Ruský rubl versus ukrajinská měna: Která z nich válku zvládá lépe?

Ruský rubl po počátečním propadu překvapivě posílil, zatímco ukrajinská hřivna od začátku invaze postupně ztrácí hodnotu. Pohled na samotné směnné kurzy ale může být zavádějící. Obě měny jsou dnes do značné míry výsledkem zásahů centrálních bank, kapitálových omezení a mimořádných podmínek válečné ekonomiky.

Když Rusko v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, měnové trhy zareagovaly okamžitě. Ruský rubl po zavedení západních sankcí prudce oslabil a na krátkou dobu se propadl nad hranici 120 rublů za dolar. Ukrajinská centrální banka mezitím zastavila běžné fungování devizového trhu a zafixovala kurz hřivny, aby zabránila panice, odlivu kapitálu a zhroucení finančního systému.

Více než čtyři roky od začátku invaze působí situace na první pohled paradoxně. Rubl se oproti nejhorším krizovým úrovním výrazně zotavil, zatímco ukrajinská měna postupně oslabila. To však automaticky neznamená, že ruská ekonomika válku zvládá lépe nebo že Ukrajina ztrácí kontrolu nad svým finančním systémem.

Kurz obou měn je nutné posuzovat v širším ekonomickém a politickém kontextu. Rubl i hřivna totiž fungují v prostředí, které má k běžnému volnému měnovému trhu velmi daleko.

Obsah článku:

Ruský rubl se po prvotním šoku rychle zotavil

Bezprostředně po invazi čelilo Rusko zmrazení významné části devizových rezerv, odpojení některých bank od systému SWIFT a odchodu zahraničních investorů. Ruská centrální banka reagovala prudkým zvýšením úrokových sazeb a zavedením rozsáhlých kapitálových kontrol.

Jedním z nejdůležitějších opatření byla povinnost exportérů převádět zahraniční měny na rubly. Od 28. února 2022 musely ruské podniky podle rozhodnutí tamní centrální banky prodat až 80 procent příjmů ze zahraničního obchodu. Toto pravidlo se později několikrát měnilo a postupně zmírňovalo.

Současně byly omezeny převody peněz do zahraničí, výběry hotovosti v dolarech a eurech i pohyb kapitálu zahraničních investorů. Tato opatření snížila množství rublů, které mohli držitelé prodávat, a naopak vytvořila umělou poptávku po ruské měně.

Rublu pomohl také prudký pokles dovozu. Ruské firmy a domácnosti potřebovaly méně dolarů a eur k nákupu zahraničního zboží, zatímco příjmy z vývozu ropy, zemního plynu a dalších surovin nadále přinášely do země zahraniční měny.

Výsledkem bylo rychlé zotavení kurzu. Ruský rubl se však od té doby obchoduje na výrazně méně otevřeném a transparentním trhu než před začátkem války.

Jak silný je ruský rubl ve skutečnosti?

Podle oficiálních údajů ruské centrální banky se kurz v červenci 2026 pohyboval přibližně kolem 78 rublů za dolar. Na první pohled tak ruská měna působí poměrně silně, zvlášť ve srovnání s krizovými úrovněmi z roku 2022 nebo s propadem nad 110 rublů za dolar na konci roku 2024.

Oficiální kurz ale nevzniká na plně otevřeném a likvidním globálním trhu. Po amerických sankcích proti Moskevské burze bylo v červnu 2024 zastaveno tamní burzovní obchodování s dolarem a eurem. Velká část transakcí se přesunula na méně transparentní mimoburzovní trh.

Agentura Reuters už tehdy upozorňovala, že se rubl po sankcích dostal do méně přehledného obchodního prostředí. Čínský jüan se mezitím stal hlavní zahraniční měnou používanou na ruském trhu.

Silný ruský rubl proto nelze automaticky považovat za důkaz zdravé ekonomiky. Jeho kurz podporují regulatorní opatření, omezená možnost vyvádět kapitál ze země, vysoké úrokové sazby a zahraniční příjmy ruských exportérů.

Ruská centrální banka v červnu 2026 snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 14,25 procenta. Cena peněz tak zůstává mimořádně vysoká, přestože se měnová politika postupně uvolňuje.

Vysoké sazby pomáhají omezovat inflaci a zvyšují atraktivitu rublových vkladů. Současně ale zdražují půjčky, omezují spotřebu a komplikují investice soukromých podniků.

Nepřehlédněte: Rozhovor s Jakubem Rychlým z Nekrachni

Příliš silný rubl začíná Rusku vadit

Silnější měna zlevňuje dovoz a pomáhá tlumit inflaci, současně však snižuje hodnotu exportních příjmů po přepočtu do rublů. To představuje problém zejména pro energetické, těžební a průmyslové společnosti, které získávají velkou část tržeb v zahraničních měnách, ale mzdy a domácí náklady platí v rublech.

Silný rubl může poškozovat také státní rozpočet. Rusko prodává velkou část ropy a dalších surovin za zahraniční měny, zatímco platy, důchody, sociální výdaje a financování armády hradí převážně v rublech. Když ruská měna oslabí, stejný objem zahraničních příjmů přinese státu více domácí měny.

Britský deník Financial Times upozornil, že ruské příjmy z ropy během roku 2025 výrazně klesaly kvůli kombinaci sankcí, nižších cen a silného rublu. Ten snižoval rublovou hodnotu peněz získaných z exportu surovin.

Moskva se tak dostává do složité situace. Prudké oslabení měny by zvýšilo ceny dováženého zboží a posílilo inflaci. Příliš silný rubl ale poškozuje exportéry a snižuje příjmy státního rozpočtu.

Ukrajinská měna byla na začátku války zmrazena

Ukrajina zvolila po zahájení invaze jinou strategii. Národní banka Ukrajiny v prvních hodinách války zafixovala kurz přibližně na 29,25 hřivny za dolar. Podle tehdejšího vedení banky tento krok pomohl zajistit stabilní fungování finančního systému.

Cílem bylo zabránit panickým nákupům zahraničních měn, zastavit masivní odliv kapitálu a zachovat fungování bank, bankomatů a platebního systému.

Ukrajinská ekonomika se však potýkala s propadem výroby, blokádou vývozních tras, ničením infrastruktury a rostoucí poptávkou po zahraničních měnách. Původní kurz proto postupně přestal odpovídat ekonomické realitě.

V červenci 2022 Národní banka Ukrajiny hřivnu jednorázově oslabila o 25 procent a stanovila nový kurz na 36,5686 hřivny za dolar.

Od října 2023 Ukrajina používá režim takzvané řízené flexibility. Kurz již není pevně stanoven na jediné hodnotě, ale centrální banka dál aktivně vstupuje na trh a omezuje příliš prudké výkyvy.

Podle Národní banky Ukrajiny kurz vzniká prostřednictvím transakcí na mezibankovním trhu. Centrální banka ale zároveň pokrývá strukturální nedostatek zahraničních měn a snaží se zabránit destabilizujícím pohybům hřivny.

Nepřehlédněte: Portu recenze a analýza DIP

Hřivna oslabuje, ale kontrolovaně

Oficiální kurz hřivny se v roce 2026 pohyboval nad hranicí 40 hřiven za dolar. Aktuální hodnotu průběžně zveřejňuje Národní banka Ukrajiny v přehledu oficiálních směnných kurzů.

Od začátku invaze tak ukrajinská měna výrazně oslabila. Její vývoj je však podstatně stabilnější, než by odpovídalo rozsahu válečných škod, propadu ekonomické aktivity a nejistotě ohledně dalšího průběhu konfliktu.

Za relativní stabilitou stojí především intervence centrální banky a zahraniční finanční pomoc. Ukrajina získává prostředky od Evropské unie, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a dalších partnerů. Část těchto peněz může centrální banka využívat k doplňování rezerv a stabilizaci devizového trhu.

Podle údajů Národní banky Ukrajiny dosahovaly mezinárodní rezervy země k 1. červenci 2026 přibližně 51,3 miliardy dolarů. Jen během června vzrostly o 12,1 procenta, protože příliv peněz od zahraničních partnerů převýšil devizové intervence a splátky zahraničních závazků.

V samotném červnu ukrajinská centrální banka na devizovém trhu prodala přes pět miliard dolarů. Bez těchto intervencí by byl tlak na další oslabení hřivny výrazně silnější.

Zahraniční pomoc je tedy jedním z hlavních pilířů, na kterých kurz ukrajinské měny stojí. Zpoždění nebo omezení podpory by mohlo znamenat rychlejší úbytek devizových rezerv a větší tlak na hřivnu.

Vysoké sazby mají udržet úspory v hřivnách

Národní banka Ukrajiny v červnu 2026 ponechala základní úrokovou sazbu na 15 procentech. Vysoké úročení má zvýšit atraktivitu bankovních vkladů a státních dluhopisů denominovaných v domácí měně.

Pokud jsou úspory v hřivnách dostatečně úročeny, mají domácnosti a firmy menší motivaci převádět peníze do dolarů nebo eur. Tím se snižuje poptávka po zahraničních měnách a omezuje tlak na oslabení kurzu.

Vysoké úrokové sazby ale mají také negativní dopady. Zdražují úvěry pro firmy a domácnosti a komplikují financování obnovy země. Ukrajinská centrální banka proto musí hledat rovnováhu mezi podporou měny, kontrolou inflace a potřebou hospodářského růstu.

Důležitou roli hraje i spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem. Jeho výkonná rada v červenci 2026 dokončila první hodnocení nového ukrajinského programu a uvolnila zemi přibližně 690 milionů dolarů na podporu státního rozpočtu.

Rubl a hřivna stojí na odlišných zdrojích podpory

Obě centrální banky se snaží během války zabránit měnové krizi, používají k tomu ale rozdílné nástroje. Rusko se opírá o vývoz surovin, kapitálové kontroly, omezený dovoz a vysoké úrokové sazby. Ukrajina spoléhá především na devizové intervence, zahraniční financování a důvěru obyvatel v domácí bankovní systém.

Rozdílná je také povaha hlavních rizik. Pro ruský rubl představují nebezpečí nižší ceny ropy, další sankce proti bankám a energetickým společnostem nebo omezení obchodních vztahů s Čínou a Indií.

Sankce mohou omezovat množství zahraničních měn, které ruské společnosti přivážejí do země. Reuters například upozornil, že opatření proti největším ruským ropným firmám mohou snížit objem deviz prodávaných na domácím trhu a vytvářet tlak na postupné oslabování rublu.

Pro hřivnu je naopak klíčové pokračování zahraniční finanční pomoci. Zpoždění evropských nebo amerických plateb, další ničení energetické infrastruktury či výrazný propad exportu by zvýšily množství deviz, které musí ukrajinská centrální banka prodávat.

Lze do rublu nebo hřivny investovat?

Pro běžného evropského investora nejsou ani jedna z těchto měn standardním investičním aktivem. Obchodování s rublem komplikují sankce, omezená likvidita, problémy s vypořádáním transakcí a nízká transparentnost místního devizového trhu.

Kurz zveřejňovaný ruskou centrální bankou navíc nemusí odpovídat podmínkám, za kterých by zahraniční investor měnu skutečně koupil nebo prodal. Rozdíly se mohou týkat nejen ceny, ale také dostupnosti rublů a možnosti převést prostředky zpět do zahraničí.

Také ukrajinská měna podléhá válečným kapitálovým omezením. Její budoucnost je úzce spojena s vývojem konfliktu, rozsahem zahraniční pomoci a schopností ukrajinské ekonomiky obnovit export a výrobu.

Vysoké úrokové sazby mohou na první pohled vypadat atraktivně, případný výnos však doprovází riziko dalšího oslabení kurzu, omezené směnitelnosti a politických zásahů.

Nenechte si ujít: Ozios recenze – Regulovaný broker

Kurz měny není verdiktem o výsledku války

Vývoj rublu a hřivny ukazuje, že směnný kurz během války nelze interpretovat stejně jako v běžné tržní ekonomice. Ruský rubl může posilovat i v době, kdy ekonomiku zatěžují sankce, drahé financování, slabší příjmy z ropy a rostoucí válečné výdaje.

Ukrajinská měna může naopak postupně oslabovat, aniž by to znamenalo bezprostřední finanční kolaps země. Kontrolované oslabování může být součástí snahy centrální banky přizpůsobovat kurz ekonomické realitě, aniž by vyčerpala příliš velkou část devizových rezerv.

Oba kurzy jsou výsledkem rozsáhlých zásahů státu. Rubl podporují kapitálová omezení, úrokové sazby a příjmy exportérů. Hřivnu stabilizují miliardové intervence a pomoc zahraničních partnerů.

Skutečnou odolnost obou měn proto neurčuje pouze číslo na kurzovním lístku. Rozhodující bude, jak dlouho dokáže Rusko udržet dostatečné příjmy z exportu surovin a jak dlouho bude mít Ukrajina přístup k zahraničnímu financování.

Válka proměnila rubl i hřivnu v politicky řízené měny. Jejich hodnota dnes nevypovídá pouze o výkonnosti ekonomiky, ale také o schopnosti obou států získávat zahraniční měny a financovat pokračující konflikt.

Zdroj fotky: Adobe Stock