Lídři EU zahájili videosummit, v názorech na fond obnovy se liší

 Vůbec první debatu o společném záchranném plánu pokrizového oživení evropských ekonomik dnes zahájili prezidenti a premiéři zemí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jim představí plán, kterým chce Brusel ekonomikám nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Názory lídrů na parametry fondu se však rozcházejí a dnešní videosummit poslouží podle diplomatů spíše jako mapování terénu pro další jednání.

„Jsem přesvědčena, že pro náš společný úspěch se musíme soustředit na podstatu návrhu. Musíme táhnout za jeden provaz, nemůžeme si dovolit žádné odklady,“ prohlásila krátce před jednáním von der Leyenová.

Fond má podle ní pomoci jak zemím, v nichž se nejvíce rozšířila nákaza covidu-19, tak státům, jejichž ekonomiky se propadly kvůli koronavirovým omezením. Komise si chce zmíněnou sumu bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích a splácet ji do poloviny století z příštích evropských rozpočtů.

Jednotný přístup státníků je však zatím jen přáním špiček unijních institucí. Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů z fondu tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, které pandemie zasáhla nejhůře. Jihoevropské země návrh podporují, stejně jako Francie či s menšími výhradami Německo.

Lídři skupiny takzvaných šetrných států však dnes chtějí zopakovat své obavy z velkého společného zadlužení, které má unie splácet do poloviny století. Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země navrhují, aby převážnou část celkové sumy tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.

Političtí vůdci východního křídla EU včetně Česka či Maďarska naproti tomu kritizují klíč pro rozdělování peněz, který v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím přiděluje jejich státům menší podíly než obvykle. Visegrádské země však nejsou jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.

Předseda Evropské rady Charles Michel tvrdí, že na zásadních bodech jako je půjčka či nutnost rychlé dohody se státníci shodují. Od dnešního jednání očekává, že mu poskytne vodítko pro hledání možných kompromisů ve sporných oblastech. K těm kromě způsobu rozdělování peněz či poměru grantů a půjček patří například slevy z rozpočtových plateb pro bohaté země či navrhované nové zdroje rozpočtových příjmů, které mají podle EK pomoci financovat dluh.

Michel by chtěl ke konečné dohodě dospět v červenci, kdy hodlá svolat do Bruselu osobní schůzku lídrů unijních zemí.

 

Zdroj: ČTK

Zanechte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *