Češi se investování otevírají stále více, obavy ale zůstávají silné. Podle průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank dnes investuje 39 % české populace a dalších 24 % lidí o investování uvažuje. Mezi těmi, kteří zatím neinvestují, přitom 73 % odrazuje strach ze ztráty peněz a 71 % pocit, že nemají dostatečné znalosti. Právě nejistota, obavy z rizika nebo čekání na „správný okamžik“ tak stále patří mezi hlavní důvody, proč řada lidí nechává své peníze stranou.
O tom, jak strach překonat, proč může být největší chybou investování neustále odkládat a jakou roli dnes hrají mobilní aplikace nebo sociální sítě, jsme hovořili s Markem Podrabským. Ten v Raiffeisenbank ČR zastává pozici Investment Tribe Lead a zároveň působí jako Group Product Owner v mateřské Raiffeisen Bank International, kde odpovídá za strategický rozvoj mobilní investiční aplikace pro celý region. Investování se věnuje po celý svůj profesní život, v posledních letech především jeho digitalizaci a zpřístupňování investičních produktů retailovým klientům. Zabývá se také digitálními aktivy včetně kryptoměn a agilní transformací.
Nepřehlédněte: Rozhovor s Lukášem Míkou
Z vašich průzkumů vyplývá, že jednou z hlavních překážek investování je mezi Čechy obava ze ztráty peněz. Čím si vysvětlujete, že je tento strach stále tak silný?
Investování je u mnoha lidí stále spojeno se strachem z neznáma. Je to něco, s čím nemají zkušenost, a je pro ně obtížné bez této zkušenosti správně vyhodnotit benefity a rizika investování. To souvisí i s obavou ze ztráty peněz, což je riziko, které se dá dobře zmírnit dlouhodobým pravidelným investováním do dobře diverzifikovaného portfolia nebo produktu.
Je podle vás český vztah k investování specifický ve srovnání se západní Evropou, nebo se podobně opatrně chovají i lidé v jiných zemích?
Hlavní rozdíl mezi Českou republikou a západní Evropou je, že u nás má s investováním zkušenost menší část populace a investují obecně menší část svého majetku. Stále u nás lidé často preferují penzijní spoření, stavební spoření či případně držení prostředků na účtech před investováním. Samotný vztah k riziku se pak už tolik mezi aktivními investory u nás a v západní Evropě neliší. Pozitivním trendem je rostoucí počet mladých lidí, kteří berou investice už jako přirozenou část života.
Nakolik podle vás obavy z investování souvisejí s nedostatkem zkušeností a finančního vzdělání a nakolik jde jednoduše o přirozenou averzi ke ztrátě?
Určitě je právě chybějící přímá zkušenost s investováním klíčová u mnoha lidí, kteří se bojí začít. Je pro ně tak obtížné správně posoudit reálnost a velikost určitých rizik. Navíc platí obecné pravidlo, které se potvrdilo i v rámci vědeckých studií, že lidé prožívají ztráty přibližně dvakrát silněji než zisk. Tudíž to má v jejich rozhodování také větší vliv.
Nepřehlédněte: Přestává být Česko montovnou Evropy?
Co se s chováním drobných investorů obvykle děje ve chvíli, kdy trhy výrazněji klesnou? Převládá panika, nebo už jsou Češi vůči krátkodobým propadům odolnější než dříve?
V tomto ohledu vidíme během posledních let pozitivní vývoj. Investoři dnes reagují zpravidla méně dramaticky, než tomu bývalo v minulosti. Stále se setkáváme s určitým množstvím klientů, kteří na propady reagují panicky, ale díky výrazně lepší edukaci a obecné informovanosti klientů se to děje mnohem méně než dříve. I u nás už vidíme dopady rostoucího celosvětového trendu, kdy retailoví investoři naopak využívají propadů na trhu k dokoupení pozic.
Dá se podle vás říct, že Češi mají tendenci přeceňovat krátkodobé riziko investování, ale naopak podceňovat dlouhodobé riziko toho, že jejich peníze zůstávají pouze na běžných či spořicích účtech?
Ano. Ale to, myslím, není obecně problém jenom Čechů. Mnoho lidí má stále problém představit si reálné dopady složeného úročení v čase. A i pokud jsme u investování vystaveni vyšší míře rizika a kolísavosti než při držení prostředků na účtech, tak rozdíl ve výnosu mezi investicemi a spořicím účtem může být v průběhu života počítán ve statisících či milionech korun.
Kde podle vás leží hranice mezi zdravou opatrností a situací, kdy člověk kvůli strachu investování zbytečně odkládá?
Z mého pohledu hodně záleží na výši investice. Pokud investuji pravidelně třeba 500 Kč měsíčně, tak si můžu dovolit mnohem větší riziko, než když chci zainvestovat prostředky z prodeje domu po babičce, které budu potřebovat za 5 let na koupi nového bytu. Z tohoto pohledu vnímám jako zbytečnou opatrnost odkládání začátku investování někdy na budoucnost, na dobu „až tomu budu víc rozumět a najdu ten ideální produkt“. Často je lepší začít s malou částkou a zkušenosti sbírat cestou. Tak nejlépe člověk pozná vlastní nastavení na škále riziko/výnos.
Jaký první krok byste doporučil člověku, který má vytvořenou finanční rezervu, ale s investováním zatím nemá žádnou zkušenost?
Hlavně začít. Největší hodnotu má z mé zkušenosti pro začínající investory právě ta přímá zkušenost. I když začnou s velmi malou částkou, ideálně pravidelně každý měsíc, tak si vybudují návyk k investování. A současně, jelikož už budou tzv. „v trhu“, budou zažívat i kolísání trhu v reakci na různé tržní situace a vyzkouší si, jak v takové situaci reagovat. A samozřejmě, jakmile s investováním začnete, tak už začíná fungovat i na malých částkách efekt složeného úročení. A tam hraje čas největší roli. Za mě je proto brzký start to nejdůležitější, co bych takovému člověku poradil.
Je podle vás pro začátečníka důležitější zvolit správný investiční produkt, nebo si nejprve správně nastavit investiční horizont, očekávání a vztah k riziku?
Vrátím se k mé předchozí odpovědi. Hlavní je začít a nejsou zas až tak důležité parametry konkrétního produktu. Samozřejmě hrají roli, ale konkrétní produkt můžete kdykoliv v budoucnu změnit. Rozhodnutí o investičním horizontu, očekávání a vztahu k riziku je důležité, ale je často pro začínající investory obtížné. Často právě až tím, že začnou s investováním, získají schopnost správně toto posoudit. Proto bych doporučil začít investovat klidně s menší částkou. A jak člověk cestou sbírá zkušenosti, tak si lépe utříbí své preference.
Nepřehlédněte: Rozhovor s Jakubem Rychlým z Nekrachni
Jakou roli může při překonávání strachu sehrát pravidelné investování menších částek namísto jednorázového vložení větší sumy?
Začít s malou pravidelnou investicí je asi nejlepší způsob pro začátečníky. Snižuje riziko chybného načasování a pomáhá investorovi získat první zkušenosti a utříbit si své preference.
Jakých chyb se začínající investoři dopouštějí nejčastěji? Je větším problémem přílišná opatrnost, nebo naopak snaha rychle vydělat?
Nejčastější chybou je odkládání investic na později, až bude mít více volných prostředků. Tento čas už člověk nikdy nezíská zpět, a oslabuje tak efekt složeného úročení.
Druhou skupinou mohou být lidé, kteří příliš riskují a snaží se za každou cenu rychle vydělat. Tam jde často spíše o spekulaci než o investování v pravém slova smyslu. A to s sebou přináší mnoho rizik a do rovnice vstupuje pak ve větší míře náhoda, což výrazně snižuje předvídatelnost výsledku.
Další skupinou jsou pak lidé, kteří investují dle nabídek ze sociálních sítí a nechají se zlákat na nabídku 15 % p. a. bezrizikové investice. Tito lidé pak často nechápou, jaký produkt si vlastně koupili a jaká rizika obsahuje. Tato skupina lidí pak také často bohužel o peníze přijde. Zde je řešením kupovat si produkty od stabilních prověřených poskytovatelů, ne na základě nabídky bezrizikového zbohatnutí na sociální síti. Protože nic jako garantovaný bezrizikový vysoký výnos neexistuje.
Často se mluví o diverzifikaci. Jak jednoduše byste její význam vysvětlil člověku, který se investicím dosud vůbec nevěnoval?
Nejjednodušší je asi použít oblíbený příměr – nedávejte všechna vajíčka do jednoho košíku. Ten to docela dobře vystihuje. Pokud budu mít nakoupenou například pouze jednu akcii nebo třeba i několik akcií ze stejného sektoru (například automobilky) a tomuto sektoru se přestane dařit, tak se celé mé portfolio propadne (tzn. všechna vajíčka se rozbijí najednou). Pokud si ale koupím dobře diverzifikovaný produkt, například fond nebo ETF, který investuje do stovek až tisíců akcií po celém světě, tak tento pokles daného sektoru nebude mít takový vliv na celé mé portfolio. Diverzifikace se dá řešit různými způsoby, kdy investor sám může napřímo koupit široké portfolio různých produktů a tímto způsobem diverzifikovat, nebo to nechat na odbornících a koupit si již produkt, který diverzifikaci obsahuje ve své podstatě, jako jsou například smíšené nebo akciové fondy, případně široce diverzifikované globální ETF.
Jak by měl investor přemýšlet o dočasném propadu své investice? Kdy je pokles běžnou součástí investování a kdy už může být důvodem ke změně strategie?
Poklesy jsou obecně běžnou součástí investování. Záleží na tom, jakou investiční strategii si investor zvolí. Pokud investuje dlouhodobě a pravidelně, tak se zpravidla není třeba jednotlivými obdobími poklesu příliš zabývat a pravidelné investování i v tomto období naopak pomáhá nakoupit v poklesech levněji. Pokud ale například někdo zvolil krátkodobější koncentrovanou investici do jednoho sektoru, tak by výraznější pokles mohl být i signálem k větší diverzifikaci nebo změně investiční strategie. Ale je nemožné takto obecně určit, jak zareagovat. To vždy závisí na konkrétním investorovi a jeho investičních cílech a preferencích.
Nepřehlédněte: Jak začít investovat? TOP 10 investičních strategií, které by měl znát každý investor
V posledních letech se investování díky mobilním aplikacím a online platformám výrazně zjednodušilo. Pomáhá tato dostupnost lidem začít investovat, nebo zároveň vytváří riziko příliš impulzivního rozhodování?
Se spuštěním naší mobilní investiční platformy Raiffeisen investice jsme zaznamenali obrovský nárůst nových klientů, z nichž velké množství s investováním úplně začínalo. A ukázalo se, že pokud mají k dispozici jednoduchou a důvěryhodnou platformu, tak je pro ně jednodušší začít. Navíc jsme letos přidali i možnost investičního poradenství přímo v aplikaci, což usnadňuje začínajícím investorům výběr pro ně vhodného produktu, což klienti velmi oceňují. Takže jsem přesvědčen, že rozmach digitálního investování ho zpřístupnil výrazně širší škále lidí. A pokud jde o impulzivní chování, tak to v našich datech u klientů naší investiční platformy nevidíme. Je to možná dáno i tím, že ji aktivně prezentujeme více jako platformu pro investování spíše než spekulaci. Ale věřím, že je to širší trend a dostupnost investování přes digitální platformy nutně nezvyšuje impulzivnost, spíše odstraňuje bariéry.
Jak velký problém dnes představuje množství investičních rad na sociálních sítích a influenceři slibující vysoké nebo rychlé výnosy?
To je obecně velký problém a především pro začínající investory to může představovat velké riziko. Proto vždy doporučuji raději začít investovat sám u některého z prověřených a důvěryhodných poskytovatelů, získat určitou zkušenost a následně bude pro každého jednodušší posoudit, nakolik jsou tyto rady důvěryhodné. Současně vždy platí, že pokud je něco moc dobré na to, aby to byla pravda, tak to zřejmě nebude pravda. Jako například 15 % p. a. bezrizikový výnos prezentovaný jako jedinečná příležitost s omezenou nabídkou influencerem na sociálních sítích. Nicméně ne všichni influenceři jsou špatní, mnoho z nich pomáhá vzdělávat začínající investory a zvyšovat povědomí o investicích. Proto by nebylo vhodné je všechny házet do jednoho pytle.
Kdybyste měl člověku, který už několik let říká „začnu investovat, až tomu budu lépe rozumět“, dát jedinou radu, jaká by byla?
Nečekejte a začněte už dnes! Klidně s málem.
Nenechte si ujít: Co jsou to Blue Chip akcie a patří do vašeho portfolia?
Zdroj fotky: archiv Marka Podrabského
Zdroj pozadí: Canva.com
