deflace, pokles

V současnosti se mluví hlavně o inflaci. Co ale nastane, když ve světě zavládne deflace? A v čem se vlastně liší?

Svět sice momentálně trápí problém neustálého navyšování cen, které známe pod pojmem „inflace“, jeho pravý opak ale pro ekonomiky zemí také nic dobrého nepřinese. Řeč je pochopitelně o deflaci, tedy naopak celonárodním či globálním poklesu cenové hladiny. Co to je deflace a jaké jsou její příčiny a dopady? To vše se dozvíte v následujícím článku, tak neváhejte a pusťte se do čtení.

Co je to deflace?

Deflace je měřená indexem spotřebitelských cen a, jak již bylo zmíněno výše, označuje dlouhodobé zlevňování ve všech sektorech ekonomiky a tedy nárůst kupní síly jejích subjektů. To se sice jeví zprvu jako veskrze pozitivní situace – kdo by přeci nechtěl, aby za stejné zboží či službu platil čím dál méně – zdání ale klame a deflace naopak přináší spíše úskalí, ačkoliv různí experti na ni hledí odlišnými způsoby. Jak ale vůbec může hromadný pokles cen nastat? 

inflace, deflace
Deflace jako opak inflace?

Příčiny deflace

Deflaci způsobuje čistě z ekonomického pohledu buď nárůst agregátní nabídky nebo naopak pokles agregátní poptávky. Pro její plné pochopení je ale třeba odhalit, čím může být podobný vývoj způsoben.

Prudký růst nabídky může například být zapříčiněn snížením výrobních nákladů aktiv, jelikož firmy poté mohou produkovat více kusů zboží za stále stejnou cenu. Poptávka se naopak odvíjí od monetární politiky státu. V případě zvýšení úrokových sazeb totiž lidé raději spoří místo toho, aby si například půjčili za účelem investování, což znamená také menší poptávku po zbožích a službách. Důležitý je také celkový stav společnosti – pokud se například řada lidí bojí, že přijde o práci, místo utrácení peníze spíše šetří a poptávka tak opět klesá.

Dopady deflace

Krátkodobá deflace sice může mít kladné dopady díky snížení cen, většina ekonomických škol se ale shodne na tom, že v dlouhém časovém období negativa jednoznačně převažují nad pozitivy a centrální banky zemí se kvůli tomu proti deflaci snaží bojovat.

Pokles cenové hladiny totiž vede například ke zvýšení nezaměstnanosti z toho důvodu, že společnosti své výrobky či služby prodávají a poskytují s menším výdělkem a jsou tak nuceny propouštět. Nepříjemné dopady má také pro dlužníky, neboť deflace je, jak již bylo zmíněno, způsobena nárůstem úrokových sazeb – reálná hodnota dluhů se tedy zvyšuje. 

Největším strašákem pro ekonomiku je pak „deflační spirála“. Pokles cen totiž může vést ke snížení produkce firem, jelikož pro ně již není tak výhodné vyrábět. Ze stejného důvodu se snižují mzdy (pracovníci vyrobí méně a jsou tedy méně placeni), což snižuje poptávku lidí po spotřebě, protože mají k dispozici méně peněz. A co způsobuje hromadné snížení poptávky? Správně, deflaci. Přesně z tohoto důvodu se každý stát snaží proti trvalému poklesu cenové hladiny bojovat, jelikož upadnutí do deflační spirály má na ekonomiku velmi devastující dopady.

Deflace a investování

Deflace má dopady na všechny, kteří participují v ekonomice, investory nevyjímaje. Základem je pochopitelně se na ni adekvátně připravit, pokud očekáváme, že nastane. Je potřeba se vyhnout nákupu předražených investic, jelikož dluhy se kvůli zvyšování úrokových sazeb mohou prodražit, proto se půjčování peněz příliš nevyplatí. Není například vhodné před deflací investovat do nemovitostí, jelikož během snižování cenové hladiny poletí dolů i jejich hodnota, takže je lepší si počkat. Jednoduše řečeno mají při deflaci paradoxně skoro nejvyšší hodnotu volně dostupné peníze. 

co to je deflace?
Investice do nemovitostí je v období deflace riziková

Během deflace je pak třeba si uvědomit, že poptávka po penězích jako takových vzroste, a banky tak mohou například vyplácet při výběrech menší částky, než je obvyklé. Proto se hodí mít vedené účty u několika institucí, aby se dalo získat větší množství hotovosti. Cena investičních aktiv se navíc bude, stejně jako cena všeho ostatního, snižovat. Proto je vhodné mít k připravené finance a v pravý čas je nakoupit (ať už půjde o jakákoliv aktiva), protože až deflace ustane, jejich hodnota poletí strmě vzhůru.

Historie

Pod pojmem deflace se mnohým vybaví Velká hospodářská krize ve 30. letech minulého století, jelikož právě během ní k poklesu cenové hladiny a s ním spojenému zadlužování a růstu nezaměstnanosti docházelo. V meziválečném Československu pak také existovala deflace, ta ale byla například za doby historicky prvního ministra financí republiky, Aloise Rašína, dokonce hlavním cílem monetární politiky. Ač se deflační cíle dařily plnit a mezi lety 1921 a 1923 došlo k poklesu cenové hladiny bezmála o polovinu, velmi negativní dopad měla jak na nezaměstnanost, tak na export. Další negativní zkušenost s deflací pak ztělesňují tzv. dvě ztracené dekády v Japonsku, které si ale i přesto nadále drží inflační cíle velmi nízko. 

Deflace a současnost

Raketově rostoucí inflace, kterou zaznamenal de facto celý svět v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině a vzpamatovávání se z proticovidových opatření, by měla podle expertů pomalu končit. A například v České republice se tomu tak již pomalu děje, například v říjnu došlo dle Českého statistického úřadu v meziměsíčním srovnání se zářím k deflaci ve výši 1,4 %. 

Deflaci ale zaznamenaly i ostatní země, jelikož mnohé centrální banky se uchylují ke zvyšování úrokových sazeb, což je jedna z jejích hlavních příčin. 

Shrnutí – Co to je deflace?

Ač „pokles cenové hladiny“ vůbec špatně nezní, po hlubší analýze této problematiky je jasné, že deflace rozhodně samá pozitiva nepřináší. Hlubší zadlužení těch, co již dluží a výrazný růst nezaměstnanosti mají totiž na společnost v dlouhodobém časovém horizontu skoro až devastující dopady, jak již bylo v historii mnohokrát prokázáno. Pokles agregátní poptávky je pro podnikatele jednoduše smrtící a mnoho firem se z deflace vzpamatovat nemusí ani poté, co propustí velkou část svých pracovníků.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že v současnosti může deflace například domácnostem výrazně pomoci. Mnoho lidí má obrovské problémy kvůli rostoucím cenám zaplatit účty za elektřinu, plyn, nebo například naftu či benzín. Pokud se tedy vyhneme globálnímu upadnutí do deflační spirály, která byla již popsána výše, krátkodobé snížení cen může mnoha domácnostem s nižšími příjmy a bez dluhů pomoci. S deflací spojený růst nezaměstnanosti ale právě pro nízkopříjmovou skupinu obyvatelstva, která žije „od výplaty k výplatě“, vždy znamená obrovský problém a nejinak tomu bude i v současnosti, pokud dlouhodobý pokles cenové hladiny nastane.

Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *