat tržní výkyvy a budovat důvěru v dlouhodobé investování.
Jde také o oblasti, kde dlouhodobě vidíme vysokou spokojenost investorů. Mladší generace zkouší i dynamičtější strategie přímo na kapitálových trzích, ale při vstupu do světa investic stále převažuje zájem o konzervativnější a vhodně diverzifikovaná řešení.
Jak důležitý je v této fázi investiční horizont? Může být právě zaměňování krátkodobých úspor za dlouhodobé investice jednou z nejčastějších chyb začínajících investorů?
Investiční horizont je zásadní. Peníze určené na výdaje v příštích měsících nebo letech by měly zůstat v konzervativnějších produktech. Naopak prostředky s horizontem pěti a více let mohou dobře sloužit k budování dlouhodobého majetku prostřednictvím investic.
Právě zaměňování krátkodobých rezerv a dlouhodobých investic bývá jednou z nejčastějších chyb. Ale obecně platí, že v Česku stále převažuje ukládání dlouhodobých úspor do krátkodobých vkladů.
Banka CREDITAS dnes propojuje spoření s pravidelným investováním a klientům, kteří investují, umožňuje získat výhodnější úročení úspor. Jaká je myšlenka tohoto modelu a jaké chování klientů má podporovat?
Naší snahou je odstranit představu, že člověk musí striktně volit mezi spořením a investováním. Klient si může ponechat rezervu a současně investovat. My takový přístup podporujeme úrokovým bonusem na Spořicím účtu TOP, který je určen právě pro investující klienty, získají tak zhodnocení 4,25 % ročně. Velmi výhodné je na tomto účtu i úročení vyšších zůstatků. Sazba 3,3 % ročně pro část vkladu nad 500 tisíc korun patří určitě mezi nejzajímavější nabídky na trhu a klienti ji získávají bez nutnosti plnit jakékoli další podmínky.
Vidíte na chování klientů, že podobné propojení skutečně pomáhá překonat psychologickou bariéru mezi spořením a investováním?
Ano. Pro mnoho lidí je důležité, že nemusí dělat radikální rozhodnutí a přesouvat velkou část úspor najednou. Mohou si ponechat rezervu a postupně začít investovat. To odpovídá i širším trendům na trhu.
Představme si člověka, kterému po zaplacení všech výdajů zbývá každý měsíc například 10 tisíc korun a základní rezervu už vytvořenou má. Jak by měl podle vás přemýšlet o rozdělení této částky mezi další spoření a dlouhodobé investování?
Pokud už má vytvořenou dostatečnou rezervu, nemusí automaticky směřovat všechny volné prostředky na spořicí účet. Rozumné je oddělit krátkodobé cíle od dlouhodobých.
Část peněz může dál posílat do rezervy nebo na konkrétní plánované výdaje a část do pravidelných investic. Nejde ani tak o konkrétní poměr jako o dlouhodobou disciplínu a schopnost nastavený plán dodržet. Univerzální pravidlo, které by platilo pro všechny, neexistuje. Každý máme jiný horizont investování i jiný vztah k riziku. Řadě klientů například vyhovuje model, kdy část prostředků ponechávají na spořicím účtu jako rezervu a současně pravidelně investují. Právě takové chování podporujeme i v Bance CREDITAS prostřednictvím zvýhodnění na Spořicím účtu TOP pro investující klienty.
Kdybyste měl na závěr pojmenovat jednu nejčastější chybu, kterou Češi při rozhodování mezi spořením a investováním dělají, jaká by to byla? A jak by podle vás měla vypadat zdravá kombinace obou nástrojů v dlouhodobém finančním plánu?
Nejčastější chybou je podle mě zbytečné odkládání. Mnoho lidí čeká na ideální okamžik, vyšší příjem nebo větší objem úspor.
Přitom právě náš průzkum ukázal, že přibližně každý pátý investor dnes říká, že měl investovat dříve nebo více. Naopak jen velmi malé procento respondentů své investiční rozhodnutí hodnotí jako chybu.
To je možná nejlepší důkaz, že dlouhodobá nečinnost bývá větším rizikem než rozumně nastavené investování. Zdravý finanční plán proto stojí na kombinaci dostatečné rezervy, pravidelného investování a průběžného přizpůsobování aktuální životní situaci.
Čtěte dále: Rozhovor s Evou Kellermann z Investování pro holky
Foto: archiv Kamila Rataje
Pozadí: Canva.com
