Investování do rozvíjejících se trhů může na první pohled působit jako jednoduchý způsob, jak vydělat na růstu světové ekonomiky. Jenže skutečné složení těchto fondů může investory překvapit. V jednom z největších evropských ETF připadá téměř 14 procent portfolia na jedinou společnost a skoro 80 procent investic směřuje do pouhých čtyř zemí. Co tedy investor skutečně kupuje a jaká rizika se za označením emerging markets skrývají?
Čína, Indie, Brazílie nebo další rychle rostoucí ekonomiky lákají investory příslibem dlouhodobého rozvoje. Rozšiřující se střední třída, technologické inovace a rostoucí spotřeba vytvářejí představu, že akcie podniků z těchto zemí musí postupně zdražovat.
Realita je ovšem složitější. Kdo si pořídí fond zaměřený na emerging markets, nemusí investovat především do tamní spotřeby nebo infrastruktury. Velkou část jeho peněz mohou představovat technologické společnosti závislé na celosvětové poptávce po polovodičích. Rozhodující proto není pouze název fondu, ale především jeho skutečné složení.
Obsah článku:
- Co jsou emerging markets a kdo rozhoduje o jejich zařazení?
- Jeden konkrétní fond ukazuje, kam peníze skutečně směřují
- Zastoupení zemí ve fondu k 31. říjnu 2026
- Technologické společnosti mají mnohem větší váhu, než název fondu naznačuje
- Deset největších společností: Jediná firma představuje téměř 14 procent
- Proč rychlý růst ekonomiky nemusí znamenat vysoký výnos akcií?
- Politická, měnová a vlastnická rizika mohou změnit pravidla hry
- Máte už akcie TSMC? Možná do stejné společnosti investujete dvakrát
- Co si před investicí do emerging markets zkontrolovat?
Co jsou emerging markets a kdo rozhoduje o jejich zařazení?
Pojem emerging markets označuje rozvíjející se akciové trhy. Nejde však o jednoznačnou ekonomickou kategorii, kterou by určovala například výše průměrné mzdy nebo tempo růstu hrubého domácího produktu.
O zařazení jednotlivých zemí rozhodují poskytovatelé akciových indexů, zejména společnosti MSCI a FTSE Russell. Posuzují mimo jiné velikost a likviditu kapitálového trhu, dostupnost akcií zahraničním investorům nebo podmínky obchodování.
Právě proto může mezi jednotlivými indexy existovat zásadní rozdíl. Typickým příkladem je Jižní Korea. Přestože patří mezi technologicky vyspělé ekonomiky, MSCI ji nadále klasifikuje jako rozvíjející se trh. Důvodem jsou zejména některá omezení přístupu zahraničních investorů, včetně podmínek obchodování s korejským wonem.
Naopak FTSE Russell řadí Jižní Koreu mezi vyspělé trhy. Dva fondy označené jako emerging markets tak mohou obsahovat výrazně odlišné společnosti. Rozdíl není jen v názvu, ale také v tom, jaká rizika a příležitosti investor získává.
Nenechte si ujít: Máte na účtu 100 tisíc korun? Za deset let z nich může být jen 82 tisíc. Spočítali jsme proč
Jeden konkrétní fond ukazuje, kam peníze skutečně směřují
Podívejme se na evropský iShares Core MSCI EM IMI UCITS ETF USD (Acc) od společnosti BlackRock, identifikovaný číslem ISIN IE00BKM4GZ66. Jde o irský akumulační ETF, který sleduje index MSCI Emerging Markets Investable Market Index. Ten zahrnuje velké, střední i menší společnosti a pokrývá přibližně 99 procent volně obchodovatelné tržní kapitalizace příslušných trhů.
Fond využívá fyzickou replikaci, reinvestuje výnosy a jeho roční nákladovost činí 0,18 procenta. Podle oficiálního factsheetu BlackRocku měl k 31. říjnu 2026 celkem 2 949 pozic. To na první pohled naznačuje mimořádně širokou diverzifikaci. Jenže při pohledu na jednotlivé země se obrázek mění.
Zastoupení zemí ve fondu k 31. říjnu 2026
| Země nebo skupina | Podíl v portfoliu |
| Tchaj-wan | 28,52 % |
| Jižní Korea | 18,89 % |
| Čína | 18,55 % |
| Indie | 12,86 % |
| Brazílie | 3,34 % |
| Jihoafrická republika | 3,11 % |
| Saúdská Arábie | 2,27 % |
| Mexiko | 1,76 % |
| Polsko | 1,30 % |
| Spojené arabské emiráty | 1,26 % |
| Ostatní | 8,14 % |
Zdroj: BlackRock, factsheet iShares Core MSCI EM IMI UCITS ETF, údaje k 31. říjnu 2026.
Čtyři největší země představují dohromady 78,82 procenta celého portfolia. Samotný Tchaj-wan, Jižní Korea a Čína mají společnou váhu téměř 66 procent. Země Latinské Ameriky, Afriky nebo Blízkého východu tak hrají podstatně menší roli, než by si investor při představě rozvíjejícího se světa mohl myslet.
Důvod je jednoduchý. Běžné indexy neváží země podle počtu obyvatel ani podle ekonomického růstu. Rozhodující je především tržní hodnota akcií dostupných investorům.
Pokud tedy cena významné společnosti výrazně vzroste, zpravidla roste také její zastoupení v indexu. Fond pak může být postupně koncentrovanější, aniž by investor změnil jedinou investici.
Mohlo by Vás zajímat: Jak číst ukazatele ziskovosti
Technologické společnosti mají mnohem větší váhu, než název fondu naznačuje
Ještě překvapivější může být sektorové složení. Informační technologie představovaly podle stejného factsheetu 39,44 procenta fondu. Finanční sektor měl podíl 19,63 procenta, společnosti zaměřené na zbytnou spotřebu 7,90 procenta a průmyslové podniky 7,26 procenta. Na materiály připadalo 6,13 procenta a na komunikační služby dalších 5,63 procenta.
Téměř dvě pětiny portfolia tak tvoří samotný sektor informačních technologií. S financemi dohromady představují tyto dva sektory přibližně 59 procent investic.
Pro investora to znamená, že výkonnost fondu může výrazně ovlivnit několik společných faktorů. Například celosvětová poptávka po čipech, vývoj umělé inteligence, hospodářský cyklus technologických firem nebo situace v bankovním sektoru. Fond rozvíjejících se trhů proto není automaticky investicí do rovnoměrného rozvoje světové ekonomiky.
Deset největších společností: Jediná firma představuje téměř 14 procent
Koncentrace je ještě patrnější při pohledu na konkrétní akcie.
Deset největších pozic ETF k 31. říjnu 2026
| Společnost | Podíl v portfoliu |
| Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) | 13,90 % |
| Samsung Electronics | 6,11 % |
| SK Hynix | 4,55 % |
| Tencent Holdings | 2,33 % |
| Alibaba Group Holding | 1,60 % |
| MediaTek | 1,35 % |
| China Construction Bank (H akcie) | 0,85 % |
| Samsung Electronics (prioritní akcie) | 0,81 % |
| Hon Hai Precision Industry | 0,72 % |
| HDFC Bank | 0,64 % |
| Celkem | 32,86 % |
Zdroj: BlackRock, factsheet k 31. říjnu 2026. Podíly jsou zaokrouhlené a mohou se měnit.
Více než třetina hodnoty fondu připadá téměř na pouhých deset pozic. Samotné společnosti TSMC, Samsung Electronics a SK Hynix tvoří společně 24,56 procenta. To má zásadní význam. Všechny tři podniky jsou významně navázané na polovodičový průmysl, přestože působí v různých částech jeho dodavatelského řetězce.
Investor tak sice vlastní prostřednictvím ETF tisíce akciových pozic, ale podstatná část výsledného výnosu závisí na relativně úzkém okruhu firem a odvětví. Počet akcií ve fondu proto sám o sobě nevypovídá o skutečném rozložení rizika.
Mohlo by Vás zajímat: Stojí Binance za to?
Proč rychlý růst ekonomiky nemusí znamenat vysoký výnos akcií?
Jednou z nejčastějších investičních úvah je předpoklad, že rychle rostoucí ekonomiky automaticky nabídnou také nadprůměrné zhodnocení akcií. Mezi růstem HDP a výnosem akciového trhu však neexistuje přímá úměra.
Ekonomika může například expandovat díky investicím státu, rozvoji infrastruktury nebo růstu soukromých podniků, jejichž akcie nejsou veřejně obchodované. Z těchto aktivit investor do burzovního fondu nemusí získat téměř nic.
Záleží také na ziskovosti společností, ocenění jejich akcií a počtu vydaných akcií. Pokud podnik navzdory rostoucím tržbám opakovaně vydává nové akcie, může se hospodářský úspěch rozdělovat mezi stále více akcionářů. Investoři navíc často budoucí hospodářský růst očekávají předem. Jestliže jsou akcie už drahé, nemusí ani příznivý ekonomický vývoj přinést výrazné zhodnocení.
Na tento rozdíl upozornila také analýza MSCI zveřejněná v roce 2025. Podle ní patřily mezi příčiny dlouhodobě slabších výsledků rozvíjejících se akciových trhů po globální finanční krizi mimo jiné klesající ziskovost a ředění akciového kapitálu. Růst ekonomiky tedy není totéž jako růst zisku připadajícího na jednu akcii. A právě ten je pro dlouhodobé investory zásadní.
Politická, měnová a vlastnická rizika mohou změnit pravidla hry
Vedle běžného kolísání akcií přinášejí emerging markets také specifická rizika. Významnou roli hraje geopolitika. Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem může ovlivnit společnosti vyrábějící polovodiče i globální dodavatelské řetězce. Čínské technologické firmy zase čelí riziku regulatorních zásahů, které mohou změnit jejich podnikání.
Dalším faktorem jsou měny. Český investor může ETF nakoupit například v eurech, ale podkladová aktiva jsou vystavena vývoji řady místních měn. Obchodování fondu v eurech samo o sobě měnové riziko neodstraňuje. Pokud zahraniční měny vůči koruně oslabí, může český investor zaznamenat nižší výnos, i když ceny příslušných akcií v místních měnách vzrostou.
Zvláštní pozornost zasluhují také vlastnické struktury některých čínských společností. V určitých odvětvích se používají takzvané VIE struktury, při kterých zahraniční investor drží akcie zahraniční holdingové společnosti s obchodními smlouvami navázanými na čínský podnik.
Takové uspořádání nemusí poskytovat stejná práva jako přímé vlastnictví provozní společnosti. Rizikem může být vymahatelnost smluv či změna regulatorního přístupu. Označení UCITS přitom znamená, že fond podléhá evropskému regulatornímu rámci. Neznamená však odstranění politických, měnových nebo podnikatelských rizik jeho jednotlivých investic.
Nepřehlédněte: Fumbi Network
Máte už akcie TSMC? Možná do stejné společnosti investujete dvakrát
Samostatnou otázkou je překryv portfolia. Investor totiž může držet stejnou společnost prostřednictvím několika různých investic, aniž by si to uvědomoval. Představme si investora, který vložil 100 tisíc korun do zmíněného ETF a dalších 20 tisíc korun přímo do akcií TSMC.
Při říjnovém zastoupení 13,90 procenta představuje nepřímá investice do TSMC prostřednictvím fondu 13 900 korun. Společně s přímou investicí tak má investor v jediné společnosti 33 900 korun z celkového portfolia 120 tisíc korun. TSMC tedy představuje přibližně 28,25 procenta jeho investic.
Pokud by cena TSMC samostatně klesla například o 20 procent a ostatní pozice zůstaly beze změny, znamenalo by to ztrátu přibližně 6 780 korun. Jde samozřejmě o zjednodušený model bez měnových pohybů a dalších nákladů.
Podobný překryv může vznikat také při kombinaci ETF rozvíjejících se trhů s globálním akciovým fondem, který už stejné společnosti obsahuje. Při hodnocení diverzifikace proto nestačí počítat počet fondů. Důležité je zjistit, zda jednotlivé produkty nevlastní stejné akcie.
Co si před investicí do emerging markets zkontrolovat?
Fondy rozvíjejících se trhů mohou představovat užitečný doplněk dlouhodobého investičního portfolia. Umožňují získat přístup k podnikům a regionům, které v indexech zaměřených pouze na vyspělé trhy chybějí. Samotný název emerging markets však investorovi neříká, jak široce jsou peníze rozložené.
Před nákupem proto stojí za to otevřít aktuální factsheet a zjistit zastoupení největších zemí, sektorů a jednotlivých společností. Stejně důležité je ověřit sledovaný index, nákladovost, způsob replikace a případné překryvy s ostatními investicemi.
Rozhodující totiž není, kolik zemí nebo společností fond formálně zahrnuje, ale kolik jeho hodnoty na nich skutečně závisí. Investování do emerging markets může být sázkou na dlouhodobý růst části světové ekonomiky. Ve skutečnosti ale může být současně mnohem výraznější sázkou na několik asijských technologických gigantů, než si investor původně představoval.
Mohlo by se Vám líbit: Wonderinterest Trading Ltd. Recenze
Zdroj fotky: Unsplash








