K vybudování milionového majetku nemusíte mít nadprůměrný plat ani investovat desetitisíce korun měsíčně. Podle modelových propočtů může i pravidelně odkládaná tisícikoruna během několika desetiletí vyrůst ve více než milion korun. Při vyšším zhodnocení dokonce překonat dvoumilionovou hranici. Rozhodující přitom není jen částka, kterou investujete, ale především čas, který svým penězům dopřejete. Výsledek však mohou výrazně ovlivnit také poplatky, inflace a vývoj finančních trhů.
Tisíc korun dnes představuje několik návštěv restaurace, větší nákup potravin nebo část měsíčních výdajů za zábavu. Na první pohled nejde o částku, která by mohla zásadně změnit něčí finanční situaci. Pokud ji však člověk začne pravidelně investovat a vydrží několik desítek let, může se výsledek výrazně lišit od toho, kolik skutečně odložil stranou.
Právě v tom spočívá jeden z nejdůležitějších principů dlouhodobého investování. Majetek totiž nemusí růst pouze díky novým vkladům. Za určitých podmínek se postupně zhodnocují také dříve dosažené výnosy. A čím déle tento proces pokračuje, tím výraznější může být jeho účinek.
Obsah článku:
- Z tisícikoruny měsíčně může být více než milion. Stačí vydržet?
- Největší výhodu mají ti, kteří začnou investovat včas
- Člověk, který investoval méně peněz, by tak paradoxně mohl skončit s vyšším majetkem.
- Ani milion na účtu nemusí znamenat milion v dnešních penězích
- Poplatky mohou nenápadně připravit investora o statisíce
- Kam investovat tisíc korun měsíčně?
- Největší chybou nemusí být špatně vybraná akcie, ale nedostatek trpělivosti
- Bohatství nemusí začínat velkými penězi
Z tisícikoruny měsíčně může být více než milion. Stačí vydržet?
Představme si člověka, který začne každý měsíc investovat 1 000 korun do široce diverzifikovaného akciového portfolia. Během jednoho roku vloží 12 000 korun, za deset let 120 000 korun a za třicet let celkem 360 000 korun.
Pokud bychom počítali s modelovým průměrným ročním zhodnocením 5 %, dosáhla by hodnota jeho investice po třiceti letech přibližně 815 000 korun. Při 7% zhodnocení by už šlo o zhruba 1,17 milionu korun.
A při hypotetickém desetiprocentním ročním výnosu by výsledná částka překonala dokonce 2,06 milionu korun. To všechno přesto, že by investor ze svého během celého období vložil pouze 360 000 korun.
Rozdíly jsou tedy značné. Zatímco při pětiprocentním zhodnocení by investice vydělala přibližně 455 000 korun nad rámec vložených prostředků, při desetiprocentním výnosu by zhodnocení představovalo přibližně 1,7 milionu korun.
Jde ovšem o čistě modelové scénáře s pravidelnými vklady na konci každého měsíce, konstantním složeným ročním výnosem a reinvestováním zisků. Výpočty nezahrnují daně ani případné poplatky a nepředstavují předpověď skutečného vývoje. Zejména desetiprocentní dlouhodobé zhodnocení nelze považovat za samozřejmost.
Nenechte si ujít: Dá se dnes ještě na investicích zázračně zbohatnout?
Největší výhodu mají ti, kteří začnou investovat včas
Na dlouhodobém investování je možná nejzajímavější skutečnost, že čas dokáže v některých situacích převážit i nad výší vložených prostředků.
Představme si dva investory. První začne ve 25 letech investovat tisíc korun měsíčně. Po deseti letech přestane posílat další peníze, ale původní investici nechá dalších dvacet let zhodnocovat.
Druhý investor prvních deset let neinvestuje vůbec. Začne až v 35 letech a poté pravidelně odkládá tisícikorunu každý měsíc následujících dvacet let.
Při modelovém ročním výnosu 7 % by měl první investor v 55 letech přibližně 662 000 korun. Druhý, který investoval dvakrát delší dobu a vložil celkem 240 000 korun místo 120 000 korun, by měl zhruba 508 000 korun.
Člověk, který investoval méně peněz, by tak paradoxně mohl skončit s vyšším majetkem.
Důvodem je složené zhodnocování. Peníze investované v prvních letech mají delší dobu na to, aby vytvářely další výnosy.
Na význam dlouhodobého horizontu upozorňuje také americký portál Investor.gov provozovaný Komisí pro cenné papíry a burzy SEC. Podle něj patří pravidelnost a dostatek času mezi základní předpoklady postupného budování investičního majetku.
Neznamená to samozřejmě, že člověk, který začne později, nemůže dosáhnout zajímavých výsledků. Bude však zpravidla potřebovat vyšší pravidelné vklady, delší investiční horizont nebo kombinaci obojího.
Ani milion na účtu nemusí znamenat milion v dnešních penězích
Při pohledu na budoucí milionové částky je potřeba počítat ještě s jednou proměnnou, na kterou se často zapomíná. Tou je inflace.
Pokud by například ceny v následujících třiceti letech rostly průměrným tempem 2,5 % ročně, mělo by 1,17 milionu korun na konci tohoto období kupní sílu odpovídající přibližně 558 000 korunám v dnešních cenách.
To samozřejmě neznamená, že dlouhodobé investování ztrácí smysl. Ukazuje to však, proč je důležité rozlišovat mezi nominálním výnosem a skutečným zhodnocením po započtení inflace.
Člověk, který dnes plánuje finanční zabezpečení na stáří, by proto neměl sledovat pouze konečnou částku na investičním účtu. Důležitější je, co si za ni bude moci v budoucnu skutečně pořídit.
Přečtěte si další články z kategorie „Jak nenaletět„.
Poplatky mohou nenápadně připravit investora o statisíce
Ještě větší překvapení může přinést srovnání dvou investic s rozdílnými náklady.
Představme si, že dvě investiční strategie dosahují před poplatky shodného modelového ročního zhodnocení 7 %. U první z nich zanedbáme náklady, zatímco u druhé pravidelné poplatky sníží čistý roční výnos přibližně na 5 %.
Při investování tisícikoruny měsíčně po dobu třiceti let by první varianta dosáhla hodnoty přibližně 1,17 milionu korun. Druhá by skončila zhruba na 815 000 korunách.
Rozdíl činí přibližně 354 000 korun. A to přesto, že investor v obou případech pravidelně odkládal stejnou částku.
Právě na význam investičních nákladů upozorňuje také Česká národní banka ve svém varování pro drobné investory. Regulátor varuje zejména před předplacenými poplatky, které mohou omezit skutečně investovanou částku v prvních letech a výrazně snížit konečný výnos.
Při výběru investičního produktu se proto vyplatí sledovat nejen očekávané zhodnocení, ale také celkové náklady. Rozhodovat mohou správcovské poplatky, náklady na obchodování, měnové konverze i další platby spojené se správou portfolia.
Kam investovat tisíc korun měsíčně?
Pro začínajícího investora může být překážkou představa, že investování vyžaduje odborné znalosti nebo vysoký počáteční kapitál. V současnosti však existují nástroje umožňující pravidelně investovat i relativně malé částky.
Jednou z možností jsou například burzovně obchodované fondy označované zkratkou ETF. Některé z nich sledují široké akciové indexy a umožňují investorovi prostřednictvím jediného produktu získat podíl na vývoji stovek nebo tisíců společností.
Výhodou takového přístupu je diverzifikace. Pokud se jedné firmě přestane dařit, její negativní výsledky nemusejí mít na celé portfolio tak výrazný dopad jako při držení jediné akcie.
Ani široce diverzifikované ETF však není bez rizika. Akciové trhy mohou během ekonomických krizí výrazně oslabit a návrat na předchozí hodnoty může trvat roky. Zahraniční investice navíc mohou být ovlivněny měnovými kurzy.
Další možností jsou klasické podílové fondy nebo automatizované investiční platformy. U všech variant je však vhodné porovnávat poplatky, investiční strategii a míru rizika.
Česká národní banka ve svém Desateru pro investory zároveň doporučuje, aby lidé investováním nenahrazovali pohotovostní finanční rezervu. Peníze, které mohou potřebovat během několika měsíců, by neměli vystavovat zbytečně vysokému tržnímu riziku.
Pokračujte dále: ApmeFX recenze
Největší chybou nemusí být špatně vybraná akcie, ale nedostatek trpělivosti
Dlouhodobý výnos totiž nevzniká rovnoměrně. Akciové trhy mohou jeden rok výrazně růst a následující rok část předchozích zisků ztratit. Investor, který očekává nepřetržité zhodnocování, proto může být při prvním větším propadu nepříjemně překvapen.
Právě v takových situacích přichází na řadu investiční disciplína. Pravidelné investování umožňuje nakupovat bez nutnosti pokaždé odhadovat, zda jsou akcie právě levné nebo drahé. Při poklesu cen lze za stejnou částku získat více podílových jednotek, při růstu naopak méně. Tento princip bývá označován jako průměrování nákupní ceny.
Sám o sobě ale nezaručuje zisk ani ochranu před poklesem hodnoty portfolia. Podstatné je především dodržovat strategii odpovídající vlastní finanční situaci, toleranci k riziku a plánované době investování.
Zvlášť nebezpečné může být investovat peníze, které bude člověk v dohledné době potřebovat. Pokud by je musel vybrat právě během výrazného propadu trhu, mohl by realizovat ztrátu bez možnosti počkat na případné zotavení.
Bohatství nemusí začínat velkými penězi
Představa, že investování je určeno pouze lidem s vysokými příjmy, tak nemusí odpovídat realitě. Pravidelná investice tisíc korun měsíčně sice sama o sobě nezaručí finanční nezávislost, ale během několika desetiletí může vytvořit významný doplňkový majetek.
Ještě výraznější výsledky pak mohou přinést postupně rostoucí vklady. Pokud by například člověk investoval místo tisícikoruny 1 500 korun měsíčně, při modelovém sedmiprocentním ročním zhodnocení by po třiceti letech dosáhl přibližně 1,75 milionu korun. Za celou dobu by přitom vložil 540 000 korun.
Zásadní poučení proto nespočívá v hledání investice, která během několika měsíců vydělá desítky procent. Mnohem důležitější může být začít včas, pravidelně odkládat část příjmu, hlídat náklady a vyhnout se rozhodnutím založeným pouze na momentálních emocích.
Nejdražší investiční chybou totiž někdy nemusí být ztracených několik tisíc korun, ale roky, během kterých člověk své peníze vůbec nenechal pracovat.
Poznámka: Uvedené propočty jsou ilustrativní, předpokládají konstantní složené roční výnosy, pravidelné měsíční vklady na konci měsíce a reinvestování zhodnocení. Nejde o garantované výsledky ani individuální investiční doporučení. Skutečné výnosy mohou být nižší, záporné nebo výrazně kolísat. Pokud není uvedeno jinak, výpočty nezahrnují daně a poplatky.
Nenechte si ujít: Ozios recenze – Regulovaný broker
Zdroj fotky: Adobe Stock
