Akcie má na burze cenu 100 korun. Proč za ni při prodeji můžete dostat výrazně méně?

Na investičním účtu vidíte hodnotu svých akcií, ale při jejich prodeji můžete zjistit, že skutečně dostanete méně peněz, než jste očekávali. Rozhoduje totiž nejen aktuální kurz, ale také počet dostupných kupujících, velikost objednávky a likvidita trhu. Na konkrétním příkladu ukazujeme, jak může investor při prodeji přijít o část očekávané částky, aniž by za tím musely stát poplatky obchodníka.

Představte si, že vlastníte akcie společnosti, jejichž aktuální kurz činí 100 korun. V investiční aplikaci vidíte hodnotu portfolia 80 tisíc korun a rozhodnete se všechny akcie prodat. Jenže po dokončení obchodu zjistíte, že jste získali necelých 79 tisíc korun. Kam se zbytek peněz poděl?

Nejde nutně o chybu obchodníka ani o skrytý poplatek. Rozdíl může vzniknout přímo při obchodování na burze. Cena, kterou investor vidí na obrazovce, totiž nemusí odpovídat částce, za kterou lze okamžitě prodat všechny jeho akcie.

Právě zde vstupuje do hry likvidita, jeden ze základních parametrů každé investice, který především začínající investoři často přehlížejí.

Obsah článku:

Cena posledního obchodu není příslibem dalšího

Když investiční aplikace ukazuje kurz akcie 100 korun, může jít o cenu posledního uskutečněného obchodu. Taková hodnota ovšem sama o sobě neříká, za kolik jsou ostatní investoři ochotni akcie právě teď nakoupit.

Na burze se neustále střetávají dvě skupiny účastníků. Jedni chtějí akcie koupit co nejlevněji, druzí je prodat co nejdráže. K uskutečnění obchodu dochází tehdy, když se jejich objednávky za příslušných podmínek potkají.

Rozhodující proto nejsou pouze historické ceny, ale také aktuální nákupní a prodejní nabídky. Rozdíl vysvětluje i americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) ve svém průvodci typy obchodních pokynů. Upozorňuje, že poslední zobchodovaná cena nemusí odpovídat ceně, za kterou se následně provede tržní objednávka.

Pro běžného investora z toho plyne důležité pravidlo: hodnota portfolia vypočítaná podle posledního kurzu není totéž co částka, kterou by okamžitě získal jeho prodejem.

Mohlo by Vás zajímat: Jak poznat, že kupujete správnou akcii nebo ETF?

Co je likvidita a proč na ní záleží?

Likvidita vyjadřuje, jak snadno lze určité aktivum nakoupit nebo prodat, aniž by samotná transakce výrazně ovlivnila jeho cenu. U vysoce likvidních akcií se obvykle nachází velké množství kupujících a prodávajících. Investor tak může uskutečnit i relativně větší obchod, aniž by musel výrazně ustupovat ze své požadované ceny.

Naopak u méně likvidních titulů může mezi jednotlivými objednávkami vznikat značný cenový rozdíl. Pokud chce investor prodat větší balík akcií, nemusí na nejlepší dostupné ceně najít dostatek kupujících.

Důležité přitom je, že likvidita není neměnnou vlastností konkrétní akcie. Může se měnit v průběhu obchodního dne, při zveřejnění hospodářských výsledků nebo v okamžicích zvýšené nervozity na trzích.

A především závisí na velikosti obchodu. Stejná akcie může být velmi dobře likvidní pro investora prodávajícího několik kusů, ale podstatně hůře pro někoho, kdo potřebuje okamžitě prodat stovky či tisíce akcií.

Kniha objednávek ukazuje, kolik akcií lze skutečně prodat

Abychom pochopili, co se při prodeji děje, musíme se podívat do takzvané knihy objednávek (order book). Ta zachycuje aktuální zájem investorů o nákup a prodej akcií na jednotlivých cenových úrovních.

Na jedné straně stojí kupující a jejich nákupní ceny označované jako bid. Na druhé prodávající s nabídkovými cenami ask. Rozdíl mezi nejlepší nákupní a nejlepší prodejní cenou se nazývá spread.

Předpokládejme, že poslední obchod s akciemi fiktivní společnosti ABC proběhl za 100 korun. Aktuální kniha objednávek ale vypadá následovně.

Nenechte si ujít: Práce z domova – Tipy, jak si vydělat z pohodlí domova

Modelová kniha objednávek společnosti ABC (ilustrativní údaje)

Tabulka ukazuje, že nejlepší kupující nabízí 99,90 koruny, ale za tuto cenu je ochoten převzít pouze 100 akcií. Další kupující už nabízí jen 99,50 koruny a ještě větší množství lze prodat až při poklesu ceny na 98,20 koruny.

Takzvaná hloubka trhu tedy neukazuje pouze nejlepší dostupnou cenu, ale také množství akcií, které jsou investoři ochotni na jednotlivých úrovních zobchodovat.

Podle informací Burzy cenných papírů Praha jsou objednávky v kontinuálním režimu obchodování zpracovávány podle cenové a časové priority.

První investor prodává 80 akcií. Rozdíl téměř nepozná

Představme si prvního investora, který vlastní 80 akcií společnosti ABC. Rozhodne se je okamžitě prodat prostřednictvím tržního pokynu. Protože na nejlepší nákupní ceně 99,90 koruny existuje poptávka po 100 akciích, může být všech 80 kusů prodáno za stejnou cenu.

Výpočet je jednoduchý. Při prodeji 80 akcií za 99,90 koruny investor získá celkem 7 992 korun. Podle posledního zobrazeného kurzu 100 korun přitom očekával 8 000 korun. Skutečně ale získá o osm korun méně, tedy o 0,1 procenta.

Takový rozdíl může být pro drobného investora zanedbatelný. Situace se ovšem podstatně změní, pokud chce někdo ve stejném okamžiku prodat desetkrát větší množství.

Mohlo by se Vám líbit: Základy akciového trhu

Druhý investor prodává 800 akcií. Přichází o více než tisíc korun

Nyní si představme druhého investora, který vlastní 800 akcií stejné společnosti. Na obrazovce vidí jejich hodnotu 80 tisíc korun a rozhodne se všechny okamžitě prodat. Pro výpočet použijeme stejnou výchozí knihu objednávek jako v prvním případě. Oba prodeje tedy posuzujeme samostatně, nikoliv jako dvě objednávky uskutečněné bezprostředně po sobě.

Prodej 800 akcií už nelze uskutečnit na jediné cenové hladině. Objednávka postupně využije dostupné kupující. Prvních 100 akcií se prodá za 99,90 koruny, což investorovi přinese 9 990 korun. Dalších 200 akcií se prodá za 99,50 koruny a investor získá 19 900 korun. Zbývajících 500 akcií už musí prodat za 98,20 koruny, čímž získá dalších 49 100 korun.

Zdroj fotky: Unsplash

Celková částka z prodeje 800 akcií tak dosáhne 78 990 korun.

Průměrnou realizovanou cenu vypočítáme vydělením celkové částky počtem prodaných akcií. V tomto případě jde o 78 990 děleno 800, tedy přibližně 98,74 koruny za akcii. Investor přitom podle zobrazeného kurzu 100 korun očekával 80 tisíc korun. Rozdíl činí 1 010 korun, tedy přibližně 1,26 procenta hodnoty původní pozice.

Přestože oba investoři prodávají stejnou akcii při stejném výchozím kurzu, jejich výsledky se výrazně liší. Tento rozdíl se označuje jako cenový skluz neboli slippage. V našem příkladu vzniká tím, že velká prodejní objednávka postupně vyčerpává dostupnou poptávku na stále nižších cenách.

Ve skutečnosti se navíc objednávky mohou během několika okamžiků měnit. Cenový skluz proto může být větší, ale i menší než naznačuje aktuální kniha. Uvedené výpočty nezahrnují poplatky ani daně.

Nenechte si ujít: Podílové fondy vs. ETF

Spread je první varování, nikoliv celý příběh

Z modelové knihy objednávek vyplývá ještě jeden důležitý údaj. Nejlepší nákupní cena dosahuje 99,90 koruny, zatímco nejlepší prodejní nabídka činí 100,10 koruny. Spread tedy představuje 20 haléřů na akcii, což odpovídá přibližně 0,2 procenta ceny.

Pro investora, který nakupuje a vzápětí prodává, představuje rozdíl mezi těmito dvěma cenami náklad okamžitého obratu pozice, i kdyby se nabídky nezměnily.

Samotný úzký spread ovšem nezaručuje dostatečnou likviditu. Pokud se nejlepší nabídka vztahuje pouze na několik akcií, větší transakce může rychle zasáhnout další cenové hladiny. Proto je nutné spread posuzovat společně s hloubkou trhu.

Limitní pokyn ochrání cenu. Nemusíte ale prodat všechno

Investor se může proti nežádoucímu cenovému skluzu částečně bránit využitím limitního pokynu. Na rozdíl od tržního pokynu, který usiluje o provedení za aktuálně dostupné ceny, limitní pokyn stanovuje nejnižší cenu, za kterou je investor ochoten akcie prodat.

Představme si, že druhý investor zadá prodej 800 akcií s limitem 99,50 koruny. Při nezměněné modelové knize objednávek by se mohlo okamžitě prodat 100 akcií za 99,90 koruny a dalších 200 za 99,50 koruny. Zbývajících 500 akcií by zůstalo neprodaných, protože dostupní kupující nabízejí méně. Limitní pokyn tedy investorovi pomohl zabránit prodeji za 98,20 koruny. Současně ale vzniklo riziko, že zbývající akcie neprodá vůbec nebo bude muset čekat na nové kupující.

Nepřehlédněte: eToro – Recenze burzy, která nabízí unikátní funkce

Denní objem obchodů může investory zmást

Investoři někdy hodnotí likviditu podle toho, kolik akcií se za den zobchoduje. Jde o užitečný údaj, ale má svá omezení. Pokud se například během dne zobchoduje 100 tisíc akcií, neznamená to, že investor může právě teď okamžitě prodat 100 tisíc kusů za aktuální kurz.

Denní objem zachycuje již uskutečněné transakce, nikoliv množství dostupných kupujících v konkrétním okamžiku. Navíc může být značná část objemu soustředěna do několika větších obchodů. Historická aktivita tak nemusí vypovídat o aktuální hloubce trhu.

Důležitá je rovněž kvalita zobrazovaných dat. Pražská burza ve svém průvodci investora upozorňuje, že ceny a uzavřené obchody zveřejňuje na webových stránkách s patnáctiminutovým zpožděním. Pro rozhodování o okamžitém prodeji proto mohou být relevantnější aktuální údaje poskytované obchodníkem.

Co zkontrolovat před prodejem akcií?

Zejména při větší objednávce by investor neměl sledovat pouze poslední kurz. Podstatné je zjistit, kolik akcií lze prodat za nejlepší dostupnou cenu a jak rychle se ceny zhoršují na dalších úrovních knihy objednávek.

Rozhoduje také velikost plánované transakce vzhledem k běžné obchodní aktivitě. U méně likvidního titulu může být rozumné zvážit postupný prodej, ovšem ani rozdělení objednávky nezaručuje lepší výsledek. Trh se může mezitím změnit. Investor by měl rovněž zohlednit poplatky obchodníka, případné měnové náklady a rozdíly mezi obchodními platformami.

Hlavní poučení je přitom jednoduché. Akcie může mít na burze určitou cenu, ale teprve dostupná poptávka rozhoduje, kolik peněz za její okamžitý prodej skutečně získáte.

A právě proto může být likvidita při rozhodování o investici stejně důležitá jako očekávaný výnos nebo samotný vývoj ceny akcie.

Nenechte si ujít: Ozios recenze – Regulovaný broker

Zdroj fotky: Unsplash