Zisk na akcii patří mezi nejčastěji sledované ukazatele při hodnocení akciových společností. Jeho růst ale nemusí znamenat, že firma skutečně vydělává více peněz. Někdy stačí, aby snížila počet akcií v oběhu. Jak EPS funguje, proč existuje jeho základní a zředěná verze a na co si dát pozor při čtení hospodářských výsledků?
Představte si společnost, která oznámí meziroční růst zisku na akcii o 25 procent. Investoři mohou takovou zprávu vnímat jako důkaz úspěšného podnikání. Firma přitom nemusela zvýšit tržby, získat nové zákazníky ani zlepšit svou ziskovost. Její celkový čistý zisk mohl zůstat přesně stejný.
Jak je to možné? Odpověď se skrývá v samotném výpočtu ukazatele EPS. Ten totiž nezávisí pouze na tom, kolik společnost vydělá, ale také na počtu akcií, mezi které se její zisk rozděluje. Právě tento rozdíl může zásadně změnit způsob, jakým investor interpretuje výsledkovou zprávu.
Obsah článku – Co je EPS?
- Co je EPS a jak se počítá?
- Příklad: Stejný zisk, ale EPS vzroste o 25 procent
- Proč záleží na váženém průměru počtu akcií?
- Základní a zředěný EPS: Který je důležitější?
- Zaměstnanecké akcie a konvertibilní dluhopisy mohou výsledek změnit
- Co ukazuje skutečná výroční zpráva IBM?
- Vykázaný versus upravený EPS: Proč se čísla liší?
- Jak poznat, zda růst EPS skutečně znamená lepší hospodaření?
Co je EPS a jak se počítá?
Zkratka EPS pochází z anglického Earnings Per Share, tedy zisk na akcii. Vyjadřuje, jaká část zisku společnosti připadá na jednu její kmenovou akcii.
Základní výpočet je poměrně jednoduchý:
EPS = čistý zisk připadající kmenovým akcionářům / vážený průměr počtu akcií v oběhu.
Pokud společnost vydělá 100 milionů korun a během celého roku má v oběhu 50 milionů akcií, její EPS dosáhne dvou korun.
Důležité je, že nejde o částku, kterou investor automaticky obdrží. Zisk na akcii není totéž co dividenda. Společnost může vytvořený zisk ponechat ve firmě, investovat do dalšího rozvoje nebo jej využít ke snížení zadlužení.
EPS především pomáhá porovnávat hospodářské výsledky v čase a tvoří také základ známého ukazatele P/E, který porovnává cenu akcie se ziskem připadajícím na jednu akcii. Samotné EPS však nevypovídá o kvalitě podnikání ani o tom, zda jsou akcie levné.
Nenechte si ujít: [TOP 10] Černé díry za miliardy: Největší státní IT ostudy, které jsme zaplatili z daní
Příklad: Stejný zisk, ale EPS vzroste o 25 procent
Podívejme se na ilustrativní model společnosti, která během dvou let vykáže naprosto stejný čistý zisk.
Rok 1: Společnost vydělá 120 milionů korun. V oběhu má po celý rok 60 milionů akcií. Zisk na akcii tak činí 2 Kč.
Rok 2: Čistý zisk zůstane na 120 milionech korun. Firma však díky dřívějším odkupům vlastních akcií sníží jejich počet na 48 milionů, přičemž tento počet platí po celý druhý rok. EPS proto vzroste na 2,50 Kč.
Výsledek? Zisk na akcii se zvýšil o 25 procent, přestože celkový čistý zisk společnosti vůbec nevzrostl.
Nejde přitom o účetní chybu. Každá zbývající akcie představuje větší podíl na stejném zisku. To může být pro akcionáře přínosné, ale nevypovídá to o růstu samotného podnikání.
Rozhodující je také cena, za kterou firma své akcie odkoupila. Pokud za ně zaplatila nepřiměřeně vysokou částku nebo odkupy financovala drahým dluhem, nemuselo jít o dobré využití kapitálu.
Růst EPS tedy může pocházet ze dvou odlišných zdrojů: ze zvýšení celkového zisku nebo ze snížení počtu akcií. V praxi se oba vlivy často kombinují.
Čtěte také: Máte na účtu volných 100 000 Kč? Tři cesty, jak je letos ochránit
Proč záleží na váženém průměru počtu akcií?
Firmy obvykle nevykazují EPS podle počtu akcií, které existují poslední den účetního období. Používají vážený průměr, jenž zohledňuje, jak dlouho byly jednotlivé akcie během roku v oběhu.
Představme si opět společnost se 60 miliony akcií. Pokud 12 milionů z nich odkoupí a vyřadí z oběhu až v polovině roku, nebude její roční průměr činit 48 milionů, ale přibližně 54 milionů.
Při čistém zisku 120 milionů korun by základní EPS dosáhlo přibližně 2,22 Kč.
Načasování odkupů je tedy důležité. Stejná transakce provedená na začátku nebo konci roku může mít na vykázaný roční ukazatel rozdílný dopad.
Zdroj fotky: Adobe Stock
Základní a zředěný EPS: Který je důležitější?
Ve výsledkových zprávách se investoři běžně setkávají se dvěma verzemi zisku na akcii.
Základní EPS (Basic EPS) vychází z váženého průměru skutečně vydaných a obíhajících kmenových akcií.
Zředěný EPS (Diluted EPS) navíc zohledňuje potenciální akcie, které by mohly vzniknout například prostřednictvím zaměstnaneckých opčních programů nebo přeměnou konvertibilních dluhopisů.
Představme si firmu se ziskem 120 milionů korun a 48 miliony akcií. Její základní EPS činí 2,50 Kč.
Pokud by existovaly další nástroje, jejichž zohlednění podle účetních pravidel zvýší počet akcií použitý pro výpočet o tři miliony, zředěný EPS při nezměněném zisku klesne přibližně na 2,35 Kč.
Podnikání společnosti se nezměnilo. Změnil se pouze počet akcií, mezi které se zisk pro účely výpočtu rozděluje.
Při posuzování hospodářských výsledků je proto vhodné věnovat pozornost především zředěnému EPS. Lépe zachycuje možné oslabení podílu současných akcionářů.
Nenechte si ujít: Rozhovor s Janou Brodani
Zaměstnanecké akcie a konvertibilní dluhopisy mohou výsledek změnit
Technologické společnosti často odměňují zaměstnance akciemi nebo opcemi. Pokud tím vznikají nové akcie, může postupně docházet k ředění podílů stávajících investorů.
To samo o sobě nemusí být negativní. Akciové odměny mohou pomoci přilákat kvalitní zaměstnance. Investor by však měl sledovat, zda jejich přínos odpovídá nákladům a případnému ředění.
Některé firmy navíc odkupují vlastní akcie především proto, aby tento efekt kompenzovaly. V takovém případě nemusí vysoké výdaje na odkupy znamenat výrazný pokles celkového počtu akcií.
Podobně fungují konvertibilní dluhopisy, které lze za stanovených podmínek vyměnit za akcie. Jejich započtení do zředěného EPS je ovšem složitější. Vedle potenciálního zvýšení počtu akcií může být nutné upravit také zisk, například o úroky po zdanění, které by po hypotetické konverzi již nevznikaly.
Ne všechny potenciální akcie se automaticky započítávají. Nástroje, které by vypočtený EPS zvyšovaly namísto snižování, se při výpočtu zředěného EPS standardně vylučují.
Tyto principy popisuje mimo jiné účetní standard IAS 33 – Earnings per Share.
Co ukazuje skutečná výroční zpráva IBM?
Rozdíl mezi jednotlivými verzemi EPS dobře ilustruje výroční zpráva společnosti IBM za rok 2025. Americká technologická společnost vykázala čistý zisk 10,593 miliardy dolarů. Vážený průměr počtu akcií pro výpočet základního EPS činil přibližně 932,3 milionu.
Základní zisk na akcii dosáhl 11,36 dolaru. Zředěný EPS byl nižší, konkrétně 11,17 dolaru.
Rozdíl vysvětluje příloha H označená Earnings Per Share. IBM do výpočtu zředěného EPS zahrnula přibližně 13,85 milionu dodatečných akcií souvisejících s akciovými odměňovacími programy a dalších 2,53 milionu potenciálních akcií závislých na splnění určitých podmínek.
Výsledný vážený průměr pro zředěný EPS tak dosáhl přibližně 948,7 milionu akcií.
Zajímavé je také meziroční srovnání. V roce 2024 IBM vykazovala přibližně 921,8 milionu akcií pro základní EPS, zatímco v roce 2025 jejich vážený průměr vzrostl na 932,3 milionu.
V tomto skutečném případě tedy počet akcií neklesal, ale rostl. Vyšší počet akcií působil na EPS opačně než odkupy v našem ilustrativním modelu.
Výroční zpráva navíc uvádí, že přibližně 1,38 milionu akcií potenciálně vyplývajících z opcí nebylo do zředěného výpočtu zahrnuto, protože by působily proti ředění.
Nenechte si ujít: crypto4me recenze
Vykázaný versus upravený EPS: Proč se čísla liší?
Další důležitý rozdíl představuje vykázaný a upravený zisk na akcii. Vykázaný EPS vychází z účetních pravidel, například amerických US GAAP. Upravený EPS, označovaný často jako Adjusted EPS nebo Non-GAAP EPS, některé položky podle metodiky společnosti vylučuje.
Může jít například o náklady spojené s akvizicemi, restrukturalizací, některé mimořádné daňové vlivy nebo další účetní položky.
Právě IBM poskytuje názorný příklad.
Za rok 2025 vykázala zředěný EPS z pokračujících činností 11,14 dolaru, zatímco její upravený provozní EPS dosáhl 11,59 dolaru.
Rozdíl vznikl úpravami zisku, nikoli změnou počtu akcií.
IBM při výpočtu upraveného provozního zisku vyšla ze zisku z pokračujících činností ve výši 10,571 miliardy dolarů. Následně připočetla 1,534 miliardy dolarů nákladů souvisejících s akvizicemi a 49 milionů dolarů vybraných penzijních nákladů. Naopak odečetla 1,161 miliardy dolarů souvisejících s dopady americké daňové reformy.
Výsledkem byl upravený provozní zisk 10,993 miliardy dolarů.
Rozdílný obrázek poskytuje také meziroční vývoj. Zatímco vykázaný zředěný EPS z pokračujících činností vzrostl z 6,42 na 11,14 dolaru, tedy o 73,5 procenta, upravený EPS stoupl z 10,33 na 11,59 dolaru, což odpovídá růstu o 12,2 procenta.
Tak výrazný rozdíl souvisel mimo jiné s penzijními náklady předchozího roku a daňovými vlivy.
Neznamená to, že IBM skutečně nepodnikala lépe. Její tržby i upravený zisk rostly. Ukazuje to však, jak zásadně může volba sledovaného ukazatele ovlivnit interpretaci výsledků.
Upravené EPS přitom není automaticky přesnější. Pokud firma pravidelně vylučuje náklady, které jsou běžnou součástí jejího podnikání, může upravený výsledek vytvářet příliš příznivý dojem.
Jak poznat, zda růst EPS skutečně znamená lepší hospodaření?
Při čtení výsledkové zprávy je vhodné začít celkovým čistým ziskem a tržbami. Pokud tržby stagnují a EPS výrazně roste, je na místě hledat vysvětlení.
Následně je důležité porovnat vážený průměr počtu akcií v jednotlivých letech. Klesající počet může naznačovat, že část růstu EPS pochází z odkupů, nikoliv ze zlepšení provozní výkonnosti. Dalším krokem je porovnání základního a zředěného EPS. Větší rozdíl může upozorňovat na významnější potenciální ředění.
Pozornost si zaslouží také vysvětlení úprav mezi účetním a upraveným ziskem. Právě v příloze k EPS a v odsouhlasení ukazatelů GAAP a non-GAAP lze obvykle zjistit, které položky stojí za rozdílem.
A konečně je vhodné sledovat peněžní toky, zadlužení a náklady na zpětné odkupy. Růst zisku na akcii totiž nemusí automaticky znamenat růst hotovosti ani hodnoty firmy.
EPS je užitečný ukazatel, nikoliv definitivní odpověď na otázku, zda se společnosti daří. Pro investora je podstatné rozpoznat, zda firma skutečně vydělává více díky svému podnikání, nebo zda se pouze změnil způsob, jakým se její zisk rozpočítává mezi akcionáře.
ETFobchodník recenze: regulovaný broker
Zdroje:
IBM – Výroční zpráva za rok 2025 (včetně výpočtu EPS a rozdílu mezi GAAP a non-GAAP)
IFRS – IAS 33: Earnings Per Share (účetní pravidla pro výpočet základního a zředěného EPS)
Zdroj fotky: Adobe Stock
