Vydělávat na kryptoměnách nemusíte pouze jejich nákupem a následným prodejem. Staking nabízí možnost získávat pravidelné odměny za účast na fungování blockchainové sítě. Ani desetiprocentní roční výnos ale nemusí znamenat zisk. Rozhodující je totiž také vývoj ceny kryptoměny, poplatky a podmínky jejího výběru. Na modelovém příkladu ukazujeme, jak staking funguje a kdy se může zdánlivě výhodná investice proměnit ve ztrátu.
Představte si, že vlastníte kryptoměny za 200 tisíc korun. Místo jejich pouhého držení se rozhodnete využít staking, který vám umožní získávat další mince. Po roce máte na účtu o téměř devět procent kryptoměn více. Přesto při pohledu na jejich hodnotu zjistíte, že jste přišli o desítky tisíc korun.
Právě v tom spočívá jedno z největších úskalí stakingu kryptoměn. Odměny totiž zpravidla vznikají v samotných kryptoměnách, nikoliv v korunách nebo eurech. Jejich skutečná hodnota se proto neustále mění.
Staking kryptoměn není automatickou cestou k pasivnímu příjmu. Aby investor dokázal vyhodnotit jeho výhodnost, musí nejprve pochopit, odkud odměny pocházejí a jaká rizika za jejich získání podstupuje.
Obsah článku:
- Odkud se vlastně berou peníze na odměny?
- Jak staking funguje v praxi?
- Modelový příklad: Stejná odměna, ale úplně jiný výsledek
- Chcete kryptoměny prodat? Na výběr můžete čekat týdny
- Za chyby validátora můžete zaplatit i vy
- Staking přes burzu není totéž jako vlastní delegování
- APR a APY: Dvě procenta, která znamenají něco jiného
- A co daně? Odměna nemusí být celá vaše
- Kdy se staking skutečně vyplatí?
Odkud se vlastně berou peníze na odměny?
Staking je součástí fungování blockchainových sítí využívajících mechanismus Proof of Stake (PoS). Na rozdíl od tradiční těžby bitcoinu, při které specializované počítače soutěží ve výpočetním výkonu, tyto sítě využívají k zabezpečení transakcí ekonomickou záruku v podobě vložených kryptoměn.
O správné fungování sítě se starají takzvaní validátoři. Ti provozují potřebnou infrastrukturu, ověřují transakce a podílejí se na vytváření nových bloků. Za tuto činnost získávají odměny.
Pro vysvětlení použijeme konkrétní blockchain Cosmos Hub, jehož nativní kryptoměnou je ATOM. V jeho případě pocházejí stakingové odměny především ze dvou zdrojů. Prvním jsou nově vytvářené tokeny ATOM, které síť vydává podle pravidel svého protokolu. Druhým jsou poplatky placené uživateli za transakce a případně další příjmy ze sítí využívajících sdílené zabezpečení Cosmos Hubu.
Nejde tedy o úrok vyplácený bankou. Odměna vzniká jako součást ekonomického mechanismu blockchainu.
Vydávání nových tokenů navíc zvyšuje jejich celkové množství v oběhu. Investor tak sice získává další mince, zároveň však musí počítat s tím, že samotná emise může snižovat jeho relativní podíl na celkové nabídce kryptoměny.
Čtěte také: Rozhovor s Ondřejem Kozlem
Jak staking funguje v praxi?
Běžný investor nemusí provozovat vlastní server ani se starat o technické zabezpečení blockchainu. V síti Cosmos Hub může své tokeny ATOM delegovat vybranému validátorovi. Tím mu poskytne část své ekonomické váhy, kterou validátor využívá při zabezpečování sítě.
Delegování přitom neznamená, že validátor získá přístup k soukromým klíčům investora nebo může jeho kryptoměny jednoduše převést na svůj účet. Tokeny jsou prostřednictvím protokolu vázány na staking. Za jejich delegování získává investor odpovídající podíl na odměnách validátora. Ten si nejprve odečte vlastní provizi za provoz infrastruktury.
Výše odměny závisí například na množství delegovaných tokenů, pravidlech emise, celkovém objemu kryptoměn zapojených do stakingu nebo spolehlivosti validátora. Podstatné je, že odměna není předem garantovaná. Její sazba se může měnit a skutečný výnos závisí také na poplatcích.
Mohlo by Vás zajímat: Rozhovor s Liborem Fiedlerem
Modelový příklad: Stejná odměna, ale úplně jiný výsledek
Podívejme se na situaci investora, který nakoupil 1 000 tokenů ATOM za modelovou cenu 200 korun za kus. Jeho počáteční investice tedy činí 200 000 korun. Následně kryptoměny na jeden rok deleguje validátorovi. Pro výpočet předpokládáme modelovou hrubou roční sazbu 10 % APR, která při neměnné výši delegovaných tokenů a bez reinvestování představuje odměnu 100 ATOM.
Validátor si účtuje modelovou provizi ve výši 10 % ze získaných odměn, tedy 10 ATOM. Souhrnné síťové transakční poplatky v modelu činí dalších 0,1 ATOM. Investorovi tak po odečtení poplatků zbývá odměna 89,9 ATOM. Celkem vlastní 1 089,9 ATOM.
Uvedené ceny, sazba odměn i poplatky jsou výhradně ilustrativní. Nejde o aktuální nabídku stakingu ani prognózu ceny ATOM. Model nezahrnuje daně, obchodní spread ani případné sankce. Předpokládá rok aktivního stakingu a následné dokončení výběru.
A právě při přepočtu na koruny se ukazuje zásadní problém.
| Vývoj ceny ATOM | Cena za token | Hodnota všech tokenů | Zisk či ztráta |
| Pokles o 40 % | 120 Kč | 130 788 Kč | −69 212 Kč |
| Cena beze změny | 200 Kč | 217 980 Kč | +17 980 Kč |
| Růst o 30 % | 260 Kč | 283 374 Kč | +83 374 Kč |
V prvním scénáři investor získal téměř devadesát nových tokenů, přesto ztratil více než 69 tisíc korun. Pokles tržní ceny totiž převážil nad stakingovou odměnou.
Ve druhém případě vydělal necelých 18 tisíc korun. Ve třetím scénáři dosáhl výraznějšího zisku, jehož většina ovšem nevznikla díky stakingu, ale růstu hodnoty samotné kryptoměny.
Z modelu vyplývá, že při uvedených předpokladech stačí pokles ceny přibližně o 8,25 %, aby se celková korunová hodnota investice dostala pod původních 200 tisíc korun. Staking tedy může zvýšit počet vlastněných kryptoměn, nikoliv nutně hodnotu investičního portfolia.
Nepřehlédněte: Jak začít investovat? TOP 10 investičních strategií, které by měl znát každý investor
Chcete kryptoměny prodat? Na výběr můžete čekat týdny
Vedle kolísání ceny představuje významné riziko také omezená dostupnost vložených prostředků. Cosmos Hub využívá mechanismus označovaný jako unbonding. Pokud se investor rozhodne ukončit delegování, musí podle pravidel protokolu počkat 21 dní, než budou jeho tokeny opět převoditelné.
Během této doby již nevznikají nové stakingové odměny, ale kryptoměny stále podléhají tržnímu riziku. Představte si, že ATOM během několika dní prudce ztrácí hodnotu. Investor se rozhodne své prostředky prodat, ale nejprve musí dokončit proces jejich uvolnění.
Pokud cena během následujících tří týdnů dále klesne, může být výsledná ztráta výrazně vyšší, než očekával při rozhodnutí staking ukončit. Cosmos Hub umožňuje také přesun delegace k jinému validátorovi bez standardního čekání na výběr, ovšem s vlastními protokolovými omezeními. Takový přesun ale neznamená, že jsou tokeny okamžitě dostupné k prodeji.
Nepřehlédněte: Rozhovor s Jakubem Rychlým z Nekrachni
Za chyby validátora můžete zaplatit i vy
Staking přináší ještě jedno riziko, které běžní investoři často přehlížejí. V některých blockchainových sítích mohou být za porušení pravidel odebrány části vložených kryptoměn. Tento mechanismus se označuje jako slashing.
Cosmos Hub rozlišuje například dlouhodobou nedostupnost validátora a závažnější provinění v podobě dvojího podepisování bloků. Podle parametrů sítě činí sankce za nedostupnost 0,01 % dotčeného stake, zatímco při dvojím podpisu může dosáhnout 5 %. Parametry se mohou měnit rozhodnutím správy sítě.
Pokud má investor u postiženého validátora delegováno 1 000 ATOM, pětiprocentní sankce by představovala ztrátu 50 ATOM. Důležité proto není pouze sledovat nabízenou odměnu, ale také spolehlivost validátora, jeho historii, provize a technické zázemí.
Zdroj fotky: Adobe Stock
Nenechte si ujít: Akcie Micron
Staking přes burzu není totéž jako vlastní delegování
Kryptoměny lze do stakingu zapojit také prostřednictvím burz a dalších poskytovatelů. Investor nemusí vybírat validátora ani pracovat přímo s blockchainovou peněženkou.
Za pohodlí ovšem zpravidla platí dalšími poplatky a závislostí na prostředníkovi. Například burza Kraken nabízí pro ATOM variantu vázaného i flexibilního stakingu. U vázané varianty se uplatňuje 21denní období pro uvolnění tokenů. Flexibilní produkt umožňuje rychlejší přístup k prostředkům, ale jeho výnosová struktura je odlišná. Kraken zároveň upozorňuje, že zobrazované odhadované sazby APY nemusí zahrnovat jeho vlastní provizi.
Investor by si proto měl vždy ověřit, jakou část skutečných odměn si poskytovatel ponechává, zda může pozastavit výběry a kdo nese odpovědnost za případnou technickou chybu nebo slashing.
Samostatnou kategorií jsou produkty nabízející úrok za půjčování kryptoměn nebo jejich využívání v decentralizovaných finančních službách. Přestože mohou být označovány jako staking či Earn, jejich výnos nemusí pocházet z validace blockchainu. Na tento rozdíl upozorňuje také Česká národní banka. U produktů založených na půjčování kryptoměn přibývá mimo jiné úvěrové riziko protistrany.
Nenechte si ujít: Bath & Body Works v Česku
APR a APY: Dvě procenta, která znamenají něco jiného
Při porovnávání nabídek stakingu se investoři setkávají se dvěma údaji. APR vyjadřuje jednoduchou roční výnosovou sazbu bez zohlednění průběžného reinvestování odměn. APY naproti tomu zohledňuje složené úročení, tedy situaci, kdy se získané odměny znovu zapojují do stakingu a samy vytvářejí další výnos.
Například při konstantní desetiprocentní APR a měsíčním reinvestování by teoretická APY dosahovala přibližně 10,47 %. Tento výpočet ovšem nezahrnuje poplatky ani změny sazeb. U přímého delegování ATOM se odměny automaticky nezapojují do nového stakingu. Investor je musí znovu delegovat sám, případně využít službu automatického reinvestování. Proto nestačí porovnávat pouze reklamní procenta.
Nepřehlédněte: PlnáPeněženka.cz – vyplatí se cashback aplikace?
A co daně? Odměna nemusí být celá vaše
Stakingové odměny mohou mít také daňové důsledky. V České republice existují pravidla pro osvobození některých příjmů z úplatného převodu kryptoaktiv, včetně hodnotového a časového testu. Jak uvádí Finanční správa, tato pravidla se však vztahují na stanovené případy převodu kryptoaktiv, nikoliv automaticky na samotné získání stakingových odměn.
Daňové posouzení odměn závisí na konkrétním způsobu stakingu, povaze příjmu a okolnostech poplatníka. Nelze proto bez dalšího tvrdit, že se odměny zdaňují vždy až při prodeji nebo že jsou automaticky osvobozeny.
Investor by si měl uchovávat údaje o připsaných odměnách, jejich množství, korunové hodnotě a následných převodech. Konkrétní postup je vhodné ověřit s daňovým poradcem.
Mohlo by Vás zajímat: InvestingFox pod lupou
Kdy se staking skutečně vyplatí?
Staking kryptoměn může být zajímavým doplňkem strategie pro investory, kteří chtějí danou kryptoměnu dlouhodobě držet a rozumějí jejím rizikům. Umožňuje získávat další tokeny bez nutnosti aktivního obchodování. Není však náhradou spořicího účtu ani zárukou stabilního pasivního příjmu.
Před zapojením prostředků je důležité posoudit nejen předpokládanou odměnu, ale i původ výnosu, poplatky, důvěryhodnost validátora a možnost včasného výběru. Rozhodující otázka totiž nezní, kolik dalších kryptoměn investor získá. Podstatné je, jakou hodnotu budou mít všechny jeho tokeny ve chvíli, kdy je bude skutečně potřebovat nebo se rozhodne je prodat.
Nenechte si ujít: Kryptoráje – Žebříček TOP 10 zemí, které dávají své peníze do krypta
Zdroj fotky: Adobe Stock
