Zatímco do propuknutí válečného konfliktu na Ukrajině se Český zahraniční obchod vyznačoval dlouhodobými přebytky, vpád ruských vojsk na Ukrajinu českou obchodně-bilanční mapu od základů překreslil.

Přebytek české obchodní bilance se výrazně ztenčil. Především kvůli dovozu drahých komodit

Zatímco do propuknutí válečného konfliktu na Ukrajině se Český zahraniční obchod vyznačoval
dlouhodobými přebytky, vpád ruských vojsk na Ukrajinu českou obchodně-bilanční mapu od základů
překreslil. Česká republika podobně jako další země Evropské unie závislé na dovozu energetických
komodit, drtivou většinu roku 2022 čelí rostoucím cenám zemního plynu a ropy.

Obchodní bilance České republiky jako celek (bilance zboží a služeb dohromady) vykázala ke konci
letošního srpna přebytek ve výši 18,4 miliardy korun. Vyplývá to z údajů o vývoji platební bilance,
které pravidelně zveřejňuje Česká národní banka. Ovšem je to právě bilance služeb, které Česko vděčí
za celkový přebytek zahraničního obchodu.

Pokud bychom se soustředili pouze na obchod se zbožím, pak Česká republika vykázala ke konci
srpna letošního roku deficit převyšující 60 miliard korun. Přitom za celý rok 2021 skončila obchodní bilance České republiky jako celek v přebytku v objemu více než 183 miliard korun. Z toho 73,3 miliardy připadalo na zboží, zbývajících 110 miliard na služby.

Kde hledat příčiny dramatického zhoršení tuzemského zahraničního obchodu, je podle analýzy
Wonderinterest Trading nabíledni. Česká republika je závislá na dovozu energetických komodit
(zemního plynu a ropy), jejichž ceny od začátku ruské agrese na Ukrajině raketově vzrostly. To platí
především o zemním plynu, který je aktuálně meziročně asi třikrát dražší. Megawatthodina se na
klíčové burze v Nizozemsku obchoduje kolem 120 eur, před dvěma měsíci to bylo dokonce kolem 350
eur.

V případě ropy je situace ještě o něco složitější. Barel černého zlata se v současné době obchoduje
těsně pod 100 dolary (ropa Brent). Od 24. února, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu, jsme ale zažili i
cenu blížící se 130 dolarům, a dá se říci, že aktuálních zhruba 100 dolarů nepředstavuje nějaký
extrém. Problémem je ale česká koruna, která od začátku války na Ukrajině výrazně oslabila vůči
americkému dolaru, v němž se ropa obchoduje. Za posledních téměř devět měsíců koruna k dolaru
ztratila asi 15 procent své hodnoty. To výrazně ke zhoršujícímu se výsledku zahraničního obchodu
pochopitelně přispívá.

Oslabení koruny má ale i své pozitivní efekty – zlevňuje české zboží na zahraničním trhu. Vzhledem
k tomu, že ale koruna oslabila mnohem podstatněji vůči dolaru než vůči euru, nejde o zásadní vliv na
exportní schopnosti České republiky. Přesto podle předběžného odhadu ČSÚ vývoje hrubého
domácího produktu za třetí čtvrtletí zahraniční poptávka přispěla k tomu, že výkon české ekonomiky
klesl jen o 0,4 procenta v mezikvartálním vyjádření.

Jenže vzhledem k očekávanému nástupu recese v zemích eurozóny, kam směřuje většina českého
exportu, se dá očekávat, že silná zahraniční poptávka bude pomalu ale jistě slábnout. Pokud se
takový scénář naplní, téměř jistě dojde k dalšímu prohloubení záporného salda bilance zahraničního
obchodu se zbožím. A je také pravděpodobné, že ani obchodní bilance jako celek si ve zbytku
letošního roku neudrží svůj dosavadní přebytek.

Roman Vykouřil, hlavní analytik Wonderinterest trading s.r.o

Placená spolupráce

One comment

Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *