Zaměstnanci českých společností by se kvůli kariérnímu postupu nebo finanční výhodě v práci dopustili prohřešku častěji, než je tomu v jiných zemích. Zatímco celosvětově, stejně jako ve východní Evropě, je průměr 38 %, v Česku by mělo k tomuto jednání tendenci 48 % respondentů z řad zaměstnanců všech typů firem napříč celou ekonomikou. Vyplývá to z letošního globálního průzkumu EY Global Integrity Report 2024, v němž v hloubkových rozhovorech odpovídalo celkem téměř 5,5 tisíce respondentů.
Ještě výraznější je sklon k těmto prohřeškům u českých zaměstnanců a vedoucích pracovníků v případě, kdy by takové jednání požadoval jejich nadřízený. V Česku by mu nekalým jednáním vyhověla nadpoloviční většina (54 %), přičemž celosvětově se průměr drží na 38 % a ve východní Evropě na 40 %.
„Vedoucí pracovníci a členové vrcholových řídících orgánů v Česku oproti svým protějškům v zahraničí mnohem méně svým podřízeným komunikují to, jak důležité jsou integrita a dodržování morálních zásad. Překvapením je pak, jak vysoké procento respondentů by neváhalo tyto zásady porušit kvůli krátkodobým peněžním nebo jiným výhodám, a také to, že takových respondentů přibylo za poslední dva roky o 16 %,“ komentoval vybraná zjištění Stevan Villalobos, který je v EY Česká republika vedoucím partnerem oddělení forenzních služeb a podpory integrity.
49 % respondentů by bylo ochotno obětovat osobní integritu pro vlastní krátkodobý finanční zisk, 48 % pak kvůli prospěchu organizace. Celosvětový průměr těchto ukazatelů činí 42 %, respektive 40 %.
O tématu integrity a dodržování morálních zásad neslyšelo od top manažera své organizace vůbec nebo slyšelo jen zřídka 34 % českých zaměstnanců (celosvětově 21 %) a od svého přímého manažera 36 % (celosvětově 20 %).
Pomohl zákon na ochranu „ohlašovatelů“
Pozitivní je naopak podíl českých zaměstnanců, kteří jsou ochotni nekalé chování nahlásit bez obav, že to pro ně bude mít následky. S 69 % odpovídají světovému průměru a předstihují východní Evropu, kde tento podíl činí 62 %. Ti, kdo nekalé jednání naopak nenahlásí, uvádějí jako důvod nejčastěji předpoklad, že se v dané věci stejně nebude konat (38 %). Následují obavy o vlastní bezpečnost (35 %) a tlak managementu (31 %).
„Za poslední dva roky se u českých firem výrazně snížil tlak proti nahlašování nekalých praktik. Zatímco v roce 2022 se pod tlakem cítilo 73 % oznamovatelů takového jednání, letos jej vnímalo 53 % z nich. Pozitivnímu vývoji podle všeho pomohla i legislativní podpora takzvaného whistle-blowingu a ochrany oznamovatelů, a tedy i deklarovaná veřejná podpora oznamování nekalého jednání, což poskytlo mnoha oznamovatelům motivaci jednat,“ doplnil Stevan Villalobos.